ISSN 1805-8825 | DOI: 10.7441/soced.2015.03.01.03
Subkultury mládeže: Od deviace k fragmentaci
Josef S olík
60Kontakty na autory
Masarykova Univerzita,
Fakulta so iál í h studií,
Jošto a ,
Br o,
josef@mail.muni.cz
Abstrakt: Te to teoreti ký te t předsta uje pro le atiku su kultur ládeže a s aží se defi o at základ í poj , které jsou ez t é pro studiu této pro le atik ko te tu so iál í pedagogik a so iologie. Tě ito poj jsou kultura, do i a t í kultura, su kultura, ko trakultura, s é a atd. Te to člá ek se ě uje také základ í defi i i su kultur ládeže, popisuje tuto kategorii a základě součas ý h de at, tak jak je použí ají so iologi ké škol , které se za ý al tí to té ate z pozi so iologie, so iál í pedagogik či so iál í prá e. Jed á se o hi agskou so iologi kou školu, Ce tru pro studiu populár í kultur a soudo é post-su kultur í přístup . V zá ěru je také poukázá o a diskusi týkají í se postup é u
ahrazo á í so iologi kého ter í u su kultura.
Klíčová slova: su kultura ládeže, so iologi ká škola, hi agská so iologi ká škola, Ce tru pro studiu populár í kultury, post-su kultur í teorie
Contacts to authors
Masaryk university,
Faculty of Social Studies,
Jošto a ,
Br o,
josef@mail.muni.cz
Cop right © authors and publisher TBU i )lí . This work is licensed under the Creative Commons Attribution International License (CC BY).
Youth Subcultures: From Deviation to Fragmentation
Abstract: This theoretical text introduces the issue of youth subcultures and tries to define particular basic concepts that are essential for the study of this issue in context of social pedagogy and sociology. These terms include culture, dominant culture, subculture, counterculture, scene, etc. The article also deals with the basic definition of youth subcultures; it discusses this category on the basis of current debates and then introduces various sociological schools which have dealt with this issue for a long time. These are the Chicago school of sociology, Center for the Study of Popular Culture and the post-subculture approaches. Finally, it is noted that in the last two decades there has occurred a fragmentation of particular styles, which led to the gradual replacement of sociological term subculture.
Keywords: youth subcultures, sociological school, Chicago School, Centre for Contemporary Cultural Studies (CCCS), post-subcultural theory
1
Úvod
V posled í h lete h se české i slo e ské so iál í pedagogi e a sociologii ládeže jako z ač ě zají a á a aktuál í je í problematika su kultur ládeže. Prostředí su kultur ládeže lze ahlížet z perspekti so iál í pedagogik , protože se jed á o přiroze é prostředí ý ho sro . Přadka, K oto á & Faltýsko á, .
Sa ot é té a pří o ízí ki terdis ipli ár í u zpra o á í, ož se odráží i jed otli ý h te te h, které su kultur ládeže ahlížejí prostřed i t í oha so iál í h ěd, apříklad historie, so iologie, kultur í a tropologie, kultur ál í h studií61, kriminologie, kriminalistiky, psychologie, politologie, so iál í prá e i so iál í pedagogik sro . Dža azo ič, ; Helus, 2007; Jusko, 2009; S olík, 2010; Kolářo á, ; Heř a ský & No ot á, ; Sta oe & Ja ák, ; Papiežo á, Vej odo á & S olík, ). So iál í pedagogika pra uje i s poz atk kulturál í h studií přede ší v USA, Velké Britá ii a Austrálii , přiče ž zahra ič í i české studie uží ají stěžej í h teoreti ký h škol, které se su kulturá ládeže ě o al posled í h let sro . Lojdo á, .
Te to apují í přehled á za ílpředsta it přede ší so iologi ké škol , které se té atu subkultur ě o al a ě ují, a upozor it a jeji h pří os pro so iál í pedagogiku a úro i etodologie iso iál ě pedagogi ké pra e. A i í je předsta it pohled hi agské so iologi ké škol , ir i gha ské škol Ce tra pro součas á kulturál í studia, dále je CCCS) a v eposled í řadě i postsu kultur í teorie e o přístup . V české i slo e ském prostředí již ěkterý h te te h kte atiza i so iologi ký h škol e vztahu k su kulturá ládeže došlo, i é ě se ejed alo o podro ější popis tohoto ztahu a jeho jed otli ý h aspektů, harakteristik či odliš ostí v ko te tu so iál í pedagogik iz S olík, ; Kolářo á, .
Tento apují í te t se ted ude ě o at jed otli ý so iologi ký školá v ko te tu so iál í pedagogiky, přiče ž jed otli é su kultur ládeže udou u ádě – i vzhledem k dostup é literatuře v české i slo e ské prostředí – pouze jako příklad e ztahu k popiso a ý přístupů a teoreti ký ý hodisků z iňo a ý h so iologi ký h škol. Na začátku člá ku udou také u ede
ěkteré základ íso iologi ké a pedagogi ké poj ztahují í se kpopiso a é pro le ati e, které ěl líže ukot it zpra o á a é té a ko te tu so iál í pedagogik .
B ť je té a su kultur ládeže – nejenom v České repu li e –pojí á o z ač ě i terdis ipli ár ě, je zpra o á á o či reflekto á o i zpozi so iál í pedagogik , pedagogik ol ého času či rá i so iál í patologie iz Přadka, ; Jusko, , ; Kraus, ; Pro házka, ; Fis her & Škoda, ; Kraus, ; Kasal, . O to s ědčí eje o arůstají í počet diplo o ý h pra í zpra o á a ý h v rá i o oru so iál í pedagogika, ale i ožst í ko fere í a ko fere č í h příspě ků a té a su kultur ládeže sro . Soliński, ; G urík, ; S olík, ; Jusko, . Nejed á se šak pouze o teoretické příspě k či jed otli á e piri ká šetře í iz So otko á & Nielse , , ale i o dostateč ou i for o a ost a zdělá á í so iál í h pedagogů pra i iz Kraus, ; Lojdo á,
. Nut o podotk out, že su kultur ládeže jsou ahlíže přede ší perspekti ou riziko ého či a tiso iál ího ho á í iz Jusko, ; So otko á & Nielse , ; Kasal, . S egati í ko te te jsou spojo á su kultur ládeže e studií h, jež hází z ezpeč ost í h či or ati ě orie to a ý h pozi .
Z hlediska so iál í pedagogik šak ěl ýt klade důraz a ehod otí í způso při ýzku u jed otli ý h su kultur, přiče ž jako hla í o lasti ýzku u lze z í it té ata ol ého času, auto o ie a ide tit dospí ají í h. I z toho dů odu te to apují í přehled předsta uje pohled jed otli ý h so iologi ký h škol a fe o é su kultur ládeže. Upozorňuje a růz é perspekti , které se v sou islosti se su kultura i ládeže o je o al od počátku ýzku u tohoto fe o é u. Na základě popsa ý h li ý h so iologi ký h škol ůže e pozoro at a základ í te ati ké o lasti týkají í se i so iál í pedagogik , pro es edou í od jisté ír ho oge it su kultur ládeže až k určitě
frag e ta i, kd i sa ot é oz ače í „su kultura ládeže“ je zpo h ňo á o. I pro so iál í pedagogiku za ý ají í se součas ou ládeží ted platí, že d a ič ost jed otli ý h skupi a jeji h frag e ta e a úro i spíše esteti ký h kódů ede k o tíž ější u porozu ě í této pro le ati e, resp. k z es ad ě é i ter e i ze stra so iál í h pedagogů či škol í h ps hologů apř. e ztahu k o ě z ikají í ži ot í i st lů .
2
Základ í poj y a souvislosti
Pro hod ější po hope í pro le atik jed otli ý h so iál ě ěd í h škol, které se ě o al – teoreticky i prakticky – subkulturá ládeže, je ez t é struč ě defi ovat základ í či sou isejí í poj . Tě ito poj jsou apř. kultura, do i a t í kultura, subkultura, kontrakultura, alter ati í
kultura a s é a k to u sro . Lí ek, ; S ro ý, .
Kulturu lze definovat62jako spe ifi ký způso ži ota určité eze é skupi e o společ osti lidí. Te je dá zor i ho á í čle ů společ osti, tj. zje ý i postup ho á í a jed á í, které ůže ější pozorovatel sledovat. Tyto kultur í vzorce63 ho á í edou k očeká á í a přes ědče í, které opět t ářejí další zor e ho á í. O ojí či ost – e tál í i zje ou lze po ažo at za kulturu. Tře aže hápe e kulturu jako realitu, poz á á e ji pouze prostřed i t í odelů La less, 1996). Soukup (2011) v této sou islosti upozorňuje a „ko strukt kultur “, který u ožňuje pře ést empirickou skuteč ost, zahr ují í růz é for a di e ze auče ého lidského ho á í a jeho produktů podro ěji viz Lawless, 1996; srov. Soukup, 2011; Geertz, 2000).
Kultur í studia64 epojí ají ter í kultur tradi i esteti ké a i hu a isti ké, ale e pli it ě politi k . Kultura je pro ě způso e ži ota i dustriál í a posti dustriál í společ osti, o jekte jeji h
ýzku u jsou způso t áře í a irkula e ýz a ů oder í h a post oder í h společ oste h (Daniel, Kavka & Machek a kol., 2013, s. 15; srov. Hall, 1980, s. 63; Rojek, 2010, s. 106).
Ter í e do i a t í kultura oz ačuje e ej í rozšíře ou kulturu určité času a prostoru. D es je to ětši ou kultura střed í h rste často í á a jako aso á65či populár í kultura66). Je pro ni harakteristi ké, že zásad í způso e ezpo h ňuje e istují í úro eň kultur a i iliza e a s aží se navazovat na tzv. nejlepší kultur í tradi e i ulosti Mistrík, 1999, s. 4).
62 Defi i kultur e istuje elké ožst í. Žád á zdefi i kultur přito e í h á e s slu esprá ého popisu o jektu a růz ost hápá í kultur epředsta uje situa i, kd proti so ě stojí o jekti ě sprá é a esprá é. )půso hápá í kultur o še pl í růz é íle; určitý způso je a určité ístě a určité čase použitel ý, ale za ji ý h okol ostíto aopak eplatí Barker, , s. 96).
63 Geertz (2000, s. kultur í zor e defi uje jako sadu s olů, jeji hž „ záje é ztah ‚ odelují ztah ezi e tita i, pro es e o čí koli další e f zi ký h, orga i ký h, so iál í h e o ps hi ký h s sté e h tí , že je ‚sro á ají , ‚i itují e o ‚sti ulují “.
64 Kulturál ístudia zešla z ritského dialogu ar isti ký h historiků a kultur í h teoretiků s e ar isti ký i le i o ý i i telektuál ad z ě a i, který i padesátý h lete h .století pro házela ostro í společ ost. Společe ské ěd e tehd zarazila klesají í podpora la ouristů, zesilují í li aso ý h édií a růst ládež i ké kultur sil ě o li ě é a eri ký filmem a hudbou (Daniel, Kavka & Machek a kol., 2013, s. 15; líže iz Be tle , 2005).
65 Ador o doko e ho oří o totalitě aso é kultur . Totalita aso é kultur podle ěj r holí požada ku, že ikdo e á ýt ji ý, ež je o a iz Ador o, 2009, s. 55).
Subkultura67 je ýraz, jí ž se o e é ro i ě oz ačuje jakákoli dílčí kultura, která je součástí rozsáhlejší i stitu e kultur , s íž á jed ak ěkteré společ é, jed ak ěkteré rozdíl é složk (Geist,
; sro . Hartl & Hartlo á, ; Giddens, 1999; Krech, Crutchfield & Ballachey, 1968).
Poje su kultura l e společe ský h ědá h ěž ě použí á e čt ři átý h lete h . století, a to v ěkolika ýz a e h. Ter í se uží al apř. Tal ottem Parsonsem68 a uží á jed ak pro oz ače í t pologi ké kategorie, tj. dílčí aria t ětšího kultur ího elku, jed ak jako ko trakultura protikladu k ětší u elku egují í ěkteré hod ot kultur do i a t í sro . Geist, ; Geertz, ; He dl, 2005; Jandourek, 2008). E istují d a základ í t p defi i su kultur . Defi i e su sta č í se pokouší vystihnout podstatu subkultury, definice fu k io ál í stihuje funkce, které su kultur pl í viz Kol, 1996; Dioniziak, 1968).
Hebdige69 si ší á i toho, jak su kultura ko u ikuje dík st lu se širší okolí (typicky v prostředí škol či trá e í ol ého času .70Každý před ět, který je součástí st lu, á ýt podle ěj hápá jako z ak, přiče ž st l předsta uje zprá u. )a ý á se ro ěž i terakti í i pro es ezi su kulturou a okolí a upozorňuje a to, že su kultur často arušují autorizo a é kód , skrze které je so iál í s ět orga izo á a proží á , ož ůže pro oko at a z eklidňo at. K to u do házelo přede ší ritské školst í od . let . století, kd se pedagogo é su jekti ě ítili ohrože i „s ěte su kultur“ a edo edli a jed otli é pro oka e, které s ižo al jeji h autoritu hod ě reagovat. Nápad é a okázalé su kultur l často oz ačo á jako „ ýstřed í“, „ epřiroze é“, „e tra aga t í“, přiče ž ohou olá at po it fas i a e e o hrůz .
Výz a ý so iolog a teoretik su kultur Cohe a, zastá á ázor, že su kultura z iká, kd ž určitý počet lidí s podo ý i pro lé se so iál í přizpůso e í á dostateč ý počet i terak í a t áří si last í pohled a společ ost.
Hebdige (1979, s. ro ěž této sou islosti poz a e á á, že každá su kultur í „i sta e“ repreze tuje „řeše í“ a spe ifi kou sadu pod í ek, a ko krét í pro lé a rozpor . Například „řeše í“ a íze á a gli ký i su kultura i ods a Tedd o s la t oře a reakci a růz é příležitosti, důsledku čehož t to su kultur získal ji é posta e í e ztahu kjiž e istují í kultur í for a í kultur i igra tů, rod á kultura, ostat í su kultur , kultura škol ího zaříze í, do i a t í kultura). Řeše íkolekti í h pro lé ů je tak základe pro případ ý z ik su kultur.
Míra rozdíl osti su kultur od elé kultur , jíž je součástí, je jed ak poh li á, jed ak se ůže i i ál ě odlišo at e o ůže ýt z ela opozi i proti elé kultuře tz . kontrakultura, iz íže .
Velikost a harakter rozdílů je dá elou řadou faktorů, jako je ěk tz . ládež i ká su kultura , po olá í čet ě přípra a ě, á ože st í sekt , rituál , pů od, árod ost, et iku , rasa, so iál í pozi e, so iál í stratu , záj , so iál í i stitu e, segrega e apř. ězeňská su kultura atp. Při ětší h odliš oste h su kultur zej é a tako ý h, které lze harakterizo at jako proti hůd é elé kultuře
67 Předpo a „su “ az ačuje s é t ost a odliš ost od do i a t í e o ai strea o é společ osti iz Barker, 2006). I v součas é diskusi o su kulturá h ěkteří autoři poje od ítají a epouží ají. Například Girtler jej od ítá sodů od ě í , že ter í „su kultura“ o sahuje latinskou předložku „su “, která poukazuje a „ ízké“ společe ské posta e í da é kultur .
68 So iál ě ěd í ko u ita o li ě a Parso so ý fu k io alis e přistupo ala k su kultuře jako ke spe ifi ké u s sté u s olů, jeji hž prostřed i t í člo ěk dá á s sl s ý zkuše oste prostředí subkultury (srov. Geertz, 2000).
69 Di k He dige z a e á pro oho stude tů i so iál í h ěd ů skuteč ou iko u e ýzku u su kultur ládeže. Ačkoli, jak poz a e á á Je ks , He dige su kultur eo je il, elze u upřít, že určil teoreti ké a klasifikač í ter í a ý hodiska ásled ý h ýzku ů.
z iká apětí a ko flikt , které ezřídka ústí do z ač ě dra ati ký h situa í. Vposled í o do í je subkultuře jed otli ý h so iál í h akro el í h ě o á a z ýše á pozor ost, a to eje so iologie, v íž se začí á upe ňo at so iál í dis iplí a sociologie subkultury, ale i so iál í pedagogik , která si
ší á su kultur ládeže přede ší zpozi ol ého času čiso iál í h patologií sro . He dige, , . Su kultur ají ěkd te de i k ědo é u se euza írá í, k ut áře í tz . skupi o ý h su kultur í h hra i , které pl í fu k i se eudrže í a se eo hra . Ut áře í su kultur í h hra i jsou harakteristi ké i ěkteré su kultur ládeže. Su kultura je harakteristi ká sou ore spe ifi ký h ore , hod ot, zorů ho á í a ži ot í st le , který určitou skupi u harakterizuje v rá i širšího společe st í. Ter í su kultura se ztahuje a specifickou skupinu, která je t ůrk í a ositele z lášt í h, odliš ý h ore , hod ot, zor ů ho á í aži ot ího st lu, i kd ž se podílí a fu go á í širšího společe st í. Vkaždé případě je důležitý z ake su kultur iditel é odliše í od do i a t í kultur . Su kultur e z ikají pouze alý h, izolo a ý h prei dustriál í h společ oste h.
Pří uz ý ter í kontrakultura az ačuje, že se da á kultura o ra í proti do i a t í kultuře
(k součas ý de atá o ko trakulturá h sro . Heath & Potter, 2012), která je repreze to á a nejeno rodi ou, ale i školský s sté e či ko krét í školou. Ter í ko trakultura l použit už v ro e Parso se a jako kategorie uží á a Yi gere roce 1960. Kontrakultura je s ohledem na aso ost a ko ple í harakter po ažo á a za ýz a ý fe o é druhé polo i . století. Pro ko trakultur je harakteristi ký ostrý ko trast sa alogi ký i or a i a hod ota i kultur ofi iál í, s ýraz ý pr ke ega e. U protest í h ko trakultur je t pi ký politi ký radikalis us ko fro tují í o e ě přijí a é or a ideje, který e s é kraj í poloze uží á až ásil ý h etod oje S ro ý, 1999, s. 13; srov. Marada, ; Sopó i &Búzik, . Lí ek ko statuje, že ko trakultura z iká o z láště ta , kde je příto á sil á depri a e a frustra e, a o ra í se proti společe sko-kultur í u
s sté u, po ažo a é u za epřátelský.
Ko trakultura defi uje a jadřuje sa a se e opozi i ůči lád ou í kultuře, a to způso e , jí ž se odlišuje od su kultur . Te to ter í je spojo á zej é a s kultur í i a politi ký i h utí i a formacemi71 . a . let e Spoje ý h státe h a eri ký h a e Velké Britá ii, odkud se ko ept
ořil Barker , s. 92
–
; sro . Duffko á, Ur a & Du ský, 2008).Další ter í e je alter ati í kultura. V to to ter í u je patr ý o rat proti ěče u, je to tedy alter ati a ětši o é kultur , přiče ž je ož é ide tifiko at t oři é pr k či pří os této kultur iz Mistrík, 1999, s. . Alter ati í kulturu tak lze odlišit od kultur ai strea o é, populár í či kultur pře ažují í do i a t í Duffko á, Ur a & Du ský, 2008, s. . Su kultur eje o ládeže jsou často spojo á prá ě salter ati í kulturou. Jed í zt pů su kultur jsou i su kultur ládeže, které jsou v oha případe h ázá a jed otli é hude í st l . S tí jsou ko fro to á i jak pedagogo é, ý ho í porad i, etodi i pre e e, tak i škol í ps hologo é, kteří často o jed otli ý h st le h a jeji h hod otá h e ají dostateč é i for a e Č‘ se to prokázalo apř. souvislosti se stylem EMO).
Další ýz a ý poj e , který je úz e propoje ster í e su kultura, je s é a e o také často su kultur í s é a. S é a je zpra idla založe a a su kultur í h základe h, ale elze ji ztotožňo at s ko krét í su kulturou ládeže. S é a je oder í ěstská for a společe ského st ku, níž ají účast í i stej ý záje a trá e í ol ého času e o se za ěřují a stej ý ži ot í st l, ale e usí se
záje ě z át sro . A dro ičo á, ; S olík, 2010).
Podle Ir i a je poje s é a etaforou72, která se sk tuje i součas é lido é uží á í – jako apř. e frází h: „ ýt u toho/ ýt a s é ě“ make the scene a „to jde i o ě / to e í oje
71 Barker (2006) ko trakultur . let . století í á jako před hůd e součas ý h o ý h so iál í h h utí. 72 Další i d ě a etafora i, které jadřují e pli it í harakter ži ot í h st lů, jsou „parketa“ bag a „ ě “
(thing. Například fráze „to e í oje parketa, o or“a „dělat si ě i po s é “ reflektují skuteč ost, že da é
s é a“ that’s ot s e e) –t to etafor odkazují k ži ot í u st lu, který je ezi zai tereso a ý i a ezai tereso a ý i a této s é ě do ře z á .V pr í frázi „ ýt u toho“ á s é a o kle přes é u ístě í a její e iste e je pře hod á. Jed á se o ějakou událost, která se děje ko krét í čase a a ko krét í ístě. Ve druhé frázi pak odkazuje k tr alejší u ži ot í u st lu. O a způso užití
ajíspoleč é tři ko ota e: Ži ot í st l je uz á á jako e pli it í a sdíle á kategorie. Ji ý i slo , ko krét í s é a je široké po ědo í ějakého po ěr ě rozsáhlého seg e tu o atelst a. Jelikož e istuje žd í e ež jed a s é a, každý jed otli ý člo ěk si ůže rat z řad roz a itý h subkultur –ži ot í h st lů. Účast každého ějaké s é ě je pote iál ě ezá az á a ůže se ě it.
V součas osti je ter í s é a defi o á „jako sou or t ůr ů, hude íků a fa oušků, kteří kolekti ě sdílejí s ůj hude í kus a odlišují se t pe o leče í, uží a ý h drog, st lu i politik od ostat í h“ Kolářo á, 2013, s. . Ko ept „s é “, který se su kultur í h studií h začal posled í h lete h ýraz ěji o je o at, ůže ýt jed í z ož ý h ástrojů. Nejde v ě o eze í ěkolika ge eralizo a ý h hude í h su kultur, ale spíše o refle i spe ifik íst ího prostředí, ísta, ě ž su kultur í a ji é akti it růz ý h podo á h kr stalizují Kou ek & Císař, 2012, s. 23).
3
Su kultury ládeže
Po o e é eze í su kultur se ásled ě za ěří e a ko krét ější ter í – subkultura
ládeže.73So iál í ěd se i te zi ě za ý ají tz . su kultura i ládeže při liž ě od padesátý h let 20. století sro . Ka átek, ; Thor to , a; S olík, ). Subkultury obecně se ohou vztahovat k jaké ukoli ěku, i é ě su kultur ládeže jsou ejčastější i případ su kultur.
Podle so iologi ký h teorií ee istuje jed ot á kultura ládeže. Tato teze, uplatňo a á od polo i . let . století, odráží so iál í roz rst e í li erál í h společ ostí a elko ěstský h aglo era í. )r adlí ož osti se erealiza e jedi e i su kultur í h skupi . Hod ot a postoje pluralit ího prostředí přes jeho zásad í ezer a o eze í z ik su kultur pří o u ožňují. Čí ko ple ější je kultura a čí difere o a ější je popula e, tí pra děpodo ější je z ik růz ý h su kultur sro . S ro ý, ; Gidde s, . )ají a ý li na vznik a e iste i su kultur ládeže ěl j. procesy urbanizace,
oder iza e a i dustrializa e, ale i li eraliza e školst í prů ěhu . století .
Po ěr ě zají a ý so iologi ký zjiště í padesátý h lete h, které házelo z prá e Petera Will otta a Da ida Do ese , se týkalo ži ota adoles e tů z děl i ké tříd working class). Autoři a základě ýzku u dospí ají í h důraz ě od ítli eztříd í kulturu ládeže. Toto od ít utí lze ejlépe po hopit ko te tu širší diskuse o fu k i su kultur , která po oho let zají ala t so iolog , kteří se za ěřo ali a teorie so iál í h de ia í již od . let . století He dige, 1979; Gelder, 2007).
Subkultury ládeže lze í at jako typ su kultur, které se ztahují ke spe ifi ký způso ů ho á í
ládeže, áza é a spe ifi ké způso ho á í části ládeže, a sklon k určitý hod oto ý
prefere í , ak epto á í či za rho á í určitý h ore a ži ot í h st lů.74
sou isí ro ěž s Bourdieuo ý i poj prostoru a pole, ož se proje uje j. i e studií h ztahují í h se k su kulturá Thor to , 1997a; srov. Stanoev & Ja ák, 2013).
73 Jak sprá ě poz a e á á Barker , s. e í kategorie ládeže „ iologi kou u i erzálií, ale ě í í se so iál í a kultur í ko strukte , který se o je il určité čase za určitý h pod í ek. Jako diskurzi í ko strukt se ýz a ládeže ě í apříč čase a prostore zá islosti a to , kdo je oz ačo á a ký “. Lze také dodat, že kategorie ládeže je spjata s oder í západ í společ ostí. Mládež lze í at jako elkou ěko ou so iál í skupi u, jejíž jedi i zaují ají e společ osti z ela určitou so iál í pozi i a společ ostí je ji připsá určitý so iál í status iz Kahuda, 1979, s. 219).
Su kultur ládeže lze po ažo at za elké skupi ladý h dospí ají í h lidí, kteří ají společ ého ě o pro lé , záje , z k , o je odlišuje od čle ů ostat í h so iál í h skupi (srov. Thornton 1997a). Důležitý aspekte su kultur je i jejich st l, který defi uje skupi a ůže ýt hápá jako určitý symbol nebo znak. Styl je slože z ásledují í h pr ků:
1) image– zhled, tj. o leče í, účes, růz é doplňk , teto á í;
2) stupo á í –t oře é ýraze t áře, st le hůze a postoje těla;
3) argot– spe iál í slo í záso a a způso , jaký je pro áše a sro . Brake, ; Thor to ,
1997a).
Subkultury charakterizuje styl hud a, ta e , o leče í, úpra a těla apod. , které u čle o é su kultur
přikládají spe ifi ký ýz a a který záro eň defi uje hra i e ůči ji ý su kulturá a uskupe í ě su kultur Kolářo á, , s. .
St l je podle He dige oz ačují í praktika, která ůže fu go at jako sé ioti ká rezistence proti do i a t í u řádu sro . Barker, 2006; Hebdige, . Po o í st lu se jed otli é su kultur odlišují eje o od ajorit í společ osti, ale i od se e a záje . St l je ted su kultuře „přepl ě ý“ ýz a e . Jeho tra sfor a e jdou „proti přírodě“, arušují pro es jakési „ or aliza e“. Jed á se o postoje a poh s ěřují í krétori e, která apadá „ti hou ětši u“, zpo h ňuje pri ip jed ot a koheze a v ra í ýtus ko se zu (Hebdige, 1979, s. 18).
St l tak jedi e „ s o ozuje“ proti stád osti a „ or aliza i“, často šokuje ětši o ou společ ost rodiče, pedagog , spolužák epatří í kžád é u ži ot í u st lu a v oha případe h jde přede ší o eze í se proti „ ětši ě“ – ai strea u. St l sou isí s identitou75jedi e, jelikož t p ide tit jsou ýhrad ě „so iál í i produkt a předsta ují relati ě sta il í pr k o jekti í so iál í realit íra jeji h sta ilit je sa ozřej ě opět dá a so iál ě . T p ide tit jako tako é se stá ají před ěte určitého způso u teoreti kého u ažo á í jakékoli společ osti, doko e i tehd , kd ž jsou sta il í a kd ž je ut áře í i di iduál í h ide tit relati ě ezpro lé o é. Teorie ide tit ají s é koře žd v o e ější ýkladu realit , jsou ‚za udo á ‛ do s oli kého s ěta a jeho teoreti ký h legiti iza í a jeji h odliš osti sou isejí í srozdíl ezi legiti iza e i. Ide tita zůstá á esrozu itel á, pokud e í u ístě a určité s ětě“ Berger & Lu k a , 1999, s. 172).
So iologie, so iál í pedagogika a so iál í ps hologie rozlišují oso í a so iál í aspekt identity. Oso í aspekt čerpá přede ší z i ti í se erefle e a se ehod o e í, úhel as í e í last ího já je šak tro hu odliš ý, ež je to u případě se epojetí a se ehod o e í. Podstat é je ědo í last í jedi eč osti, eopako atel osti a ohra iče osti ůči druhý t pi ké jsou ekriti ké a egati í proje ůči autoritá , t pi k ůči pedagogů . Spojuje se se zážitke „já jse já“ a odpo ídá a otázku „kdo jse ?“. So iál í aspekt ide tit je po it začle ě í, spolupatřič osti a ko ti uit e ztazí h i čase. Odpo ídá a otázk t pu „ka patří “, „čeho jse součástí“, „odkud po hází a „ka s ěřuji“. V to to s slu často přerůstá hra i e e iste iál ího zážitku last ího já Ma ek, 2003, s. 63). Při za ěře í a jedi e rá i su kultur ládeže jsou podstat é o ě složk ide tit . Se su kultur íide titou sou isí i další poje , který je refere č í skupi a. Ta atsu Shi u ati e s é prá i o ko epte h ztahují í h se ksu kulturá t rdí, že refere č í skupi ěl ýt spíše í á jako refere č í s ět e o so iál í s ět resp. su kultur í ide tit iz Ir i , 1970).
Se su kultur í ide titou sou isí i stupeň a gažo a osti jedi e insidera) v su kultuře. Mi o akti í h příz i ů a tzv. ázoro ý h ůd ů (přiroze ý h autorit lokál í h su kultur í h s é á h , kteří
v prostředí su kultur ládeže apř. pořádají ko ert , protest í ak e, dá ají agazí ,hude í osičeči zajišťují hod e o ý h strá ek, e istuje i širší část pasi í h příz i ů ko zu e tů), kteří se a e iste i su kultur podílejí i i ál ě, ale ko krét í su kultura pro ě á elký ýz a . Další ýz a ou složkou jsou šak jedi i i o „su kultur í s é u“ outsideři , kteří sledují pouze ód í či hude í tre d , ale e í ají hod ot , or , postoje atp. „prefero a é“ su kultur sro . S olík, 2010). Podo ě A dro ičo á čle í příz i e su kultur či tz . s é do tří kategorií: základ í s é a apl o se ě ují su kultuře , frak e su kultur čle o é su kultur , kteří se e s é ě poh ují a záj o á s é a elké ožst í po r h í h příz i ů su kultur , kteří e ají záje o hlu ší pro ik utí do s é , přijí ají často je st l su kultur .
Su kultur ládeže i ulosti l spojo á s fe o é e orál í pa ik 76, kd přede ší ul ár í édia i for o ala o su kulturá h z ač ě zkresle ě, ož se do jisté ír proje ilo i záj e so iál í h ěd ů o toto té a iz Hall & Jefferso , , s. –77; Frosdick & Marsh, 2005, s. 115; Hor áth, , s. – ; S olík, 0, s. 92– ; Heř a o ský, , s. .
4
Chi agská so iologi ká škola
Počátk ýzku u su kultur je ož é spatřo at již e . letech 20. století, kd l a Chi agské u i erzitě podporo á pod li e prag atis u so iologi ký ýzku 77, který usilo al o při líže í k šed í u ži otu a za ěřo al se i na subkultury (srov. Hebdige, 1979; Thornton, 1997b). Z hlediska prakti ké orie ta e této so iál ě ěd í škol l poz atk ze piri ký h studií uží á so iál í i pedagog , ale i so iál í i kurátor či justi í. Chi agská škola se ě o ala přede ší de ia t í jedi ů eúspěš ý outsiderů , ži ot í ztroskota ů , kri i ál í ži lů , egra ot ý oso á , které studo ala iografi ký i etoda i, použí ala tz . labbeling theorya skládala jed otli é
znaky charakteristi ké pro ko krét í su kultur sro . Je ks, 2005; Gelder, 2007; Girtler, 2001; Petrusek, Milto á & Vodáko á, 1994; Eriksen & Nielsen, 2001).
Výzku předsta itelů hi agské škol prokázal přede ší e iste i růz orodý h so iál ě -ekologi ký h o lastí Chi agu, kde platila odliš á pra idla ho á í, a proto i kri i ál í ho á í lo
í á o ji ak a jeho ýsk t l častější ež ji ý h částe h ěsta. Předsta itelé této škol argu e to ali, že de ia e studo a á e last í so iokultur í ko te tu se proje uje jako or ál í odpo ěď a urče é kultur í or , a e í tudíž s pto e ps hologi kého deficitu (srov. Bennet & Kahn-Harris, 2004).78
Té a jed otli ý h ga gů a později su kultur ládeže se stalo jed í zhla í h ýzku ý h té at hi agské škol . Frederi k Thrasher apř. a al zo al letech 1919– elke ga gů a t rdil, že hrají ýz a ou roli při rekruto á í a o ilizo á í kri i ál í h ži lů He dige, 1979). Poz atk l ásled ě uží á i při so iál ě pedagogi ký h i ter e í h, které pozdější h lete h za ěřil a půso ost ga gů a eri ké zdělá a í s sté u.
76 Ko krét í je ho á í, so iál í skupi a apod. ůže ýt zdroje orál í pa ik , pokud je preze to á s elkou írou z epokoje í a záro eň z ýše ou írou olá á epřátelst í ůči skupi ě, jejíž ho á í je
hápá o jako e ezpeč é Heř a o ský, 2013, s. 266).
77 Katedra so iologie a a tropologie la založe a roku a stala se pra o iště t pi ký s ý i k alitati í i e piri ký i ýzku , které se ě o al ěstské ikroso iologii. Pr í edou í pra o iště byl A. W. S all, další i čle li Ch. R. Henderson, R. Redfield, G. E. Vincent, F. Znaniecki a ej ladší W. Tho as, je ž připra il půdu pro další roz oj odděle í s ou s hop ostí ko i o at teoreti ké přístup s ko krét í i pra e i et ologii, so iál í ps hologii, so iologii raso ý h pro lé ů a asimilace (Petrusek, Milto á & Vodáko á, ; Erikse & Nielsen, 2001).
Jednou z ýz a ý h pra í ě ují ích se popiso a é pro le ati e l i ýzku Willia a F. Wh tea, který l sá tři rok čle e ga gu a knize Street Corner Society podro ě popsal rituál , pra idla a áhod é či ra ého poulič ího ga gu. S ažil se dokázat, že skupi , popř. su kultur , z ikají í apř. e slu e h, ají se k utou strukturu, pe ý s sté ore a hod ot a také z lášt í kód sro . Hebdige, 1979; Thornton, 1997b; Cohen, 1955a, b; Girtler, 2001).
Další z ěd ů za ý ají í se su kultura i l Joh Irwin (1970), který za su kulturu oz ačo al eje o ži ot í st l, ale i s sté hod ot a so iál í s ět ějaké skupi . Su kulturu í al jako sou or zorů, které jsou dodržo á alou so iál í skupi ou. Lidé si e ětší íře u ědo ují e iste i su kultur, odliš ý h ži ot í h st lů či so iál í h s ětů, a stále častěji strukturují s é last í ho á í, rozhodují se a plá ují s é příští jed á í a základě s é ko ep e tě hto e pli it í h su kultur í h e tit sro . Ir i , . ) ýše ý su kultur í pluralis us a relati is us podle Ir i a při esl d ě základ í z ě v po aze i terak í ezi o čej ý i lid i: Něčí íra, hod ot a kultur í zakot e í se stal e pli it ími kategorie i jed á í. Vto to s slu do hází kporo á á í, sdíle í, ego á í a sdělo á í kultur í h podkladů. Kategorie jed á í se stá ají í e e pli it í i. Jedi e si je často ědo se e sa ého jako aktéra a s é ě. Ži ot jako se í e stá al di adlem.
Výz a ý předsta itele hi agské škol z hlediska studia su kultur l ýše z iňo a ý Al ert Cohe , který rozpra o al ýsledk pr í h ýzku ý h studií a a jeji h základě polo i ě padesátý h let for ulo al teorii delik e t í su kultur theory of delinquent subculture) (studie Delik e t í hlap i: Su kultura de ia t ího ga gu z roku , podle které „su kultura z a e á kolekti í reak i a pro lé z ikají í ze so iál í ero osti, kd společ ost e í sto jedi i a íd out uspokoji é řeše íjeho situa e pod í ě é so iál í i dů od “ (srov. Cohen, 1955a).
Cohe a opírá s oji teorii su kultur o d ě fakta: . o sah toho, o azý á su kulturou, je eze zlo sl ostí, epotře ostí a egati is e ; . su kultura je last í hla ě užů , kteří po házejí zděl i kého prostředí sro . D o iziak, 1968).
) ač ý ýz a pro z ik de ia t í h su kultur se přikládal kultur í ko fliktů , tj. ko fliktů ezi do i a t í kulturou střed í tříd 79a kulturou ižší tříd , kulturou i igra tů, raso ý h a et i ký h e ši apod.80Do protikladu se dostala střed í třída předsta o a á t pi k pedagoge (s normami ho á í politi e, o hodu, ír , zdělá á í harakteristi ké pro střed í třídu s normami working class. Do tohoto í á í su kultur patří přístup W. F. Wh tea podle Cohe , 1955a, s. , který rozlišuje tz . corner boys a college boys. Druhá skupi a je t pi ká tí , že se jed á o přísluš ík ižší
tříd , kteří šak přijali pra idla or , hod ot apod. harakteristi ká pro střed í třídu. I proto elze automaticky subkulturu spojovat s určitou so iál í třídou, přestože části příz i ů určitý h su kultur
ládeže často po hází zurčité so iál í tříd .81
Výzku su kultur se podle Cohe a a ěl za ěřit a z ik a rozklad82 tako ý h su kultur, a posta e í rá i společe ského s sté u, jeji h ideologii, s sté říze í, postoje, orálku, i terak í sostat í i skupi a i širší společ osti apod.
79 Střed í třída defi uje se e sa a tí , že její přísluš í i jsou sto rozez at o e é kategorie aktérů, kteří jsou a to atolik lépe a atolik hůře, že last ě žijí ji ý h so iál í h s ěte h – a nemohou se tedy s tě ito kategoriemi identifikovat (Marada, 2003).
80 Marada u ádí, že ko ept tříd –jako klíčo ého slo a pro so iál í stratifika i –se zdá ýt adá dostateč ou o e ostí, a ohl ýt při určité redefi i i a při ědo í pro ě s ého e piri kého před ětu použí á i o ý h histori ký h pod í ká h, a iž ě o ztratil a s é ýpo ěd í hod otě.
81 Například su kultura ski heads odpo ídá určitý způso e to u, o Cohe a oz ačuje za „delik e t í su kulturu děl i ké tříd “.
Chi agská so iologi ká škola ěla li a so iál í pedagogiku a ěkolika úro í h. Jed ak popsala struktury, s který i se i součas osti pra uje tj. su kultura, ga g , jeji h egati í proje so iál í de ia e, rozdíl é hod ot , or , zor e delik e t ího ho á í, kri i alitu, estrukturo a é uspořádá í ol ého času atd. , ale ěla li i a etodologi ké postup , kd se začal s ste ati k uží at přístup e to etodologie, iografi ké přístup , pozoro á í, ale i i ter e č í postup do prostředí su kultur líže iz He dl, .
5
Bir i gha ská so iologi ká škola –
e tru pro studiu populár í
kultury
K d a i ké u roz oji su kultur do hází zej é a po druhé s ěto é ál e, kd se ě í způso , jaký se for ují su kultur ládeže. Su kultur ládeže se také dostá ají do ko fliktů s pře ládají í kulturou dospělý h podo ě rituálů, apř. prostředí škol , e ol é čase . Jednou z forem, jak eutralizo at společe skou zají a ost a e ezpeč ost, je přijetí su kultur ího st lu o léká í ajorit í společ osti. Druhý způso e je oz ače í a redefi i e jeji h de ia e do i a t í i společe ský i skupi a i – poli ií, édii, justi í He dige, 1979).
V prů ěhu .let . století ěkteří autoři iděli su kultur jako s oli ký důsledek strukturál í h pro lé ů tříd, které se s aží řešit t áře í kolekti í a indi iduál í ide tit Barker 2006). V tomto o do í ýzku u su kultur do i uje ritská škola repreze to a á ir i gha ský Ce tre pro součas á kulturál í studia Centre for Contemporary Cultural Studies, CCCS)83. Chi agská škola ut ořila klíč k použí á í ter í u su kultura a t ořila teoreti ký rá e pro jeho uží á í, které později pře zalo prá ě CCCS sro . Muggleto , ; Muggleto & Wei zierl, ; Be et & Kah -Harris, 2004; Martin, 2004).
V do ě, kd Hall půso il jako ředitel e tra, ůže e popr é ho ořit o s é t é o lasti z a é kulturál í studia.84Du h pedagogik a ýzku u lád ou í e tru l založe a spoluprá i, ikoli a hierar hii. Ko e č í rozděle í a před ášejí ího a stude ta lo u ol ě é. Ačkoli tradič í role edou ího la mezi akademike a stude te za ho á a, podskupi a se je ila jako jádro ýzku u a dialogu. Podskupi se te ati k orga izo al kole klíčo ý h té at teorii a kultuře. Jelikož la kulturál í studia o ý o ore , a ili se pedagogo é a stude ti e tra ědo í , že uče í os o ýšlejí za pochodu (viz Rojek, 2010, s. 105; srov. Barker, 2006; Daly & Wice, 1999)
CCCS se pů od ě za ěřo alo a „žitou“ kulturu s důraze a kultur jed otli ý h tříd, který se ozý al z díla Hoggarta a Willia se. Tato orie ta e a kulturalis us –a algá so iologie a literár í kritik –
šak la překo á a li e strukturalismu, z láště jeho ar isti ký u hope í . ‘ozhodují í i zdroji se v to to s ěru stali autoři spjatí s eo ar is e – Barthes, Althusser85a přede ší Gra s i86.
83 CCCS lo založe o ro e při Bir i gha ské u i erzitě jako středisko postgraduál ího zdělá á í ejpr e pod ede í ‘i harda Hoggarta – a později Stuarta Halla83 (1968–1979), iz Balo , Hladík : . Počáteč í ar is e i spiro a ý ritský důraz a a alýzu tříd í stratifika e společ osti a so iál ího statusu l ahraze prefero á í a alýz raso é a et i ké pro le atik Balo & Hladík, 2010, s. 70; McRobbie, 2006, s. 10–11). V ro e přestalo CCCS fu go at jako středisko postgraduál ího ýzku u a stalo se u i erzit í katedrou zahr ují í také pregraduál í ýuku sro . Barker, . V ro e došlo k uza ře í odděle í CCCS a základě špat ého hod o e í Výzku ého hod otí ího iče í ‘AE.
84 Bližší i for a e ke kulturál í studií a CCCS lze alézt k ize A gel M ‘o ie či příspě ku Balo a a Hladíka .
85 Louis Althusser (1918– l ar isti ký filozof a teoretik Fra ouzské ko u isti ké stra . Kulturál í studia zásad ě o li il tezí, podle íž je každá společe ská for a e t oře a ko ple í
addeter i o a ý ztahe ezi růz ý i sa ostat ý i prakti ký i úro ě i Barker, 2006, s. 20). 86 Antonio Gramsci (1891– l italský ar isti ký teoretik a politi ký akti ista. Ke kulturál í studií
Ke klíčo ý poj o ý ástrojů patřil text, ideologie a hegemonie prozkou á a é kultur jako
o lasti so iál í ko trol a reziste e. Mezi základ í té ata ýzku u se zařadila aso á édia, su kultur ládeže, ý ho a a zdělá á í, gender, rasa a autoritářský stát (Barker, 2006, s. 30; M ‘o ie, , s. ; Balo & Hladík, , s. . I spira í pro so iál í pedagog a předsta itele so iál í politik a ko u ál í úro i l eje o o á té ata t pi k ge der, ý ho a e ol é čase a ztah k politi ké o lasti , ale i o é diskuse plý ají í ze za ěře í CCCS, které se etajilo politi kou a gažo a ostí jed otli ý h předsta itelů této škol .
Ústřed í ko ept tj. hegemonie) spočí á to , že souhlasu části o atel e o oličů je dosaže o prostřed i t í eo ha ují ího úsilí o t oře í o ého eti kého s sté u, o ého ra ího řádu či o ého té atu. Te to e ergeti ký přístup (který uží á átlaku) žaduje ideologi kou prá i, její ž íle je připra it půdu pro z ě u o e ého po ědo í. Hege o ie je proto jaký si akti í e ha is e o i, jehož pri ipe je a ipulo at a dosáh out s ého. Výraz hege o ie ted oz ačuje způso ko á á í o i a říze í, jeji hž základe je z ě a elého spektra o e ě rozšíře ý h ázorů líže iz M ‘o ie, , s. –42; Gelder, 1997, s. 83–89; Hebdige, 1979, s. 15; Heath & Potter, 2012, s. 31).
He dige ter í e hege o ie oz ačuje situa i, íž dočas á alia e určitý h so iál í h skupi ůže dosáh out „totál í společe ské ad lád autorit “ ad ostat í i podříze ý i skupi a i, nejen prostý do u e í či pří ý u e í lád ou í h šle ek, ale „ ítězst í a t oře í souhlasu, takže síla do i ují í h tříd se je í jako legiti í ipřiroze á“. Hege o ie ůže ýt udržo á a pouze tak dlouho, dokud do i a t í tříd „úspěš ě přizpůso ují še h soupeří í defi i e s é u prostoru“, takže podříze é skupi jsou, kd ž e ko trolo a é, při ej e ší o saže é ideologi ké prostoru, který e padá e skuteč osti jako „ideologi ký“: a ísto toho půso í jako tr alý a přiroze ý, ahistori ký a přesahují í partikulár í záj (Hebdige, 1979, s. 15–16; k tomu srov. McRobbie, 2006, s. 146).
Hall oproti tomu klade zřetel a použí á í jaz ka v opera í h u itř struktur o i, i stitu í čet ě zdělá a í h a ol očaso ý h a politi ké aré . )a ý al se také druh ji akosti, které po áleč é Velké Britá ii způso o al pro lé jak e sféře do i a t í kultur , tak e sféře ko zer atis u pra ují í rst o atelst a. Či il to prostřed i t í s ý h te tů o popkultuře, su kultuře ládeže, čer ošské st lu a hud ě atd. M ‘o ie, 2006).
Výše u ede í autoři 70. a 80. lete h . století iděli su kultur jako s oli ký důsledek strukturál í h pro lé ů tříd, které se s aží řešit t áře í kolekti í a i di iduál í ide tit . Su kultura přito a ízí legiti izují í alter ati í zážitek a sou or s slupl ý h či ostí. Kreati ita a kultur í odez a su kultur jadřují společe ské rozpor sro . Barker, ; Hall & Jefferso , 1976). Mar is us l patr ý prá ě při popisu pro esu t áře í ýz a ů azkuše ostí. Kultura je hápá a jako tost ě ideologi ká o last –od tohoto ko eptu je poto od oze a fas i a e kulturál í h studií otázka i ideologie a hegemonie (k tomu srov. Gramsci, 1970, s. 85–87; Barker, 2006, s. 12).
Autoři CCCS se také za ěřo ali na jazyk apř. uží a ý pís í h, literatuře atp. , fil , fotografie, ódu, st l , ol ý čas, účes a ýz a , který ládež přikládala e ý alý ýz a . So iál í ěd i CCCS se soustředili přede ší a teré í ýzku ritské ládeže orki g lass, ší ali si ztahu ezi ýro i a spotře iteli ýro ků pro ládež, zao írali se jaz ke a ýz a ládeže, so iál í i de ia e i87
drogo ou zá islostí, kriminalitou , ediál í i zprá a i o ládeži atp. Další i d ě a pr k sro á a ý i se su kultura i ládeže la kultura rodičů a do i a t í, tj. aso á kultura. Na základě člá ků a jed otli ý h studií z ikl hoj ě ito a é k ih a s or ík apř. Resistance Through
áže é Barker, 2006, s. 61). Je-li stát „pů od e hege o ie“, pak Hall t rdí, že apř. édia fu gují a základě
Rituals. Youth subcultures in post-war Britain)88. Su kultur l oz ače jako re ela tsk „politi ké“ se s hop ostí rituál ě zdoro at kapitalisti ké u začle ě í ož CCCS oz ačil za „ agi ké“ e o „i agi ár í“ řeše í společe ské podříze osti) (Muggleton & Weinzierl, 2003).
Od založe í CCCS získala kulturál í studia elos ěto é ěřítku ožst í i stitu io ál í h základe . V roli rozhodují ího teoreti kého paradig atu l strukturalisti ký ar is us střídá
poststrukturalismem (srov. Barker, 2006; McRobbie, . Výzku , které se orie to al a ztah ezi ideologií a reziste í ezi do i a t í a podříze ou kulturou zhlediska tříd í přísluš osti , l realizo á u stoupe ů jed otli ý h ládež i ký h su kultur, ko krét ě pak u oder istů ods , Tedd o s, ski heads, rastafariá ů, hippies, fot alo ý h huligá ů ad. Autoři si ší ali i z iku jed otli ý h su kultur a st lů pro esu tz . rikoláže89 ter í Lé i-Strausse) (srov. Hall & Jefferson, 1975, s. 177–179).
Toto pojí á í se o je ilo i o lasti ritské so iál í pedagogik , která z kulturál í h studií čerpala teoreti ké i e piri ké poz atk , jež l uží á přede ší o lasti trá e í ol ého času dospí ají í h od . let . století.
CCCS se šak setkalo také skriti ký i ýtka i. Jednou z kriti ký h připo í ek lo, že CCCS e ě uje dostateč ou pozor ost že á su kulturá h ládeže (např. M ‘o ie, Gar er a studie Girls and
Su ultures /Dí k a su kultur /, Gilroy ad.). McRobbie upozornila na ignoraci ge dero é role dě čat v elé této o lasti. Společ ě sJe Gar er pohlíží a su kultur í prostředí přístup é i pro dě čata, ož zako čuje pár z í ka i za ěře ý i a „ještě e á tiletá“ dě čata e o „ o áčk “. )áje zde e í až tak tříd í ro a osti jako e ztazí h jed otli e kpohla í a k aso ý o razů kultur , v to to případě jsou to popo é idol . Sa ozřej ě kritika, se kterou uži su kulturá h počítají, preze tuje dí k jako podříze é hlap ů a e í z ela překo a á a alýzá h, jež se za ěřují a dí čí idoly v podo ě užský h zpě áků a skupi . Ve s é pozdější prá i se i é ě M ‘o ie o ra í a ji ý, í e plod ý ko ept že skosti, jako je rozkoš, it a „pod ika ou kulturu“, ož jí u ož ilo roz i out d a ičtější s ětle í ztahů su kultur í h dě čat kpro esu ko er ializa e. M ‘o ie se za ěřila později a studiu časopisů pro že a dí k , i hž kladla elký důraz a akti í t áře í ýz amu a spotře í praktik Barker, ; M ‘o ie, 2006). Důraz l také klade a proží á í ol ého času a a a gažo a ost a akti it dí ek prostředí su kultur ládeže sou islosti se so iál ě patologi ký i je . Další kritika s ěřo ala ke skuteč osti, že CCCS ikd ezkou alo ládež, která su kultur í role pře zala zpouhé legra e, ztouh „ ýt h íli i “. Frith (1983, podle Bennet & Kahn-Harris, si ši l faktu, že ětši a dospí ají í h zděl i ké tříd často prošla í e su kultur í i skupi a i, z ě ila ide titu, hrála su kultur í roli z legra e ož á i zpozérst í .
CCCS ezohledňo alo li pohla í, úro ě zdělá í, po olá í a rodi a přísluš ost k určitý su kulturá (srov. Bennet & Kahn-Harris, . Studií CCCS také lze tk out, že ezohledňo al geografi ké z lášt osti su kultur ládeže, tj. eza ý al se lokál í i aria e i určitý h st lů hud
88 Clark, Hall, Jefferson a Roberts v teoreti ké ú odu s or íku Resistence Through Rituals pra ují s ko epte tříd a reziste e odporu části děl i ké ládeže ůči hege o í kultuře k to u sro . Hebdige, ; S olík, 2010; Daniel, Kavka & Machek a kol., . Autoři této studie upozornili na skuteč ost, že rozdíl é t p ho á í, o lí e é hude í st l a st l odí á í, které t ářejí su kultur ládeže, podstatě sou isejí se so iál í zařaze í a jsou kolekti í reak í a strukturál í z ě v po áleč é ritské společ osti sro . He dige, 1979, 2012; S ro ý, 1999; Muggleton, 2000; Bennet & Kahn-Harris, 2004; Martin, 2004; Jenks, . Každý příklad su kultur tak repreze tuje řeše í spe ifi ký h ži ot í h okol ostí, jed otli ý h pro lé ů a protikladů He dige, 1979).
89 Pojem rikoláž se vztahuje k přeskupe í a o é u spoje í ju tapozi i pů od ě epropoje ý h oz ačují í h o jektů tak, a t ářel o ý ýz a eotřelé ko te tu. Autoři kulturál í h studií apř. He dige poukázali apř. a ástup ód e st lu Tedd oys (objevila se v padesátý h lete h a šedesátý h lete h
apod. S tí sou isel další pro lé teorie su kultur podle CCCS. Jed á se totiž o ritský ko ept, který l ut oře s ohledem a eli e spe ifi kou část ládeže – ílé uže zděl i ké tříd . Toto et i ké ukot e íje o tíž ě u ožňo alo tra spo o at su kultur í teorii do ji ý h árod í h ko te tů. Stej ě tak se ýzku CCCS za ěřo al přede ší a su kultur ládeže t oře é ílý i ladík zděl i ké tříd , přiče ž opo íjel su kultur přistěho ale ké přestože se tato pro le atika o je ila již v ěkterý h klasi ký h studií h D. He digea a S. Halla) Toto pojí á í se o je ilo i o lasti ritské so iál í pedagogik , která z kulturál í h studií čerpala teoreti ké i e piri ké poz atk , které l
uží á přede ší o lasti uží á í ol ého času dospí ají í h od . let . století.
Další pro le ati ký opo e utí la epřiz a á role édií, která se ýraz ou ěrou podílejí a ut áře í su kultur, resp. su kultur í h ide tit k to u sro . Thor to , a . Thor to a u edla, že e istují růz é druh édií: podporují í leták , referují í hude í časopis a se zač í ul ár í o i , které zpočátku po áhají rozlič é a rozptýle é kultur í zlo k sjed otit do rozez atel ě defi o a ý h su kultur, efekti ě zdůrazňují jeji h „re elský“ harakter a často prodlužují jeji h e iste i sro . Muggleto & Weinzierl, 2003). Další egati e v su kultur í přístupu CCCS lo ejas é eze í ládeže o oso ětši ou ezi a let srov. Bennet & Kahn-Harris, 2004). Z toho plý alo pro le ati ké zařaze í ladší h či starší h oso pod kategorii subkultura ládeže. Na základě tě hto ýtek se ásledují í studie za ěřil a přes ější spe ifika i kategorie „ ládež“, resp. diskuse o tz . kultu ládí, které se proje ují i součas ý diskusí h so iál í pedagogi e či so iologii ži ot í h st lů iz S olík, ; Duffko á, Ur a & Du ský, .
Kriti i CCCS odelu su kultur zdůrazňují, že složitost a přesou á í po ah součas ý h kultur í h zkuše ostí ládeže elze s ětlit podle teoreti kého rá e, který připisuje tě to rozlič ý for á pří očarou časo ou logiku (srov. Muggleton & Weinzierl, 2003). Větši a oder í h společ ostí je e skuteč osti shluke protí ají í h se su kultur, přiče ž je o tíž é ří t, z jakého or ati ího kultur ího s ěta se ta která subkultura odchyluje (Eagleton, 2001).
Součas í kriti i teorie su kultur připo í ají, že tato teorie stojí a eudržitel ý h i ár í h opozi í h –ko krét ě a opozi í h hla í proud – subkultura, rezistence –podro e í se, do i a t í –podříze ý.
) láště pak t rdí, že su kultur se efor ují opozici ke kultuře hla ího proudu repreze to a é aso ý i édii, a e o i o i, ale a základě édií a sjeji h po o í. Su kultur adto ejsou jed ot é a z ačují se itř í i rozpor . Odliš ost kultur ládeže proto e usí ýt ut ě proje e reziste e, ale ěli ho ji hápat spíš jako kultur í kapitál e o rozdíl kusu Barker, , s. – 186).
CCCS lo ýz a ý i spirač í zdroje pro elkou řadu so iál í h kurátorů, so iál í h pedagogů, so iologů i kultur í h a tropologů. ) hlediska so iál í pedagogik se jed alo o i spira i přede ší v o lasti eo ar isti ké ideologie, kde se do popředí dostá al i ulosti ereflekto a é o lasti jako ge der, et i ita, so iál í ko trola a reziste e ládeže ůči kapitalisti ké u s sté u. Kdalší ýzku ý té atů lze přiřadit ýzku zdělá a ího s sté u, rodičo ské a pedagogi ké autorit , aso ý h édií a ztah tě hto e tit k ýzku u spe ifik ol ého času a jed otli ý h so iál í h de ia í, které l často í á jako rituál í resiste e ůči ětši o é společ osti.
6
Postsu kultur í teorie a přístupy
Od ko e . let . století se sociologii ládeže i so iál í pedagogi e proje ujítz . postsu kultur í teorie, které vyplynuly ze situa e, kd součas é su kultur ládeže jsou harakteristi ké daleko ko ple ější stratifika í, ež je prostá di hoto ie „ o oliti ký ai strea “ ersus „reziste t í su kultur “ Muggleto & Weinzierl, 2004). T to přístup reago al a skuteč ost, že a začátku de adesátý h let z ikla o ro ská škála o ý h st lů, přede ší důsledku rozšíře é ta eč í s é
jako jed otli é su kultur často se ho oří pouze o ži ot í h st le h či pří o „super arketu st lů“ . iz Kolářo á, , s. .
V důsledku rá e í ěkterý h předpokladů a ko eptů CCCS a sfrag e ta í společ osti část ěd ů for ulo ala tz . postsu kultur í přístup, resp. postsu kultur í teorii ýz a ou událostí se z toho pohledu stalo sympoziu Postsu kultur í h studií e Víd i roce 2001). Podle této teorie už nelze ho ořit o tradič í h su kulturá h, ale spíše o jed otli ý h s é á h, „post-su kulturá h“, stylech, klu o é kultuře, k e ech „ eo-tri es“ (blíže iz Be et, ; Muggleto & Wei zierl, ; Sweetman, 2013). ‘ozdíl ezi oder í a post oder í pohlede a su kultur ilustruje ta ulka číslo .
Tabulka 1
Rozdíly mezi moderní a postmoderní érou subkultur.
Moder í éra Post oder í éra
Jas á skupi o á ide tita St lo á ho oge ita
‘igid í dodržo á í su kultur í h hra i Su kultura je í á a jako hla í ide tita
Frag e to a á ide tita St lo á heteroge ita, pluralita
Fle i il í překračo á í su kultur í h hra i M oho st lo ý h ide tit
V soký stupeň ztotož ě í
Čle st í í a é jako per a e t í Nízký stupeň su kultur í o ilit Důraz a přes ědče í a hod ot Politi ké jádře í odporu
)a ěře ost proti édií edů ěra édia Aute ti ké í á í se e sa a self-perception)
Nízký stupeň ztotož ě í
Čle st í í a é jako pře hod é Pře hod á áklo ost ksu kultuře Fascinace stylem a image
Apoliti ké ítě í Poziti í í á í édií Vědo í eaute tič osti
Pozn. Pře zato z Muggleton (2000, s. 52).
Některé su kultur ládeže sere o ují, dostá ají o ý o sah, u hopují o á té ata fe i is us, multikulturalismus, sexismus, ochranu ži ot ího prostředí, ztah k i igra tů , k et i ký a se uál í e ši á atp. a roz ělňují se do jed otli ý h st lů (sro . Kolářo á : . V tomto o do í tak lze ho ořit o aprosté frag e ta i kd si jed oz ač ě defi o a ý h su kultur. Jed otli á su kultur í děle í selhala e ztahu ezi st l 90, hude í i žá r a ide titou, která postup ě slá e a stá á se fle i il ější sro . Be et & Kahn-Harris, 2004).
Redhead (1997) z MIPC Ma hester I stitut for Popular Culture tuto skuteč ost doku e tuje a jed otli ý h hude í h s ěre h ta eč í hud z pozi e post oder í kritik CCCS. Popisuje tz . klu o ou s é u club cultures , která se posled í h lete h stala z ela aso ou záležitostí a je založe a
pouze a posle hu stej é hud a spe ifi ký h st le h o léká í apod. k to u sro . Hráčko á P šňáko á, , s. –26).
Argu e ta e MIPC se opírala o skuteč ost, že tzv. posti dustriál í společ osti, pro kterou je harakteristi ký árůst estrukturo a ého ol ého času, z ikla o á klu o á kultura, ve které se ztrá í tříd , ras či pohla í. Na ýzku MIPC čet ě kritik oder isti ké teorie CCCS později a ázal David Muggleto , který ko ept postsu kultur í teorie dále rozvedl (Bennet & Kahn-Harris, 2004, s. 11).
I ostat í teoreti i spojo a í spostsu kultur í přístupe se za ěřují a zrůstají í pruž ost čle st í v subkulturá h ládeže a pokouší se t ořit a al ti ké rá e k s ětle í t pi kého seskupo á í ládeže. Pokračují í šud příto ost ko eptu su kultur lze odů odňo at tí , že stále zůstá á ústřed í poj e post CCCSstudií h ládeže, st lu a hud , přestože se jako ko ept stále í e
uží á pro jakoukoli ódu. Bennet (1999) k to u poz a e á á, že sleduje e, jak se ter í su kultur stá á diskuta il í poj e . Je totiž šezahr ují í catch-all ter í e pro ejrůz ější aspekt
společe ského ži ota ladý h lidí, st lů a jed otli ý h hude í h žá rů sro . Be et & Kahn-Harris, 2004). Be et tak již ísto uží a ého ter í u su kultura a rhuje použí at poje s é a či
cultural taste kultur í kus , které podle ěj lépe stihují z ýše ou prostup ost ezi jed otli ý i
subkulturami.
De ata ezi příz i i CCCS a tz . postsu kultur í i teorie i a přístup i adále pokračuje. Post oder í přístup je kritizo á přede ší a úro i etodologi ké i ter i ologi ké ejed ot osti, stej ě jako je kritizo á auto ati ký odklo od tříd ího pů odu případě su kultur í h parti ipa tů (viz Bennet, 2005; Shildrick & MacDonald, 2006; Sweetman, 2013).
Podstat á je přede ší součas á frag e to a á ide tita tě hto st lů, ož ěla u hopit isoučas á so iál í pedagogika, která pra uje i adále skategorií „su kultura“, která se šak zaposled í h let z ač ě pro ě ila k to u sro . Pro házka, , s. ; , s. . Vědo í eaute tič osti také lučuje ke klie tů rá i street orku, so iál í prá e či so iál í pedagogik přistupo at podle zažitý postupů, které jsou uplatňo á Č‘ apř. o lasti škol í ps hologie či ý ho é porade st í, a jsou popsá apř. etodi ký h doporuče í h o lasti pri ár í pre e e riziko ého ho á í. K příz i ů jed otli ý h „su kultur“ či ži ot í h st lů je ut é přistupo at z ač ě i di iduál ě, protože st lo á heteroge ita, eaute tič ost a hod oto ý pluralis us ede kto u, že nelze intervenovat v této o lasti jed oz ač ý způso e . I to je určité e ezpečí plý ají í zpro ě dří e zřetel é skupi o é ide tit , která la ho oge ía předsta o ala i jas é or , které jedi e áležejí í ke ko krét í su kultuře zastá al. Nejed oz ač ost a ejistota této o lasti ohou ést i so iál í riziků , kd ude jed otli ý h i ter e í h do házet ko lů a edorozu ě í ezi jed otli ý i klie t žák a so iál í i pedagog , škol í i ps holog a so iál í i pra o ík . ‘iziko é ho á í a jeho jed otli é aspekt jsou důsledku árůstu so iál í h, kultur í h, et i ký h atp. z ě é ě prediko atel é, ož z a e á i o tíž ější i ter e i či prevenci v této o lasti. Například Lojdo á prostředí su kultur spojuje s tz . post oder í edukač í realitou, která je harakteristi ká hlu oký i z ě a i e s slu ílů, o sahů i etod, kd to edukač í realit stupují o í aktéři,
j. o é ži ot í st ly.
7
Závěr
Té a su kultur ládeže a jeho aspekt te ati ké, etodologi ké, ko eptuál í l předsta e a základě tří ýše u ede ý h so iologi ký h škol/přístupů. Su kultur ládeže l í á zpočátku priz ate so iál í h de ia í Chi agská so iologi ká škola , a ásled ě la pozor ost přesu uta pod li e autorů spjatý h s eo ar isti ký poj o ý aparáte a přístup 91 k tz . odporu „ ílé“ děl i ké ládeže ůči do i a t í hege o í i stitu í kapitalisti ké společ osti čet ě školského s stému).
Od de adesátý h let . století se a gloa eri ké literatuře ustupuje od použí á í poj u su kultura, kritizují se tradič í ko ept zkou á í su kultur a a rhují se o é. Jed á se přede ší o poj jako apř. s é , k e , ko u it , ži ot í st l , okrajo é so iál í kultur , postsu kultur atp. sro . Girtler, ; Muggleto & Wei zierl, ; S olík, ; Da iel, Ka ka & Ma hek a kol., ; Kolářo á, 2013).
Muggleto poz a e á á, že post oder í do ě jsou su kultur pouze esteti ký i kód (symboly92). I kd ž je patr é, že část su kultur lze oz ačit pouze za „ži ot í st l “ life-styles, stále e istují i su kultur , které splňují kritéria oder í ér (typicky skinheads, viz tab. 1) (srov. Bennet, , Lojdo á, . Mugletto dále t rdí, že „rozpouště í“ hra i ezi jed otli ý i su kultura i jde ruku v ruce s úpadke ětši o é společ osti. Jelikož podstatě žád á ajorit í společ ost ee istuje, e ají se a i su kultur proti če u ezo at. Potře a odliše í se parado ě stá á pouze jaký si společe ský požada ke , ikoli jádře í s o od . Post oder í společ ost totiž preferuje i di iduál í ad kolekti í a odliš ost ad ko for itou. Otázkou o še je, zda edošlo pouze k to u, že pře ládla forma nad obsahem (Muggleton, 2000, s. 47–50).
V posled í h při liž ě d ou dekádá h tak došlo k elké frag e ta i jed otli ý h st lů dří e su kultur. Ví e ež o hod ot jde často pouze o i age a ód í tre d které se často určitý h kle hopakují . I z toho dů odu so iál í pedagogika ěla reflekto at z ě plý ají í zfrag e ta e dří e zřetel é skupi o é ide tit , která la ho oge í a předsta o ala i jas é su kultur í or . O leče í a izáž tak d es ejsou určují í i pr k , které ě o o jedi i po ídal . Často do hází uď ke ko fuzi st lů, nebo k jakési rei kar a i či i ita i jed otli ý h st lů. Pro es o je o á í a i ito á í st lů se zr hlil. Do hází i k posu u od dří e přijí a ý h kolekti í h ide tit su kultur k í e i di idualizo a ý a roztříště ý for á ide tit, důraz je klade a prožitk depolitizo a é ládeže. I ztohoto dů odu pro so iál í pedagog , škol í ps holog a etodik pre e e pl e e ezpečí, že udou dezorie to á i ožst í ži ot í h st lů, které eodpo ídají dosud z á ý kategorií su kulturá . Stej ě tak je pro le ati ké difere o at ezi tí , o je su kultura či ži ot í st l a tí ,
o je ai strea o á záležitost.
Podle P šňáko é je d es a základě spotře a od ítá í ko zu eris u pro le ati ké rozlišo at su kultur a ai strea , e oť su kultur se ohou často z ačo at pri ár ě spotře ou, a s aha o oso í s o odu harakterizuje ládež elko ě líže iz P šňáko á, ; P šňáko á & Hoh o á, 2010).
Výše předsta e é diskuse o su kulturá h ládeže ěla reflekto at i so iál í pedagogika, která se tí to fe o é e ě uje a úro i jak prakti ké, tak i teoreti ké české prostředí apř. Kraus,
; S olík, ; Lojdo á, ; Pro házka, .
So iál í pedagogika su kultur ládeže ěla ahlížet priz ate trá e í ol ého času, který ůže ýt spojo á jak s egati í i je so iál í patologie, a tiso iál í ho á í atp. , tak i sje poziti í i záje o eřej é a gažo á í, jadřo á í postojů a poziti í proso iál í ho á í .
Literatura
Adorno, T. W. (2009). S hé a aso é kultur . Praha: Oikoymenh.
A dro ičo á, J. . De ia t é su kultúr ládeže a rasisti ký a pra i o ý e tré iz us. In SRB, V. & HI‘TLOVÁ, P. Eds.), Radikalismus v součas é s ětě. S or ík z ezi árod í ěde ké konference, 10. – 11. 5. 2007 v Kolí ě (s. 14– . Kolí : A‘C-VŠPSV.
Balon, J., & Hladík, ‘. . Pro ě studia kultur : projekt kulturál í h studií. I Šu rt, J. a kol., Soudo á so iologie IV. (s. 64–79). Praha: Karolinum.
Barker, Ch. (2006). Slo ík kulturál í h studií. Praha: Portál.
Bennet, A. (1999). Subcultures or neo-tribes? Rethinking the relationship between youth, styl and musical tasta. Sociology, XXXIII(3), 599–617.
Bennet, A. (2002). Researching Youth Culture and Popular Music: Methodological Critique. The British Journal of Sociology, 53(3), 451–466.
Bennet, A. (2005). Defence of Neo-tribes: A Response to Blackman and Hesmondhalgh. Journal of Youth Studies, 8(2), 255–259.
Bennet, A. & Kahn-Harris, K. (Ed.). (2004). After Subculture. Critical Studeis in Contemporary. New York: Palgrave Macmillan.
Bentley, N. (2005). The Young Ones. A reassessment of the British New Lefts representation of 1950s youth subcultures. European Journal of Cultural Studies, 8(1), 65–83.
Berger P. L. & Luckmann, T. (1999). So iál í ko struk e realit : pojed á í o so iologii ědě í. Brno: CDK.
Brake, M. (1985). Comparative Yout Culture:The Sociology of Youth Culture and Subcultures in America, Britain and Canada. London: Routledge.
Cohen, A. K. (1955a). Delinquent Boys. The Culture of the Gang. Clencoe. Illinois: The Free Press.
Cohen, A. K. (1955b). A General Theory of Subcultures. In K. Gelder, & S. Thornton (Ed.). (1997), The subculture reader (s. 44–54). London: Routledge.
Daly, S. & Wice, N. (1999). E klopedie alter ati í kultur . Brno: Jota.
Daniel, O., Kavka, T. & Machek, J. (2013). Ú od. I O. Da iel, T. Ka ka & J. Machek a kol., Populár í
kultura v české prostoru (s. 13–22). Praha: Karolinum.
Duffko á, J., Ur a , & Du ský, J. . So iologie ži ot ího st lu. Plzeň: Aleš Če ěk.
Dyoniziak, R. (1968). „Su kultura“ ládeže. So iologi ká studie k pro lé ů kultur ěko é a ge erač í skupi ládeže. Praha: Os ěto ý ústa Praze.
Dža azo ič, ‘. . No é ož osti i terpretá ie ládež í kej su kultúr . I ‘. Dža azo ič & R. Klo u ký Ed. , Súčas é su kultúr ládeže. ) or ík príspe ko ze se i ára Sek e so iologi ké teorie Slo e skej so iologi ké společ osti při SAV uskuteč ě ého . Októ ra 1998 (s. 8–14).
Bratislava: SAV.
Eagleton, T. (2001). Idea kultury. Brno: Host.
Eriksen, T. H. & Nielsen, F. S. (2001). A history of anthropology. London: Pluto Press.
Fischer, S. & Škoda, J. .: So iál í patologie. A alýza příči a ož osti o li ňo á í zá až ý h so iál ě patologi ký h je ů. Praha: Grada Publishing.
Frosdick, S. & Marsh, P. (2005). Football Hooliganism. Devon: Villan Publishing.
G urík, V. . )áuj o á či osť ako prostriedok pre e ie delik e ie detíI M. Bargel, E. Ja igo á, E. Jarosz & M. Jůzl Ed. . So iál í pedagogika ko te tu ži ot í h etap člo ěka (s. 226–234). Br o: I stitut ezio oro ý h studií Br o.
Geertz, C. (2000). I terpreta e kultur: ra é eseje. Praha: So iologi ké akladatelst í. Geist, B. (1992). So iologi ký slo ík. Praha: Victoria Publishing.
Gelder, K (1997). Introduction to the Birmingham Tradition and Cultural Studies. In K. Gelder & S. Thornton (Ed.). (1997), The subcultures reader (s. 83–89). London: Routledge.
Gelder, K. (2007). Subcultures. Cultural histories and social practice. London: Routledge.
