1 UNIVERZITA KARLOVA
2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy V Úvalu 84/1, 150 06 PRAHA 5
OPONENTURA – POSUDEK
Disertační práce: MUDr. Marko Petržalka, student doktorského studia 2. LF UK Praha.
Téma disertace: „Prognostické markery vývoje onemocnění u pacientů v časné fázi roztroušené sklerózy“
Disertační práce má 91 stran včetně přehledu publikačních aktivit autora, které tvoří celkem 3 publikace vztahující se k řešenému tématu, které jsou podkladem dizertační práce. Jedná se o původní práce s impakt faktorem. Dále jsou uvedeny 4 publikace s impakt faktorem, kde je spoluautorem původních vědeckých prací. Přehled použité literatury tvoří celkem 199 citací.
Originál disertace je v českém jazyce. Autoreferát je v českém jazyce, abstrakt dle kritérií v českém a anglickém jazyce.
Aktuálnost řešeného tématu
Jedním z hlavních výzkumných témat v oblasti roztroušené sklerózy (RS) poslední doby je hledání a ověřování diagnostických markerů objektivizujících aktivitu onemocnění s cílem predikovat vývoj onemocnění a v klinické praxi tak přispívat ke správné léčebné strategii s možnou diferenciací dominance složky zánětlivé nebo neurodegenerativní.
Obecným cílem této práce bylo verifikovat prognostický potenciál některých biomarkerů stanovených v likvoru a séru u pacientů s RS na počátku onemocnění. Nutno zdůraznit význam analyzovaných některých dílčích ukazatelů klinických, zejména čas do druhé ataky a hodnota a změna EDSS. Rovněž pak MR ukazatele a komplexní ukazatele, jako je NEDA-4.
Jako zásadní v této práci je vyhodnocení schopnosti sledovaných biomarkerů v séru a v likvoru (pozitivita/negativita intrathekální syntézy IgM na základě přítomnosti OCMB, indexy IL-2, IL-6, IL-10, CHI3L2 v likvoru a v séru, koncentrace NfH v séru a v likvoru)
predikovat průběh onemocnění a posoudit, zda se jedná o nezávislé prognostické markery.
Metody, postupy a výsledky
Do studie byli zařazeni jenom nově diagnostikovaní pacienti s RS, u kterých byla lumbální punkce provedena do čtyř měsíců od prvního relapsu. Muselo se jednat o naivní pacienty, kteří následně byli léčení léky první linie léčby RS. Lumbální punkci podstoupili zařazení pacienti v rámci standardního diagnostického procesu. K analýze stanovených biomarkerů v likvoru a v séru byly zvoleny nové metodiky v případě stanovení OCBM nebo komerčně dostupné metody Luminex 200 nebo High Senzitivity ELISA. Sledované období bylo dvouleté,
2 odstartované zahájením léčby DMD. Byla současně vytvořena kontrolní skupina, za účelem stanovení referenčních hodnot. Tvořena byla 31 pacienty vyšetřenými pro jiné diagnózy než demyelinizační onemocnění CNS. Získaná data byla následně statisticky zpracována za užití neparametrických testů a Kaplan-Meierových křivek. Klinický význam byl vyjádřen pomocí odds ratio, případně hazard ratio. Multivariační analýzy byly zpracovány pomocí Coxova regresního modelu.
Celkem naplnilo zařazovací kritéria 58 pacientů. Na začátku sledovacího období bylo průměrné EDSS všech pacientů ve studii 1,5±1. Průměrná doba od prvních příznaků do stanovení diagnózy byla 1,1±1,3 měsíce. Průměrná doba od stanovení diagnózy do zahájení terapie DMD byla 3,7±2,0 měsíce
Analýza doby do druhého relapsu prokázala statisticky významné rozdíly mezi pacienty rozdělenými do skupin podle hodnoty IndexIL-2 (p=0,0367) a také podle hodnoty EDSS v době zahájení terapie DMD. Pacienti s EDSS ≥1,5 v době zahájení terapie DMD měli 2,8násobně vyšší riziko relapsu (p=0,0426).
Při analýze likvorových hodnot IL-2, IL-6, IL-10 a CHI3L2 se jevil jako nejvýznamnější prognostický marker v multivariační analýze, poměr IL-2:IL-6CSF, zvyšoval při hodnotách0.48 riziko relapsu až sedminásobně (p=0,0028).
Šestiměsíční potvrzené zhoršení v EDSS v této analýze představoval věk 22 let při prvním relapsu onemocnění (p=0,0111) 12,6 násobné riziko (p=0,0117).
Přínos pro vědu a klinickou praxi
Některé ze studovaných biomarkerů prokázaly statisticky významnou prognostickou hodnotu konkrétně testovaných ukazatelů, avšak žádný z nich neprokázal významnou prognostickou hodnotu ve všech sledovaných ukazatelích.
Multivariační analýza doby do druhého relapsu nepotvrdila statistickou významnost IndexIL- 2 ani IndexIL-6, ale byly objeveny jiné nezávislé prognostické markery: věk nižší než 22 při první manifestaci onemocnění, EDSS v době zahájení terapie DMD vyšší než nebo rovno 1,5.
Studie nepotvrdila prognostickou hodnotu likvorových a sérových biomarkerů u pacientů časně po prvním příznaku onemocnění RS. Nepotvrdila hypotézu, že pozitivita OCMB, vyšší pNfH v séru či vyšší pNfH v likvoru koreluji s horší prognózou onemocnění.
Formální zpracování
Po formální stránce je disertační práce velmi pečlivě a logicky členěna a zpracována. Plně reflektuje systematickou výzkumnou a vědeckou činnost autora doloženou prezentovanými publikacemi s IF.
Hodnocení a otázky na autora
Disertační práce je originální v podmínkách ČR, základem jsou původní vědecké práce autora publikované v periodicích s impakt faktorem.
3 1. Které ze studovaných biomarkerů považuje autor za nevýznamnější
2. Který ze studovaných biomarkerů má největší šanci být reálným pro klinickou praxi 3. Zejména pak jaký význam autor přikládá hodnotám pNfH v likvoru a v séru, když
studie nepotvrdila hypotézu korelace vyšších hodnot pNfH s horší prognózou onemocnění.
Oponent bezvýhradně doporučuje udělit MUDr. Marko Petržalkovi vědeckou hodnost Ph.D.
Doc. MUDr. Radomír Taláb, CSc.
Neurologická klinika LF UK a FN Plzeň Alej Svobody 80, 304 60 Plzeň
V Plzni 7.3.2023
