Směrnice (EU upravuje i samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů a obce pro obnovitelné zdroje (dále jen „SOZ“) (společně s OES, dále též „energetické společenství“). obecně pro výběr, jakož i národní úpravu transpozičního řízení vycházející zejména z Metodického pokynu pro poskytování prací v souladu s legislativními povinnostmi vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii (dále jen „Metodický pokyn“ Pokyny") 3.
Transpozice unijních směrnic
Metody transpozice
Tyto dvě země spolu s dalšími (např. Dánsko a Německo), které jsou pod tlakem podnikatelských subjektů, také uplatňují obecnou (tedy neomezenou na určité oblasti) politiku „no gold plating“. Navzdory tomu, že pojem „gold-plating“ je spojován především s negativními konotacemi (připisuje se mu negativní vliv na ekonomický růst, podnikatelské prostředí a hospodářskou soutěž),49 není tento způsob transpozice nutně vždy nežádoucí.
Národní úprava procesu transpozice
Kromě Metodických pokynů budou při přípravě předpisů k převodu samozřejmě využívána i formálně stanovená legislativní pravidla vlády60 (v čl. 2 čtvrtém odstavci Metodického pokynu je to vždy přípustné, pokud by to nebylo v rozporu s právo EU). 71 Podle Krále et al. tato ustanovení nejsou dostatečná a metodické pokyny by měly jednoznačně omezit jejich použití pro deviantní a excesivní převody na případy, kdy tím nedochází k neodůvodněnému excesu.72.
Unijní úprava energetických společenství
Občanské energetické společenství
16 směrnice (EU) 2019/944 neobsahuje komplexní úpravu provozování distribuční soustavy OES, ale jak je uvedeno v bodě 47 preambule směrnice (EU pouze vysvětluje aspekty provozování distribuční soustavy systém relevantní pro OES, zatímco ve zbytku platí obecná ustanovení týkající se PDS. 16 směrnice (EU) 2019/944 je výsledkem rozšíření původního návrhu Komise na základě četných obav zúčastněných stran a členských států ohledně status OES vyjádřený během legislativního procesu.101 Jak uznává bod 45 preambule směrnice (EU, některá z výše uvedených práv (jako např. právo na přístup na trhy s elektřinou nebo právo na nediskriminační zacházení) i některé z výše uvedených povinností (např. povinnost odpovědnosti za odchylku nebo povinnosti PDS při provozování distribuční soustavy ze strany OES) lze OES odvodit z obecného.
Společenství pro obnovitelné zdroje
Je to možnost, nikoli povinnost [jako v případě OES podle směrnice EU (EU), že členské státy určí, že SOZ jsou otevřeny přeshraniční účasti. Členské státy by podle jeho názoru měly využívat i možností s ohledem na činnost SOZ, které směrnice nabízí (např.
Společné charakteristiky a rozdíly mezi oběma typy energetických společenství
16a regulující sdílení elektřiny (zahrnoval mimo jiné příklady technologických řešení pro sdílení elektřiny – měření virtuální sítě, technologie distribuované knihy134 a přímé obchodování – známější pod anglickým názvem peer-to-peer trading nebo tzv. „P2P trade“ .“), návrh byl však při jednáních na úrovni neformálních trilogů a technických jednání zamítnut, případně byl částečně přepracován do současného čl. 16 odst. 3 směrnice (EU tuto povinnost však členskému státu ukládá, v návaznosti na čl. 1 písm. z) směrnice (EU, která ukládá tuto povinnost regulačnímu úřadu v případě OES, lze předpokládat, že i ve vztahu k SOZ bude tímto úkolem regulační úřad pověřen na národní úrovni ] ; vypracovat analýzu nákladů a přínosů distribuovaných zdrojů energie, na jejímž základě bude možné stanovit přiměřené, spravedlivé a nediskriminační síťové tarify, s nimiž se energetická společenství podělí o celkové náklady systému [v článku d ) směrnice (EU tuto povinnost ukládá „příslušnému národnímu orgánu“ – lze předpokládat, že tento příslušný orgán bude regulačním orgánem, aby byla zaručena transparentnost a nezávislost při přípravě této analýzy);
Zahraniční zkušenosti s energetickými společenstvími
Praktické zkušenosti s energetickými společenstvími
Ačkoli v případě Dánska zachycuje obrázek 3 pouze počty energetických společenství využívajících větrnou energii (a nezahrnuje tedy energetické komunity působící v oblasti dálkového vytápění nebo výroby elektřiny prostřednictvím slunečního záření), jeho dominance při zakládání energetických společenství a jejich absolutní počty za většinu sledovaného období jsou zřejmé. Klíčem k rozvoji energetických společenství v Německu bylo přijetí zákona o dodávce elektřiny z obnovitelných zdrojů do veřejné sítě [Gesetz über die Einspeisung von Strom aus erneuerbaren Energien in das öffentlich Netz (Stromeinspeisungsgesetz) vom 7. Landsforeningen Naboer til Kämpevindmøller [online]. ÖSG 2002 navíc zaručila FiT pro elektřinu vyrobenou z biomasy, což zlepšilo ekonomiku projektů kombinované výroby tepla a elektřiny (CHP) a postupně zvýšilo počet energetických společenství (družstev).
Drasičtějšímu nárůstu počtu energetických komunit bylo zabráněno zavedením minimálního prahu energetické účinnosti v roce 2006 pro získání dotace na výrobu tepla a ostrého. Zlomovým rokem pro rozvoj energetických komunit v Británii byl rok 2010, kdy byla zavedena podpora v podobě FiT zaměřená na menší elektrárny (s instalovaným výkonem menším než 5 MW), daňové úlevy a zvýhodněné půjčky. Ukázalo se, že nárůst a pokles počtu energetických komunit úzce souvisel s tím, jak byla podpora FiT v jednotlivých zemích zaváděna a později ukončena.
Zkušenosti s transpozicí energetických společenství
- Německo
- Rakousko
- Portugalsko
- Slovensko
OES i SOZ mohou žádat o investiční a provozní podporu elektřiny z OZE (provozní podporu však lze uplatnit maximálně na 50 % elektřiny vyrobené v rámci OES/SOZ za předpokladu, že nebyla spotřebována svými členy ne / partnerů, ale dodáno do soustavy ), SOZ se může účastnit i schémat podpory plynu z OZE (připadá v úvahu pouze investiční podpora) (čl. 16b odst. Osobně považuji definice OES a SOZ, které odkazují na splnění podmínek dle na jiná zákonná ustanovení, být problematická (definice OES odkazuje na § 16b odst. 2 ElWOG 2010), a navíc je definice OES chápána jako povinnost vykonávat alespoň jednu z činností rovněž uvedených v případě, že OES práva v § 16b odst. SOZ práva a povinnosti jsou obsaženy v čl. 162/2019 zároveň, kopíruje téměř doslova práva SOZ vyrábět energii, spotřebovávat, skladovat a prodávat OZE dle čl. [čl. 22 odst. ] prostřednictvím smluv na nákup elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (toto místo výslovně odkazuje na „elektřinu“);
5 ZoE není podnikání v energetice v případě OES/SOZ, ani výroba a skladování elektřiny ve výrobně elektřiny nebo v zásobníku elektřiny o instalovaném výkonu do 1 MW, výkon agregačních činností ne. , dodávka elektřiny a výroba nebo dodávka biometanu pouze pro své členy - pro výkon těchto činností postačuje podle § 4 odst. 1 písm. Náprava je pouze částečná, protože OES/SOZ může vyrábět nebo skladovat elektřinu pouze ve výrobně elektřiny nebo v zásobníku elektřiny o instalovaném výkonu větším než 1 MW na základě oprávnění k podnikání, aniž by bylo rozhodující, zda OES /SOZ hodlá tuto činnost vykonávat jako podnikání či nikoliv. Konkrétně jde vždy o samostatná práva (včetně práva provozovat místní distribuční soustavu za stejných podmínek jako kterákoli jiná PDS - s výjimkou, že obecný zákaz provozování zásobníků elektřiny a veřejně přístupných dobíjecích stanic podle nového § 32a se nevztahuje na energetické společenství, které neprovozuje místní distribuční soustavu odst. 1 ZoE), který vychází ze znění příslušných ustanovení směrnice (EU) 2019/944 a směrnice (EU a při uplatnění daného práva, dále se odkazuje na vybraná práva a povinnosti příslušného účastníka trhu s elektřinou nebo trhu s plynem, v jehož postavení je v tomto případě OES/SOZ.
Doporučení při transpozici energetických společenství do českého právního řádu
Definiční znaky energetických společenství
- Členství v energetickém společenství a výkon kontroly
- Právní forma
Hlavním účelem nového energetického zákona je poskytnout jedinou obecnou definici společnou pro OES i SOZ, pro kterou se navrhuje používat společný název „energetické společenství“, aby bylo zřejmé, že obecná právní úprava platí bez ohledu na typ energetické společenství. . Definice energetického společenství by proto měla zahrnovat ty definiční znaky, které jsou stejné pro OES a SOZ. Podmínkou vytvoření energetického společenství pro nekomerční účely, popř
Problematika právní formy energetického společenství úzce souvisí s problematikou členství v energetickém společenství a výkonu kontroly nad ním. Z výše uvedených důvodů není veřejná obchodní společnost ani komanditní společnost vhodnou právní formou pro založení energetického společenství. Ve vícebytových domech se pro realizaci energetického společenství nabízí i využití společenství vlastníků jednotek (dále SVJ).
Vstup energetického společenství na trh
Nový energetický zákon by proto měl podle cíle popisovat jednotlivé energetické činnosti a specifikovat subjekty obecně oprávněné je provádět. Není mi jasné, zda by tedy práva a povinnosti účastníků trhu měla být vymezena pouze v rámci regulace dané činnosti (tedy zda má nový energetický zákon obsahovat ustanovení týkající se práv a povinností např. v „elektro výroby" ), pouze v rámci regulace příslušného účastníka trhu (tedy v části, která upravuje práva a povinnosti např. "výrobců elektřiny"), zda je vhodné oba přístupy kombinovat (tedy zda nový energetický zákon zahrnuje i oddíl o „výrobcích elektřiny“ vedle oddílu např. „výroba elektřiny“) . Na jedné straně by podle věcného záměru nového energetického zákona již neměla být vyžadována licence, pokud předmětná činnost není ve skutečnosti vykonávána jako společnost,281 na straně druhé se dovozuje, že některé činnosti jsou uskutečňují pouze obchodně, a nový energetický zákon jim proto ukládá povinnost získat příslušné povolení,282 takže zpracovatelé věcného záměru nového energetického zákona následně docházejí k závěru, že rozlišení mezi podnikatelským a nepodnikatelským způsobem provádění daná činnost se vlastně týká pouze aktivních zákazníků a energetických komunit,283 ale např.
455/1991 Sb., o živnosti (živnostenský zákon) (dále jen "živnostenský zákon"), nebo stanovení určité hranice (například poměr vlastní spotřeby k množství vyrobené energie nebo poměr příjmů z výroby energie příjmy z hlavní činnosti dotčené osoby), ze kterých by vyplývala potřeba žádat o licenci, ale v rozhodování převážila negativa těchto možností. Při transpozici pro energetické komunity se některé země rozhodly přímo pro výkonové limity – pro jednotlivá zařízení na výrobu elektřiny (např. Řecko omezuje instalovaný výkon jednotlivých energetických zařízení energetické komunity na 1 MW, Itálie na 200 kW) nebo společně pro všechny zařízení energetického společenství určité energetické společenství (např. energetické společenství (nebo podobný aktivní zákazník), které vyrábí/skladuje elektřinu ve zdroji s instalovaným výkonem větším než 1 MW, by proto bylo stále považováno za energetické společenství ( nebo aktivní zákazník) a podléhal by právům a povinnostem energetického společenství (nebo aktivního zákazníka), k výkonu těchto činností by však musel získat příslušnou licenci.
Práva a povinnosti energetického společenství
Dle mého názoru by stačilo, kdyby nový energetický zákon vymezil účel, pro který má energetické společenství vzniknout, a pak by bylo na správním uvážení ERÚ, zda je činnost daného energetického společenství v souladu. s tím nebo ne. Z činností, které bude moci energetické společenství vykonávat, je většina již upravena v energetickém zákoně nebo nebudou z hlediska mandátu energetického společenství stěžejní (tím mám na mysli agregaci a poskytování flexibility). Při transpozici si tak zvláštní pozornost zaslouží sdílení energie v rámci energetické komunity a požadavky související s provozem distribuční soustavy energetickou komunitou.
Naopak za dodávku elektřiny nakoupené mimo energetické společenství (na trhu nebo na základě smluv o výkupu elektřiny) členovi energetického společenství, ať už samotným energetickým společenstvím nebo jiným členem, nelze považovat dodávku elektřiny. elektřina . část.302 Se závěrem, že sdílení elektřiny (nebo v našem případě i plynu, jak navrhuji v kapitole 4.1 - následující text platí obdobně pro plyn) by se mělo vztahovat pouze na elektřinu vlastní výroby v rámci energetické komunity, souhlasím. 1 nenavrhuji paragrafové znění celé právní úpravy, ale pouze právo energetické obce sdílet v ní vyrobenou elektřinu nebo plyn jako takové. a) směrnice (EU) 2019/944 musí mít právo uzavřít smlouvu o provozování nebo správě dané místní distribuční soustavy s příslušnou PDS, přičemž v případě, že nedojde k dohodě o obsahu této smlouvy, včetně výše náhrady PDS, by měl mít pravomoc ji stanovit na návrh energetického společenství ERÚ (v návrhu paragrafového znění v příloze č. 1 znění tohoto nového zmocnění chybí pouze z toho důvodu, že paragraf vymezující působnost a pravomoci ERÚ bude nutné z důvodu nutnosti transponovat příslušné unijní směrnice rozsáhleji přepracovat).
Režimy podpory
Collective self-consumption and energy communities: Trends and challenges in the implementation of the EU framework [online]. Sustainable energy society under the 2019 European Clean Energy Package – Governance model for future energy clusters?. The Future of Renewable Energy Communities in the EU: A study at the time of the Clean Energy Package [online].
Dostupné z: https://www.eru.cz/navrh-koncepce-propojeni-noveho-designu-trhu-v- elektronozerice-s-pozadavky-na-zmeny-v-cenach. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/energetika/vyhlaseni-aukci-pro-provozni-podporu-vyroby-elektriny-z-obnovitelynych-zdroju-energie--269907.
