Ing. Barbora Galajdová, NOVÉ POLYMERNÍ MATERIÁLY PRO ELEKTROMEMBRÁNOVÉ PROCESY
1
OPONENTSKÝ POSUDEK DISERTAČNÍ PRÁCE
Autor: Ing. Barbora Galajdová
Název práce: NOVÉ POLYMERNÍ MATERIÁLY PRO ELEKTROMEMBRÁNOVÉ PROCESY
Studijní program: Makromolekulární chemie
Oponent: prof. Ing. Petr Slepička, Ph.D., VŠCHT Praha
Předložená disertační práce Ing. B. Galajdové se zabývá syntézou, charakterizací a elektrochemickými vlastnostmi dvou skupin nově připravených materiálů. První část práce se zaměřuje na přípravu a charakterizaci ionto-výměnných membrán, zatímco ve druhé části práce je popsána příprava a charakterizaci iontových kapalin. Práce se rovněž zaměřuje na nové způsob jejich přípravy a testování pro vhodnost v průmyslovém využití, tedy jejich elektrochemické vlastnosti a vhodnost použití např. pro lithium-iontové baterie.
V přehledu o současném stavu problematiky autorka shrnuje základní poznatky o membránách, iontových kapalinách a elektromembránových procesech, zejména v oblasti palivových článků, alkalické elektrolýzy vody, mikrobiální elektrolýzy a lithium iontových bateriích. V experimentální části práce autorka popsala zdrojové materiály pro cílové syntézy, a následně partikulární syntézní postupy, polymerizaci a další kroky přípravy studovaných materiálů. Následuje kapitola velmi obsáhle popisující způsoby fyzikálně-chemické charakterizace připravených materiálů, jejich objemových i povrchových vlastností.
Výsledky disertační práce autorka shrnuje a diskutuje v rámci dvou hlavních podkapitol.
První je zaměřena na charakterizaci připravených materiálů. Jsou diskutovány zejména morfologické a chemické vlastnosti materiálů, elementární analýza či smáčivost. Následuje část popisující zejména aplikace získaných výsledků se zaměřením na testy palivových článků, hydrolýzy vody a mikrobiální hydrolýzy a tzv. coin cell testu.
Podle mého názoru se jedná o zdařilou práci s řadou získaných a diskutovaných výsledků, kde disertantka dokázala zvládnout spektrum fyzikálně chemických i analytických metod včetně vyhodnocení výsledků těchto měření. Práce má logické členění, autorka ukázala zkušenosti s psaním rozsáhlého vědeckého textu. Oceňuji rovněž praktický potenciál předložených výsledků v dnes atraktivních odvětvích.
Nejzajímavější výsledky byly publikovány ve třech impaktovaných časopisech, a jeden je v současnosti přijat (Chem. listy). Výsledky vědecké práce byly rovněž prezentovány na řadě tuzemských a zahraničních konferencí ve formě posterů. Podle Web of Science (ke dni 3.3.2023) je disertantka spoluautorkou 4 impaktovaných prací, které byly 19 x citovány a její H-index je 4.
Disertantka prokázala následující schopnosti
věnovat se aktuálnímu výzkumnému tématu,
připravit a analyzovat velké množství vzorků,
obsáhnout a zajistit široké spektrum analytických metod,
Ing. Barbora Galajdová, NOVÉ POLYMERNÍ MATERIÁLY PRO ELEKTROMEMBRÁNOVÉ PROCESY
2
publikovat své výsledky v impaktovaných zahraničních časopisech, což svědčí o originalitě získaných výsledků.
aplikační potenciál svých výsledků
Formální a věcné připomínky k disertační práci
Práce má standardní rozdělení a členění, je psána v anglickém jazyce, je zpracována s minimem chyb či překlepů. Některé části práce by mohly být pečlivěji zpracovány, zejména vybrané úvody do podkapitol, či grafická kvalita některý výstupů.
Nicméně i v této práci lze nalézt některé překlepy/drobné chyby či formální nedostatky, které však nijak nesnižují kvalitu předkládané práce, např.
str. 43, str. 62 apod: kvalita některých obrázků by mohla být lepší str. 49, Fig. 17 – mělo by být FTIR spectrum, ne „spectra“
str. 51: preferoval bych „Dependence of ionic conductivity of PSEBS SU on temperature“
str. 51 – proč je Plot 1 a ne další “Fig”?
Dotazy k disertační práci
str. 32: Autorka uvádí, že tloušťka připravených membránových filmů byla mezi 150 a 200 mikrometry. Proč byla vybrána právě tato tloušťka (interval resp.), a jaká byla porozita, resp. homogenita připravených filmů?
V rámci charakterizace připravených materiálů v kapitole 4.1.1. spatřuji jako vhodnou kromě elementární analýzy studovat povrchovou morfologii připravených materiálů. Byla provedena analýza připravených vybraných filmů např. rastrovací elektronovou mikroskopií či laserovou konfokální mikroskopií?
str. 50: Autorka zmiňuje pokles kontaktního úhlu vzorku PSEBS SU vlivem tetování MEC (mikrobiální elektrolýzou). Věděla by jste některé hlavní způsoby, jak obecně zvýšit smáčivost polymerních membrán či povrchů? Jaké technologie lze využít a s jakým jevem je obvykle zvýšení smáčivosti spojeno?
Např. 4.1.4.1 Proton nuclear magnetic resonance, ale i obecněji – Uvítal bych lepší
„úvod“ do podkapitoly, co bylo připraveno, a následně jak to bylo studováno. Zde opět hned obrázek, dělení na části (nejsou popsány ani 1a, 1b v textu – ale part 1, part 2...) Toto by si bezesporu zasloužilo vetší pečlivost.
Závěr
Na závěr svého posudku konstatuji, že doktorská práce Ing. B. Galajdové splňuje požadavky kladené vysokoškolským zákonem č.111/98Sb. na disertační práci, práci doporučuji k obhajobě a po obhajobě doporučuji udělení akademického titulu Ph.D.
………
P. Slepička V Praze dne 8.3.2023
