Prakticka Elektronika 1998-08

Praktická elektronika

A Radio

-8/98

ROÈNÍK III/1998. ÈÍSLO 8

V TOMTO SEŠITÌ

NÁŠ ROZHOVOR

Praktická elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o.

Redakce: Šéfredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoøi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havliš, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Miloš Mun-zar, CSc., sekretariát: Eva Kelárková. Redakce: Radlická 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10, sekretariát: (02) 57 32 11 09, l. 268. Roènì vychází 12 èísel. Cena výtisku 25 Kè. Pololetní pøedplatné 150 Kè, celoroèní pøedplatné 300 Kè.

Rozšiøuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukromí distributoøi. Objednávky a pøedplatné v ÈR zajišuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jiráèková, Hana Merglová (Radlická 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12), PNS.

Objednávky a predplatné v Slovenskej re-publike vybavuje MAGNET-PRESS Slova-kia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratisla-va, tel./fax (07) 525 45 59 - predplatné, (07) 525 46 28 - administratíva. Predplatné na rok 330,- SK, na polrok 165,- SK. Podávání novinových zásilek povoleno Èeskou poštou - øeditelstvím OZ Praha (è.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996).

Inzerci v ÈR pøijímá redakce, Radlická 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./ /fax: (02) 57 31 73 10.

Inzerci v SR vyøizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Brati-slava, tel./fax (07) 525 46 28.

Za pùvodnost a správnost pøíspìvkù odpoví-dá autor (platí i pro inzerci).

Internet: http://www.spinet.cz/aradio Email: [email protected]

Nevyžádané rukopisy nevracíme. ISSN 1211-328Xì, MKÈR 7409 © AMARO spol. s r. o.

s Ing. Milošem Prosteckým, OK1MP, pøedsedou Èeského radioklubu (dále ÈRK) o èinnosti naší radioamatérské organizace.

V úvodu prosím o nìkolik základ-ních informací o ÈRK, jak dlouho existuje a komu je urèen? Èeský radioklub vznikl v roce 1990 a je organizací radioamatérù, která navazuje na tradice a aktivity našich radioamatérských pøedchùdcù již z dob pøedváleèných. Po druhé svìtové válce byla v ÈSR obnovena radioamatérská orgnizace pod názvem Èes-koslovenští amatéøi vysílaèi (ÈAV), která byla po nìkolika letech zaèlenìna do Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarm). Po rozpadu Svazarmu v roce 1990 se stal Èes-ký radioklub jednou z jeho nástupnicÈes-kých organizací.

V souèasné dobì sdružuje ÈRK asi 3500 èlenù, jejichž spoleèným zájmem je radio-technika a radioamatérské vysílání (na roz-díl od Svazarmu dnes nejsou èleny ÈRK zá-jemci o rádiový orientaèní bìh, kteøí mají svùj vlastní spolek).

Øeknìte nám nìco z historie ra-dioamatérské organizace u nás. Zájem o radioamatérské vysílání byl v naší zemi až do nedávna vždycky spíše jenom trpìn, než podporován. Už v pøedvá-leèné ÈSR tehdejší úøady kladly amatérské-mu vysílání všemožné pøekážky. Bìhem dru-hé svìtové války bylo amatérské vysílání zcela zakázáno. Ale mnoho našich radioa-matérù vìnovalo svoje znalosti a schop-nosti národnímu odboji, za což bylo mnoho z nich popraveno a vìznìno.

Po roce 1948 byl každý radioamatér ostøe sledován, nebo amatérské vysílání umožòuje komunikaci s celým svìtem bez ohledu na zemìpisné nebo ideologické hra-nice. Tehdejší pøísné sledování radioamaté-rù by se dalo spíše nazvat dùkladnou per-zekucí, nebo na poèátku 50. let bylo zrušeno na 500 radioamatérských vysílacích kon-cesí z pøibližnì 600 po druhé svìtové válce obnovených nebo novì vydaných. Od po-èátku 60. let se situace zlepšila, ale pøesto ne každý zájemce koncesi dostal, i když odborné podmínky splòoval. Druhá vlna (již ne v tak velkém rozsahu) odebírání vysíla-cích koncesí pøišla „logicky“ po roce 1968. Od prvopoèátkù radioamatérství u nás až do sametové revoluce platilo, že kdo chce mít radioamatérskou koncesi, musí být èle-nem radioamatérské organizace. To mìlo svoje nevýhody, ale dnes po desetiletých zkušenostech vidíme, že i své výhody. Èlen-ství v organizaci má totiž na chování radio-amatéra velmi pozitivní vliv. Protože poslá-ním radioamatérství není pouze ovládnutí radiotechniky a rádiového provozu, nýbrž také šíøení pøátelství, tolerance a vzájemné pomoci mezi radioamatéry na celém svìtì a potažmo tak mezi všemi lidmi. Tomuto duchu soužití radioamatéøi øíkají hamspirit. Jistì chápete, že tyto hodnoty v dnešní dobì pøi-padají mnohým jako zbyteèný balast. Spol-ková èinnost však umožòuje tradice ham-spiritu uchovávat a pøedávat mladé radioamatérské generaci.

Jak to bylo se zrušením Svazar-mu a se vznikem jeho nástupnic-kých organizací?

Zrušit Svazarm v roce 1990 bylo celkem jednoduché a nutnì to vyplynulo z vývoje událostí, avšak vzhledem k jeho rozsáhlé pùsobnosti i velkému majetku bylo nutno

or-ganizaènì zabezpeèit pøevod majetku i kom-petencí na nové vzniklé zájmové organiza-ce (asi dvì desítky novì vzniklých spolkù: radioamatéøi, støelci, letci atd.). Za tím úèe-lem bylo vytvoøeno Sdružení technických sportù a èinností (STSÈ), které má v pod-statì pouze dvojí poslání: 1) dokonèit roz-dìlení majetku bývalého Svazarmu a 2) zpro-støedkovávat finanèní dotace státních orgánù na zájmovou èinnost mládeže.

S jakými dalšími organizacemi spolupracujete?

Jak vyplynulo z toho, co jsme již øekli, je radioamatérství koníèkem bez hranic a vzhledem k tomu je nutné, aby bylo celo-svìtovì i v jednotlivých zemích organizo-váno (uvìdomme si jenom potíže, vznikající pøi využívání kmitoètového spektra v našem nejbližším okolí). ÈRK jakožto nejvìtší radio-amatérská organizace v ÈR je èlenem celo-svìtové Mezinárodní radioamatérské orga-nizace IARU, která hájí zájmy radioamatérù na celém svìtì. To je velmi dùležité, nebo stále vzrùstající komerèní zájmy výrobcù, podnikatelù a provozovatelù služeb všeho druhu vedou ke snahám omezovat a vytla-èovat radioamatéry z jejich kmitoètových pásem.

Každá zemì mùže být v IARU zastoupe-na jen jednou radioamatérskou organizací, a proto ÈRK musí zabezpeèovat zájmy i ji-ných našich radioamatérských spolkù, ja-kými jsou napøíklad Svaz moravskoslez-ských radioamatérù (SMSR) nebo Asociace rádiového orientaèního bìhu (AROB). Nì-komu mùže existence více radioamatér-ských spolkù v tak malé zemi, jakou je ÈR, pøipadat ponìkud zbyteèná a komplikovaná vzhledem k tomu, že IARU je organizací jed-notnou (sdružuje zájemce o KV, VKV, ROB, PR, družice...) a také v mnoha zemích kolem nás existují jednotné a dobøe fungující radi-oamatérské organizace. Ale na svornost v Èechách a na Moravì si budeme muset ještì poèkat.

U nás je tedy drobných radioamatér-ských spolkù více a se všemi ÈRK udržuje spolupráci, hlavnì pokud se týèe legislativ-ního uspoøádání radioamatérské èinnosti, pøi zabezpeèování reprezentace ÈR a znaèky OK, pøi fungování QSL-služby aj.

Jaké výhody vyplývají z èlenství v ÈRK a co vašim èlenùm nabízí-te?

Naší hlavní službou je to, že hájíme zá-jmy radioamatérù jak ve svìtì, tak v naší zemi. Pravda je, že tato naše služba mùže zùstat nìkým nepovšimnuta, což však nic neubírá na jejím významu.

Jednou z dalších významných služeb našim radioamatérùm, která je doslova hma-tatelná a vìtšinou radioamatérù s potìše-ním pøijímaná, je zprostøedkovávat rozesílá-ní radioamatérských QSL-lístkù v rámci celosvìtové QSL-služby. Je to pomìrnì drahá a komplikovaná záležitost, když si uvìdomíme, že radioamatérské QSL-lístky putují do nejodlehlejších koutù zemìkoule a jaké jsou ceny poštovného. Pro dokreslení

Ing. Miloš Prostecký, OK1MP

ð

Nᚠinterview ... 1

Novinky elektroniky 1998 ... 3

Seznamujeme vás (Mìøiè izolaèního odporu DI-2000M) ... 4

Základy elektrotechniky (pokraèování) ... 5

Jednoduchá zapojení pro volný èas ... 7

Informace, informace... ... 8

Minitransceiver Šerák pro pøenos dat .... 9

Stereofonní kazetový pøehrávaè k PC .. 13

Elektronický odpouzovaè komárù ... 16

Nové knihy ... 17

Síový spínací systém SSS-01 (dokonèení) ... 18

Doutníková anténa ... 20

Inzerce ... I -XXVI, 44 Pøevodníky D/A pro PC II ... XXVII Stavíme reproduktorové soustavy XI ... 23

Digitální stereo ECHO/HALL (pokraèování) ... 24

Výstražné zariadenie na bicykel ... 28

PC hobby ... 29

CB report ... 38

Rádio „Historie“ ... 39

Z radioamatérského svìta ... 40

Praktická elektronika

A Radio

-8/98

uvádím èísla: roènì je vypraveno z ÈR do celého svìta pøes milión QSL-lístkù a radio-amatérùm v ÈR doruèeno pøibližnì stejné množství QSL-lístkù došlých ze zahranièí. QSL-služba je hrazena z èásti z èlenských pøíspìvkù pro ÈRK, neèlenové ÈRK mají rùz-né možnosti úhrady.

ÈRK vyvíjí také publikaèní èinnost, jejíž produkty jsou urèeny hlavnì èlenùm. Kaž-dý èlen ÈRK dostává 6x do roka klubovní èasopis, kromì toho vydáváme rùzné radi-oamatérské pøíruèky a uèebnice. Napø. uèeb-nice ke zkouškám na radioamatérskou kon-cesi, nazvaná „Požadavky ke zkouškám operátorù amatérských rádiových stanic“ vyšla od roku 1993 v nìkolika vydáních již nákladem 10 000 výtiskù. Z tohoto èísla je patrno, že o naši literaturu mají zájem i ne-èlenové ÈRK.

Jaké jsou hlavní obory radioama-térské èinnosti?

Spoleèným základem zájmu všech radi-oamatérù je amatérské vysílání. To má ovšem mnoho rùzných zpùsobù, které bychom mohli rozdìlit podle toho, na jakých vlno-vých délkách se vysílá, a dále podle toho, jakou formou a kudy jsou informace pøená-šeny (telegrafie, telefonie, obraz, data; pøe-nos rádiových vln pøímo, odrazem, pøes dru-žice atd.).

Pøed 2. svìtovou válkou vysílali radioa-matéøi hlavnì na KV, které jim byly pøidìleny jako vlny pro komerèní úèely nepoužitelné. Jakmile však radioamatéøi zjistili a prokázali, že jsou to vlny pro dálkové spojení velmi vhodné, zaèali je komerèní služby vytlaèo-vat jinam. Na tomto starém, leè stále aktuál-ním pøíkladu mùžeme dokumentovat, jaký pøínos mají radioamatéøi pro technický po-krok. Dnes jsou radioamatérùm pøidìleny úzké kmitoètové segmenty od dlouhých vln (137 kHz), pøes KV a VKV až po vlny ultra-krátké (241 GHz, tedy rádiové vlny o délce asi 1,2 mm!). Že je technika, kterou radioa-matéøi využívají, skuteènì na úrovni a srov-natelná s moderní profesionální telekomuni-kaèní technikou, o tom svìdèí desítky radioamatérských telekomunikaèních dru-žic, které obíhaly nebo obíhají kolem naší Zemì a zprostøedkovávají spojení mezi ra-dioamatéry na rùzných kontinentech v pás-mech, kde to pøímé šíøení vln neumožòuje.

Za posledních 20 let vybudovali radioa-matéøi v ÈR (stejnì jako na celém svìtì) sí radioamatérských pøevádìèù v pásmech VKV, které - umístìny na vysokých kopcích - umožòují s jednoduchým zaøízením a s malým výkonem navazovat radiotelefonní spojení na pomìrnì rozsáhlém území. Kro-mì komunikace mezi radioamatéry slouží sí pøevádìèù jako velmi dobrý telekomunikaè-ní prostøedek v pøípadech rùzných nenadá-lých situací, neštìstí apod.

Do roku 1990 byl v ÈSSR potlaèován jeden z moderních radioamatérských oborù - paket rádio. Jedná se o digitální pøenos dat opìt prostøednictvím rádiové pøevádìèové sítì, sloužící radioamatérùm k výmìnì in-formací. Dùvod byl prostý: kontrolní orgány tehdy nebyly vybaveny potøebnou techni-kou a podezøívavost byla témìø pìstována. Paketová sí je dnes již díky pracovitosti a péèi radioamatérù celosvìtovì propojena a dala by se charakterizovat jako takový malý radioamatérský Internet.

O radioamatérství se èasto hovoøí jako o radioamatérském sportu. V èem tedy radioamatéøi soutìží nebo závodí?

Pro lepší motivaci a pro zpestøení radio-amatérské èinnosti jsou na celém svìtì vy-hlašovány nejrùznìjší soutìže dlouhodobé, krátkodobé i jednorázové. Napøíklad pøi fot-balovém mistrovství svìta ve Francii uspo-øádali francouzští radioamatéøi soutìž o pamìtní diplom za spojení s radioamatér-skými stanicemi z mìst, na jejichž stadió-nech se mistrovství svìta odehrávalo.

Nejslavnìjším radioamatérským diplo-mem za dlouhodobou aktivitu je americký diplom DXCC za navázání spojení s rùznými zemìmi svìta, pøièemž radioamatérská kri-téria pro samostatnou zemi jsou ponìkud odlišná od kritérií politických. Celkem je na zemìkouli 328 radioamatérských zemí a v nejbližší dobì k nim pøibudou 3 nové, a sice ostrovy Australs a Markézy, doposud posuzované jako souèást Francouzské Po-lynésie, a èást Šalamounových ostrovù, zvaná Temotu.

ÈRK se každoroènì v èervenci zùèast-òuje mezinárodní radioamatérské soutìže na KV pásmech, nazvané IARU HF Champi-onship. Soutìž trvá 24 hodin a úkolem je navázat bìhem této doby co nejvíce radio-amatérských spojení. ÈRK pro tuto soutìž zajišuje ve spolupráci s dalšími organiza-cemi i jednotlivci reprezentaèní vysílací pra-covištì, letos s volací znaèkou OL8HQ (he-adquarters). Kromì této reprezentaèní stanice se samozøejmì soutìže mùžou zú-èastnit všichni naši koncesovaní radioama-téøi.

Velmi populární radioamatérskou soutì-ží je Polní den, kdy se rovnìž závodí o to, kdo naváže nejvíce a nejdelších radioama-térských spojení, ovšem v pásmech VKV, kde se rádiové vlny šíøí podle jiných zákoni-tostí než KV. Proto radioamatéøi pøi Polním dnu každoroènì první víkend v èervenci ob-sazují vrcholky našich hor a kopcù.

Na památku Pavla Homoly, OK1RO, kte-rý se v dobì 2. svìtové války stejnì jako mnoho dalších našich radioamatérù podílel na protifašistickém odboji, každoroènì po-øádáme tøetí sobotu v dubnu dvouhodinový telegrafní závod Memoriál Pavla Homoly.

Zmínil jste se o dotacích na èin-nost mládeže. K jakému úèelu jsou využívany a jak se na tom podílí ÈRK?

ÈRK poøádá každým rokem o prázdni-nách kursy pro dìti, mládež a také pro ženy. Tím sledujeme rozšíøení našeho velmi uži-teèného hobby jednak mezi dorùstající ge-neraci, jednak mezi nìžné pohlaví, které má k radiotechnice a k technice vùbec pøece jenom trochu opatrný vztah. Mimochodem, o tyto kursy v poslední dobì projevují zájem i dospìlí, až postarší pánové (a to nikoliv pro zmínìnou úèast nìžného pohlaví) . Opro-ti individuální pøípravì má toOpro-tiž forma spo-leèných kursù tu výhodu, že se uchazeèi o koncesi z úst zkušených lektorù nauèí teorii a techniku radioamatérského provozu mno-hem rychleji a snáze, což si snad každý pøi individuálním „prokousávání se“ uèebnice-mi brzy uvìdomí. Kromì toho jsou frekven-tanti našich kursù vedeni k tomu, aby po-chopili, že radioamatérské hobby není pouhým druhem rádiové komunikace, nýbrž prostøedkem sebevzdìlávání v elektronice, zemìpisu, astronomii a v cizích jazycích.

Ve spolupráci s Institutem dìtí a mláde-že Ministerstva školství, mládemláde-že a tìlový-chovy poøádá ÈRK každoroènì postupové (od okresních kol až po mistrovství ÈR) sou-tìže dìtí a mládeže v elektronice. Jak to pøi takové soutìži vypadá, to si mùžete pro-hlédnout na snímcích na vedlejší stranì. Dìti v nìkolika vìkových kategoriích prokazují formou testù svoje znalosti z elektroniky, v praktické èásti soutìže zhotovují ze sta-vebnice zadaný výrobek a porota rovnìž posuzuje pøístroje, které si dìti zhotovily doma.

Doslechl jsem se, že ÈRK vyvinul mimoøádnou aktivitu, aby umož-nil získání radioamatérské kon-cese našim handicapovaným spoluobèanùm.

Ano, pøed rokem jsme navázali spolu-práci se Sjednocenou organizací nevido-mých a slabozrakých. A již v kvìtnu letošní-ho roku jsme lektorsky zabezpeèili pøípravný kurs pro zájemce o radioamatérskou

kon-cesi z této organizace. ÈRK poskytl podkla-dy v poèítaèové formì pro výrobu speciální uèebnice ke zkouškám pro nevidomé a sla-bozraké. S velkým pochopením vyšli vstøíc i zkušební komisaøi Èeského telekomunikaè-ního úøadu, nebo zkoušky pochopitelnì nemohly probíhat obvyklým zpùsobem for-mou písemných testù. Výsledkem jsou tedy radioamatérské vysílací koncese pro zra-kovì postižené. Je to jen malá troška do mlýna a myslím si, že naše spoleènost zù-stává našim handicapovaným spoluobèa-nùm dosti dlužna; v zahranièí jsou podobné aktivity bìžné.

V dùsledku privatizace pozbyla vìtšina radioklubù svoje klubov-ny. Klubovní èinnost pøitom po-važujete za velmi prospìšnou. Jak tedy dál v tomto ohledu? V nìkterých zemích, napøíklad v Nìmec-ku jsou zájmové radioamatérské kroužky or-ganizovány ve školách. Je to celkem logické, nebo jak již bylo zdùraznìno -radioamatérské hobby slouží k sebevzdì-lávání a ve školách se pøi dobré vùli mohou najít i vhodné prostory k této èinnosti. ÈRK v tomto smìru vyvíjí rùzné iniciativy, ale za-tím jenom málo úspìšné. Setkali jsme se nì-kolikrát s tím, že vedení školy nemá o takový kroužek zájem, pøestože by byl zabezpe-èen instruktory z øad našich radioamatérù; na nìkterých školách dokonce požadují peníze za pronájem místa pro èinnost radio-amatérského kroužku.

Pøitom musím ještì jednou zmínit podíl ra-dioamatérského hobby na vìdeckotechnic-kém pokroku u nás. Vzpomeòme zásluhy radioamatéra Ing. Alexandra Kolesnikova, OK1KW, na vývoji televize v 50. letech a Dr. Jiøího Mrázka, OK1GM, na výzkumu iono-sféry a na popularizaci kosmonautiky a elek-troniky.

Další možnosti jsou ve spolupráci s domy dìtí a mládeže, s organizací skautù aj.

Po pøeètení tohoto zajímavého rozhovoru se jistì najdou zájem-ci o získání radioamatérské kon-cese a o èlenství v ÈRK. Jak mají postupovat?

Pøedpokladem získání rádioamatérské koncese je složení zkoušek, které organi-zuje Èeský telekomunikaèní úøad. Požado-vaná témata jsou shrnuta v uèebnici „Poža-davky ke zkouškám operátorù amatérských rádiových stanic“.

Výbornou pøípravou pro získání radioa-matérské koncese je sledování (poslouchá-ní) rádiového provozu. Tìm, kdo se zabý-vají touto èinností, se øíká rádioví posluchaèi a tìm ÈRK rovnìž nabízí èlenství a svoje služby. ÈRK pøidìluje bezplatnì rádiovým posluchaèùm (bez ohledu na èlenství ÈRK) tzv. posluchaèské èíslo, tvoøené po-dobnì jako volací znaèky radioamatérù vy-sílaèù prefixem OK1, OK2 a identifikaèním èíslem, pod nímž mùže rádiový posluchaè korespondovat prostøednictvím QSL-služ-by se stanicemi na celém svìtì.

Èlenem ÈRK se mùže stát každý zájem-ce o radioamatérskou èinnost bez ohledu na to, zda má nebo nemá vysílací koncesi. Staèí vyplnit pøihlášku a doruèit ji na adresu:

ÈRK, U Pergamenky 3, 170 00 Praha 7, tel.: (02) 87 22 240. V souèasné dobì jsou

èlenské pøíspìvky 200 Kè roènì, pro senio-ry a mládež do 18 let 100 Kè. Tento pøíspì-vek opravòuje èlena k využívání QSL-služ-by a k odbìru klubovního dvoumìsíèníku. Musím však pøedeslat, že výši tìchto pøí-spìvkù považuji za nedostateènou vzhle-dem k cenám materiálu i služeb, které potøe-bujeme, využíváme i na druhé stranì poskytujeme.

Další informace o ÈRK mùžete najít na internetové stránce http://crk.mlp.cz

Dìkuji za rozhovor.

Rozmlouval Petr Havliš, OK1PFM.

Praktická elektronika

A Radio

-8/98

chemická èidla pro indikace rùzných látek (napø. uhlovodíkù) apod., výkonové mìnièe energie a tranzistory IGBT. Tyto principy pøi-spívají též k rozvoji mìøicí techniky, kde roste výkon, rychlost a pøesnost mìøicích operací pomocí digitalizace (16bitové pøe-vodníky A/D, 1000 ètení za 1 s). V praxi ovšem rozhoduje o výbìru pøístroje opti-mální pomìr výkonu k cenì, v mìøicích sys-témech øídí postup poèítaè (PC) pomocí rùz-ných interface a software, vèetnì analýzy a vyhodnocení dat a indikace abnormalit, což všechno urychluje výzkum a vývoj.

Elektronika v dopravì zajišuje v prv-ní øadì bezpeènost. V letecké dopravì se zdokonalily systémy EGPS (zlepšený va-rovný systém blízkosti zemì, hor apod.) a navigaèní systém GPS-I2, který umožòuje pøistávání naslepo, bez viditelnosti a urèení polohy letadla s pøesností nìkolika metrù. Systém GPS slouží i železnicím ke kontrole pohybu vlakù. Urychluje se vývoj elektro-mobilù - kapacita niklmetalhydridových akumulátorù (NiMH) umožòuje dojezd 200 až 400 km, palivové èlánky Zn-vzduch po-dobnì, ale lépe se prosazuje kombinace elek-trického pohonu s benzínovým motorem (Toyota, Daimler-Benz, Chrysler atd.).

Vojenská a kosmická technika vyu-žívá elektroniku hlavnì k dálkovému mìøení a pøenosu informací z experimentálních a dálkovì ovládaných letadel, sond a vozidel bez lidské posádky. Nejlepším pøíkladem je sonda Cassini-Huygens, která letí k Satur-nu a má odtamtud v r. 2004 ze vzdálenosti 10 miliard km k nám vysílat barevné obrazy a telemetrická data ze saturnových prsten-cù a družic. K tomu úèelu byly vyvinuty nové systémy kódování odolné vùèi šumu a ru-šení, úspìch však závisí i na odolnosti a spolehlivosti celé optické, televizní a radio-elektronické aparatury, na neporušenosti antén atd. V záøí t.r. bude sonda Global Sur-veyor na obìžné dráze kolem Marsu a bude mapovat jeho povrch. Sonda Huygens-Cas-sini pøelétává v kvìtnu kolem Venuše.

Elektronická telemetrie však pomáhá též pøi vývoji ultrarychlých raketoplánù Ventu-re Star X 33, 34 a 38, které mají v r. 1999 dosáhnout rychlosti Mach 13 s nosností 9 tun, nebo na druhé stranì k vývoji velmi pomalého stratosférického monitorovacího letadla Pathfinder, které má pøi rychlosti 30 km/h z výšky 25 km monitorovat a dálko-vì mìøit parametry velkých ploch a objektù zemského povrchu (zorné pole má pøes 1000 km2_{). Váží pouze 218 kg a vydrží} pra-covat 96 hodin, startuje a pøistává bez pilo-ta.

Na základì nových zkušeností a mož-ností se znovu oživují projekty dálkových rychlých dopravních letadel (2500 km/h), Boeing spolupracuje s Tupolevem, probíhají zkoušky na TU-144, které mají odstraòovat jeho nedostatky. Ožily též projekty protiba-listické ochrany ABM-SDI pomocí výkono-vých dálkovýkono-vých laserù.

Životní prostøedí se stále rostoucími problémy se stává zákonitì širokým polem pro aplikace elektroniky. Mìøicí a varovné systémy, ultrazvukové i mikrovlnné a infra-èervené analyzátory, tøídicí automaty, auto-matická neutralizaèní zaøízení pro zneškod-nìní kyselin, zásaditých látek i jedù ve vodì, ionizaèní a ultrafialové èistièe, elektrolytic-ké absorbery tìžkých kovù z pùdy atd., to jsou pøíklady oblastí rozvoje pro pøíští stole-tí, které jsou dnes zatím povìtšinì v labora-toøích. Tady je stále ještì velké pole pùsob-nosti pro výzkum a vývoj, komplikace však pùsobí nedostateèná informovanost veøej-nosti a pøíliš úzké zájmy politikù a ekonomù.

Novinky elektroniky 1998

Hlavním motorem rozvoje elektroniky zù-stává již po øadu let pokraèující vývoj tech-nologií ve výrobì integrovaných obvodù, který se též oznaèuje termínem „nanotech-nologie“, ponìvadž umožòuje zmenšit roz-mìry funkèních èástí tranzistorù až do na-nometrové oblasti (1 nanometr = miliardtina metru). Souèasné rozmìry tìchto èástí se pohybují v øádu 200 až 500 nm, perspektiva do r. 2010 pøedpokládá 50 nm, což umožní umístit 1 bilión tranzistorù na 1 èip rozmìru 5 x 5 mm, zvýšit jejich pracovní kmitoèet na 10 GHz a vytvoøit pamìti DRAM s kapacitou 256 MB, dosud dosažitelnou jen na pev-ných discích. Fotolitografický pøenos obraz-cù funkèních struktur na køemíkový plátek již pøešel od viditelného svìtla na ultrafialo-vé (jódoultrafialo-vé spektrální èáry 196 nm) a pøe-chází dále na rtg záøení a na elektronové a iontové záøení. Souèasnì s tímto posunem stoupají nároky na èistotu prostøedí i použi-tých materiálù, na rafinaèní a filtraèní pro-cesy, na podmínky vývoje monokrystalù, øezání plátkù, vakuových procesù atd.

Výsledkem jsou již dnes mikroproceso-ry Intel Pentium II, X 86EPIC s paralelní archi-tekturou, Motorola M-Core (RISC, 1,8 V, 20 mW) a pamìtí Flash se 2 bity na 1 prvek (4 úrovnì náboje). Stále platí Mooreùv „zá-kon“ - výkon tìchto prvkù stoupá na dvoj-násobek každých 18 mìsícù. To pak umož-òuje stálý proud inovací v poèítaèích i v telekomunikacích.

V oboru telekomunikací se rychle šíøí mobilní telefony (v USA je jich v provozu asi 50 miliónù) v digitálním systému modulace GSM-CDMA (Code Division Multiple Access), frekvence kolem 1 GHz. Rozrùstají se i dru-žicové systémy globální komunikace, vzá-jemnì se propojují rùzné družicové systé-my geosynchronní (GEO), systésysté-my družic s nízkou a støední obìhovou dráhou (LEO, MEO), vzniká družicový subsystém Inter-netu (SAC) pod øízením Mezinárodní tele-komunikaèní unie (ITU).

Svìtová sí Internetu rychle roste, až o 50 % poètu základních center za rok, po-èet úèastníkù pøekroèil 20 miliónù v r. 1997, vznikají specializované sítì vìdecké, ob-chodní, technické atd. i rùzné zájmové krouž-ky (poèet pøes 20 tisíc), ale do obsahu pro-nikají i skupiny protizákonné (pedofilové, extrémisté, anarchisté, neonacisté), snahy o kontrolu jsou zatím bezvýsledné. Vznikají další specializované sítì s kontrolovatelným pøístupem: I2 pro vládní instituce a výzkum, GPP-Gigabit Points of Presence pro 100 univerzit, Overnet pro prùmysl, ve stádiu projektu je Multimedia Net a Super-Internet, Digital Library atd. Pro pøístup k Internetu potøebuje bìžný osobní poèítaè pouze mo-dem a linku k nejbližšímu poskytovateli služ-by (provideru): pracuje pak pomocí soft-ware Microsoft nebo Netscape, které soutìží navzájem.

V oblasti poèítaèù rostou výkony zá-sluhou již zmínìných mikroprocesorù a pa-mìtí. Vedle bìžných monitorù s obrazov-kou se objevují barevné displeje s tekutými krystaly LCD, zejména u notebookù a palm-topù, ale jsou zatím pro bìžné rozmìry (12 a 14 “) trojnásobnì dražší než obrazovky. Zvýšené výkony poèítaèù umožòují též vý-voj dokonalejších operaèních systémù (Win-dows 98, Rhapsody pro APPLE) a databá-zových systémù s analytickými algoritmy (Oracle, Java Connectivity) i rozsáhlých

programù výukových, jejichž obrat dosáhl 10 miliard. Nìkteré objektovì orientované programy jsou dosažitelné i na Internetu, napø. AsTeR - ètecí systém pro slepce. Ma-tematické programy (Mattab) se zlevòují, ale jsou nároèné na hardware i pro uživatele. Nové programy nejsou èasto kompatibilní se staršími systémy.

Spotøební elektronika pøináší novin-ky, na které je trh málo pøipraven. Televize HDTV s velkou rozlišovací schopností (1200 øádkù) s digitálním pøenosem je sice srov-natelná s velmi dobrým filmem, ale šíøí se pomalu, v r. 1999 má být ve 30 % domác-ností, ale trh je nejistý, pøijímaèe jsou za 3500 až 6000 $. Pro bìžné TV pøijímaèe jsou ur-èeny Internet-adaptéry, pro záznam signá-lu jsou digitální videodisky DVD. Digitální fo-toaparáty s pamìtí na nìkolik snímkù se postupnì zlevòují, perspektivnì až na 250 $.

Lékaøská elektronika proniká záslu-hou miniaturizace do neurologie. Sonda o prùmìru 1 mm zavedená do mozku pacien-ta mùže pomocí malého stimulátoru pùsobit proti tøesení rukou (Parkinson), bøišní stimu-látory mohou ovládat èinnost støev, moèo-vého mìchýøe a dokonce i erekci po úra-zech páteøe. Laserové impulsy zavedené do srdeèního svalu mohou stimulovat zlep-šení prokrvení a zabraòovat infarktu.

V energetice pokraèuje svìtový trend rozvoje alternativních zdrojù energie, ze-jména využití vodních tokù nejvìtších øek v Asii, Africe i v Latinské Americe. To ovšem dìlá starosti ekologùm, ponìvadž jde o vel-ké zásahy do pøírody. V Èínì se staví na horním toku Žluté øeky pøehrada délky 3 km o výšce 200 m s výkonem 18 000 GW (Alsthom, ABB, Siemens), v Indii pod Himá-lajemi se pøipravuje pøehrada s elektrárnou 2,4 GW, v Laosu na Kalimantanu se plánuje také 2,4 GW, v turecké Anatolii asi 19 men-ších pøehrad atd. Stavba a provoz nukleár-ních elektráren vycházejí všude dražší, než je využití zemního plynu, který je ekologicky pøijatelný. USA øeší problémy èistého vzdu-chu; je zjištìno, že zachycení 1 tuny NOx v elektrárnì stojí 1700 $, ale u automobilù 3100 $, zachycení 1 tuny CO2 stojí 100 $. Tato opatøení vyvolávají zdražení benzínu o necelé 3 centy/galon, zdražení elektrické energie o 2 c/kWh.

Katalyzátory XONON pro zemní plyn mohou v elektrárnì zmenšit obsah NOx na 3 ppm, CO na 5 ppm (milióntinu objemu spa-lin). Pøekvapením je, že firma Westinghouse prodala v listopadu 1997 svou divizi nukle-árních elektráren firmì Siemens, což se mùže projevit i u nás (Temelín).

Prùmyslová elektronika pøináší roz-voj robotiky po stránce kvantity i diferencia-ce aplikací. Poèet prùmyslových robotù roste o 14 % roènì, a to zejména pro sváøení, lakování, inspekce potrubí, ale i pro výrobu hraèek, pro zdravotnické služby i zábavní parky. Celkový poèet prùmyslových robotù ve svìtì se odhaduje na 700 000 kusù, ro-boti pùsobí v kosmickém výzkumu Sojour-ner na Marsu. Roboti v podobì èlovìka vy-vinutí v USA a Japonsku chodí a nosí bøemena i po schodech a váží 100 kg. Exis-tují speciální typy pro toxické a radioaktivní prostøedí, pro transportní operace i pro sta-vební práce. Jsou aplikovány nové funkèní principy, napø. magnetické emulze s øiditel-nou viskozitou pro tlumièe vibrací,

Praktická elektronika

A Radio

- 8/98

SEZNAMUJEME VÁS

Celkový popis

Tento mìøicí pøístroj je v principu obdobou známého mìøièe s názvem Megmet. Jeho použití je však podstat-nì širší, konstrukce moderpodstat-nìjší a údaj pøesnìjší (pokud ovšem pøesnost údaje v takovém pøípadì vyžaduje-me).

Pøístroj umožòuje mìøit odpor v roz-mezí 10 kW až 1000 MW, dále jím lze mìøit støídavá napìtí až do 750 V a lze jej též použít jako indikátor uzavøe-ného obvodu, kdy v pøípadì, že kont-rolovaný objekt má menší odpor než asi 20 W, se ozývá akustický signál. Pro mìøení velkých odporù má pøístroj vestavìn zdroj, který produkuje stej-nosmìrné napìtí asi 500 V. Toto na-pìtí je však na dotyk zcela bezpeèné, nebo použitý zdroj je zámìrnì velmi „mìkký“.

Všechny funkce pøístroje jsou ovlá-dány devíti tlaèítky. Osm základních tlaèítek je na pravém boku pøístroje. Prvním tlaèítkem shora se pøístroj za-píná nebo vyza-píná. Druhým tlaèítkem se aktivuje mìøení malého odporu (do 200 W) se souèasnou akustickou indi-kací odporu menšího než 20 W. Tøetí a ètvrté tlaèítko volí mìøení støídavých napìtí (rozsah 200 nebo 750 V) a pá-tým až osmým tlaèítkem nastavujeme mìøicí rozsahy pøi mìøení velkého od-poru. Zmìøené údaje jsou indikovány na 3,5místném displeji s výškou èíslic asi 12 mm. Pod displejem je ještì de-váté tlaèítko, kterým se zapíná nebo vypíná zdroj vysokého napìtí, které je nezbytné pøi mìøení velkého odporu. Pøi mìøení malého odporu nebo pøi mìøení napìtí se vyøazuje tento zdroj z èinnosti.

K napájení pøístroje slouží šest tuž-kových èlánkù, které se vkládají do prostoru pod víèkem na spodní stìnì pøístroje. Jestliže jsou již napájecí èlánky vyèerpány, zobrazuje se na displeji pøíslušné upozornìní, vyjádøe-né zkratkou „BT“.

Pøístroj je dodáván v mìkkém plas-tovém pouzdru, se šesti tužkovými na-pájecími èlánky a je doplnìn i mìøicí-mi šòùramìøicí-mi.

Technické údaje podle výrobce

Mìøení malého odporu nebo prùchod-nosti obvodu:

Rozsah: 0 až 199 W.

Pøesnost údaje: ±1 %.

Akustický signál:

pøi odporu menším než 20 W. Mìøení velkého odporu:

Rozsah 2 MW: 10 kW až 1,999 MW. Rozsah 20 MW: 100 kW až 19,99 MW. Rozsah 200 MW: 1 MW až 199,9 MW. Rozsah 2000 MW: 10 MW až 1999 MW. Pøesnost: ±2 %. Mìøení napìtí: Rozsahy: do 200 V, do 750 V. Pøesnost: ±1 %. Napájení: 9 V (6 x AA). Rozmìry: 19,5 x 10 x 4,7 cm. Hmotnost: asi 0,6 kg.

Funkce pøístroje

Zkontroloval jsem všech-ny funkce tohoto pøístroje a mohu øíci, že splnil vcelku vše, co výrobce udával. Od-por do 200 W mùžeme mì-øit pouze na svorkách, ozna-èených „COM“ a „V/W“, vždy však bez pøítomnosti vysokého napìtí. Jestliže však je tento mìøený odpor menší než 20 W, ozývá se pøi mìøení akustický sig-nál.

Vìtší odpory je tøeba mìøit mezi svorkami ozna-èenými „E“ a „L“ a to jen se zapnutým zdrojem vysoké-ho napìtí. Pak lze zvolit je-den ze ètyø rozsahù, které jsou k dispozici. Zde bych chtìl upozornit na to, že úroveò tohoto mìøicího na-pìtí je pøibližnì 500 V a po-chopitelnì se zmenšuje tím více, èím menší odpor mezi tyto svorky pøipojíme. Toto napìtí není v žádném pøí-padì životu nebezpeèné, protože zkratový proud ne-pøesahuje asi 1,5 mA; do-tkneme-li se však souèas-nì obou mìøicích hrotù, pociujeme zøetelné brnì-ní.

V èeském pøedbìžném pracovním (nikoli vytištìném) návodu, který jsem mìl k dispozici, jsem se doèetl zajíma-vou vìtu: „jestliže jsou mìøicí hroty pøi mìøení pøíliš blízko u sebe, èlánky se rychleji vybíjejí”. Nebylo mi jasné, co mìla tato (v principu zcela nesmyslná) vìta znamenat, avšak napadlo mì, že tím autor pravdìpodobnì chtìl øíci, že se pøi zkratovaných svorkách „E“ a „L“ životnost napájecích èlánkù zkracuje.

K mìøení malého odporu a støí-davých napìtí na svorkách „COM“ a „V/W“ nemám žádné pøipomínky. Snad jen tu malièkost, že pøi mìøení odporu, který je menší než 20 W, nás vždy doprovází akustický sig-nál.

Závìr

Tento pøístroj nabízí firma GM electronic v Praze za 3250 Kè (vèetnì DPH). Pro toho, kdo potøebuje mìøit èastìji izolaèní odpor nebo rezistory s nadmìrnì velkým odporem, je tento pøístroj jistì výhodný.

Adrien Hofhans

Mìøiè izolaèního

odporu DI-2000M

Praktická elektronika

A Radio

- 8/98

Velmi èasto se operaèní zasilovaèe

používají v obvodech sloužících k ma-tematickým výpoètùm - napø. pro inte-graci, sèítání, násobení konstantou nebo derivaci. My se na stránkách na-šeho èasopisu setkáváme s uplatnì-ním v jednodušších aplikacích. Invertor (invertující zesilovaè). OZ je doplnìn dvìma rezistory a zapojen podle schématu na obr. 94. Pokud je splnìna podmínka R1= R2, pak bude výstupní napìtí stejnì velké, jako je na-pìtí vstupní, ale s opaènou polaritou (viz pøíklad na obr. 95). Pokud nejsou rezistory R1 a R2 shodné, bude zesí-lení (zeslabení) signálu na výstupu v pomìru odporù tìchto rezistorù:

R2 A = - —– ._R1

Obr. 94. Operaèní zesilovaè zapojený jako invertor

Obr. 95. Vstupní a výstupní napìtí invertoru

Neinvertující zesilovaè. Zapojení je na obr. 96. Oproti pøedchozímu zapo-jení má mnohem vìtší vstupní odpor – – ten je v podstatì urèen jen vstupním odporem OZ. Výstupní napìtí má stej-nou polaritu jako napìtí na vstupu. Zesilovaè má zesílení vždy vìtší než 1:

R2 A = —– + 1._R1

Obr. 96. Neinvertující zesilovaè s OZ Napìový sledovaè vznikne úpravou pøedchozího zapojení, kdy R1 bude mít nekoneèný odpor (vypustíme jej) a R2

AR ZAÈÍNAJÍCÍM A MÍRNÌ POKROÈILÝM

Základy

elektrotechniky

(Pokraèování)

Seriál pro PE pøipravuje Ing. Jiøí Peèek, OK2QX

bude mít odpor nulový. Toto zapojení má velký vstupní a malý výstupní od-por. Používá se k oddìlení elektronic-kých obvodù, podobnì jako emitorový sledovaè s tranzistorem. Napìové ze-sílení je rovno 1.

A = 1

Obr. 97. Napìový sledovaè s OZ Komparátor. V radioamatérských apli-kacích se také èasto využívá OZ jako komparátor. Pak je na jeden vstup pøi-pojeno referenèní napìtí, na druhý sle-dovaný signál. OZ v tomto pøípadì nemá zapojenu žádnou zpìtnou vaz-bu a využívá se jeho velkého zesílení. Pokud napìtí na invertujícícm vstupu v zapojení na obr. 98 je menší než re-ferenèní, je na výstupu OZ trvale ma-ximální kladné napìtí. Jestliže napìtí U₁ na invertujícím vstupu pøekroèí na-pìtí referenèní, nana-pìtí na výstupu se skokovì zmìní na záporné. Jako pøí-klad si mùžeme uvést pøípad, kdy ze vstupního sinusového napìtí získáme výstupní napìtí s obdélníkovým prùbì-hem (obr. 99).

Obr. 98. Komparátor s OZ

Obr. 99. Tvarování signálu kompará-torem

Operaèní zesilovaè se ponìkud vy-myká bìžnému chápání analogových obvodù, které jsou zpravidla zamìøe-ny na jednu nebo nìkolik málo funkcí. Operaèní zesilovaè je stejnì univerzál-ní souèástka jako napø. obyèejný tran-zistor. Proto jej najdeme v zapojeních kvalitních pøedzesilovaèù, koncových zesilovaèù, nejrùznìjších filtrù, v mì-øicích pøístrojích, ve stabilizátorech na-pìtí, u pøevodníkù proud-nana-pìtí, pøe-vodníkù digitálnì analogových atd. Speciální typy jsou schopny pracovat již pøi napìtí od 0,9 V, pøípadnì na kmi-toètech stovek MHz, pøi napájecím proudu nìkolika µA nebo naopak s výstupními proudy nìkolika ampérù.

Logické obvody

Je nejvýš pravdìpodobné, že jste se již setkali s informací, že vývoj mate-matických strojù zapoèal již v 17. sto-letí, kdy geniální matematik Leibnitz zkonstruoval svùj prvý fungující mate-matický stroj na èistì mechanickém principu. Dnešní moderní poèítaèe mají své pøedchùdce ve velkých monstrech, kde hlavním spínacím prvkem rozlišu-jícím dva stavy - sepnuto a vypnuto (tedy ano a ne) - byl kontakt relé. Relé byla nahrazena postupnì elektronka-mi a to byla éra velkých sálových poèí-taèù, jejichž výkonnost v mnohém ne-dosahovala dnešních pøenosných PC notebookù. Elektronky byly postupnì nahrazeny polovodièovými diodami a tranzistory a s vývojem integrovaných obvodù se objevily speciální obvody tzv. logiky TTL, základní stavební prv-ky moderní výpoèetní techniprv-ky. Jejich další vývoj smìøoval až k dnešním mi-kroprocesorovým obvodùm, které jsou obsaženy v každém poèítaèi PC. Obecnì logické obvody jsou takové systémy, kde jednotlivé mìnící se ve-lièiny mají v ustáleném stavu pouze dvì hodnoty – logickou nulu a logic-kou jednièku. Na absolutní velikosti této velièiny tolik nezáleží, ale u bìžnì používaných obvodù øady 74.. je logic-ká nula napìtí menší než 0,4 V, o lo-gické jednièce mluvíme v pøípadì na-pìtí vìtšího jak 2,4 V (maximálnì 5,25 V). Logické obvody CMOS mohou pracovat s napájecím napìtím 3 až 15 V. Logická nula je pro nì definová-na od 0 do 30 % definová-napájecího definová-napìtí, logická 1 od 70 do 100 %.

Boolova algebra

U jednoduché TTL logiky (zkratka z transistor - transistor - logic), event. DTL logiky (diode - tranzistor - logic) se vychází z matematického vyjádøení tzv. Boolovy (èti búlovy) algebry. Pro reléové a logické obvody je charakte-ristické, že mohou být pouze v roze-pnutém, nebo sepnutém stavu. Na je-jich výstupu buï signál je, nebo není, v závislosti na existenci signálu na je-jich (obvykle dvou nebo více) vstupech. Logická promìnná tady mùže nabývat pouze dvou hodnot, mìní se skokem, nikoliv spojitì. Pokud tuto promìnnou oznaèíme X, platí, že

X = 0, pokud je X jiné než 1 a X = 1, pokud je X jiné než 0

a) logická nula; obvodem nemùže procházet proud b) logická jednièka;

proud mùže procházet Obr. 100. Logická „nula“ a „jednièka“

Praktická elektronika

A Radio

- 8/98

V nìkterých textech se mùžete

se-tkat s jiným oznaèením logických sta-vù. V pozitivní logice (bìžné obvody TTL, DTL a CMOS) vyjadøuje úroveò H logickou 1 a úroveò L logickou 0.

Základní logické operace Boolovy algebry jsou logický souèet, logický souèin a logická negace.

Logický souèet

Paralelní zapojení kontaktù relé a, b, event. dalších pøedstavuje funkci NEBO (anglicky OR), která se nazývá logický souèet. Podíváme-li se na obr. 101, vidíme, že obvodem bude proté-kat proud jen tehdy, když sepne kon-takt a, nebo konkon-takt b (nebo oba). Ma-tematicky to lze vyjádøit vztahem

X = a + b

(pozor, jsme stále v Boolovì algebøe!) Tuto rovnici èteme: Obvodem pro-chází proud, sepne-li kontakt a nebo b (pro jednoduchost nejsou kresleny další prvky v obvodu a zdroj napìtí). Lze to vyjádøit i tzv. pravdivostní tabul-kou: a b X 0 0 0 0 1 1 1 0 1 1 1 1

Obr. 101. Logický souèet Logický souèin

Podobnì jako v pøedchozím odstav-ci máme kontakty relé a a b, tentokrát však øazeny nikoliv paralelnì, ale v sérii. Matematické vyjádøení je rovnicí

X = a . b

a èteme je: Obvodem mùže prochá-zet proud, když kontakty a i b jsou se-pnuty. Jedná se o funkci AND (èti end). Vyjádøeme si totéž opìt pravdivost-ní tabulkou: a b X 0 0 0 0 1 0 1 0 0 1 1 1

Obr. 102. Logický souèin Logická negace

je další funkcí Boolovy algebry. Re-alizuje se prakticky invertorem a ma-tematicky se vyjádøí vodorovnou èár-kou nad negovanou promìnnou: negace X = a. Obvyklé „reléové“ zná-zornìní vidíme na obr. 103. Obvod pra-cuje tak, že v pøípadì, existuje-li

sig-nál na vstupu (relé sepnuto), chybí na výstupu (je použit rozpínací kontakt) a obrácenì.

Obr. 103. Logická negace s relé s rozpínacím kontaktem Využitím možností Booleovy algeb-ry se znaènì zjednoduší návrh velmi složitých logických obvodù. Ponìvadž tato oblast má význam jen pro návrhy obvodù a nikoliv pro jejich aplikace, ne-budeme se jí dále podrobnìji zabývat. Nejjednodušší logické obvody øady 74.. sdružují funkci AND a negaci, event. OR a negaci - proto se oznaèují nikoliv prostým AND èi OR ale NAND (èti nend) nebo NOR.

Vidíme to napø. na schématu jed-noduchého zapojení hradla NAND na obr. 104.

Obr. 104. Logický obvod realizující funkci NAND sestavený z diskrétních

souèástek

Funkce logického souèinu a.b.c je zde negována na a.b.c. Je to dáno technicky tím, že u diodové logiky se musí napìové ztráty na diodách kom-penzovat tranzistorovým zesilovaèem, který pøedchozí výslednou funkci ne-guje. To je nakonec i výhodné, ponì-vadž z hradel NAND nebo NOR je mož-né sestavit všechny možmož-né další logické kombinace. Ve schématu dio-dy D_p kompenzují úbytek napìtí na dio-dách D1 až D3.

Skuteèné zapojení hradla NAND v logickém obvodu TTL a CMOS je na obr. 105 a 106.

Obr. 105. Skuteèné vnitøní zapojení obvodu TTL (7420)

Závìr

Po zakonèení základù radiotechni-ky, které skonèily prakticky kapitolami o anténách a napajeèích, jsme doslo-va „prolétli“ pøes klopné obvody, ope-raèní zesilovaèe až k základùm logic-kých obvodù. Možná namítnete, že oblast operaèních zesilovaèù právì

sem nepatøí, ovšem jejich využití ve vý-poèetní technice a regulaèní technice je vìtší než kdekoliv jinde. Dùležité je, že alespoò èásteènì jim byla vìnová-na pozornost. Zcela urèitì pøílišná rych-lost ve výkladu základù radiotechniky a dalších kapitol byla èásteènì na úkor srozumitelnosti, o mnoha oblastech jsme se bohužel vùbec nezmínili.

K radiotechnice doporuèuji zakou-pit si další literaturu - výborné jsou kníž-ky od Václava Maliny „Poznáváme elektroniku“, které uèí na stavbì jed-noduchých pøístrojù a již vyšly tøi díly, u veøejnosti je nepøíliš známá kniha s ponìkud neobvyklým názvem na uèebnici – „Požadavky ke zkouškám operátorù amatérských rádiových sta-nic“, kde je základùm radiotechniky vì-nováno 130 z celkových 230 stran a výklad je velmi srozumitelný. Mimo teo-rie radiotechniky se tam dozvíte ještì spoustu zajímavých vìcí o radioama-térech. Knížku si mùžete objednat na Èeském radioklubu (U Pergamenky 3, 170 00 Praha 7). Pro podrobnìjší stu-dium posledních partií doporuèuji pro-studovat knihu „Od logických obvodù k mikroprocesorùm“, která snad nejpo-pulárnìjší možnou formou (i když vel-mi preciznì a „vìdecky“) podává vý-klad od závý-kladních logických obvodù pøes pamìové èleny, registry, èitaèe až k mikroprocesorùm. Prvé vydání vyšlo ve ètyøech samostatných kníž-kách, ve druhém vydání, které vyšlo v roce 1988 v SNTL, jsou všechny èty-øi díly slouèeny do jedné knihy. Bývá èasto na pultech antikvariátù, kam však rozhodnì nepatøí.

Od pøíštího èísla jsme pro vás pøi-pravili kurs vìnovaný pøímo poèítaèùm, který vás jistì zaujme také - navíc bude zakonèen popisem stavby vlastního osobního poèítaèe z jednotlivých dílù, který bude i pro ty ménì majetné pøí-stupný, a všechny potøebné popisova-né díly si budete moci objednat na jed-né adrese. Pokud se týèe dotazù, které doposud k seriálu „základù elektroni-ky“ došly, mám již pøipraveno nìkolik èlánkù s tematikou, která by mohla za-jímat i širší okruh ètenáøù a pro kterou v tomto kursu nebylo dosti prostoru. Nìkterým ètenáøùm jsem na dotazy odpovídal písemnì.

Vzhledem k ohlasùm, které celý se-riál vzbudil, pøedpokládám, že splnil svùj úèel, a všem, kteøí zaslali nìjaké pøipomínky, dìkuji. Ing. Jiøí Peèek

Obr. 106. Hradlo NAND v logickém obvodu CMOS

Praktická elektronika

A Radio

- 8/98

Jednoduchá zapojení

pro volný èas

Zdroj VN 10 kV

Zdroj najde využití v elektrickém filtru mikroèástic, v lapaèi létajícího hmyzu, v ionizátoru vzduchu, ve hle-daèi trhlin ve støešních krytinách atd.

Ne, to není humor, vše, co potøe-bujete ke zhotovení zdroje, najdete v èernobílém televizoru TESLA øady Olympia nebo Capella, který právì hodláte vyhodit do kontejneru. Navíc potøebujete jenom zvonkové trafo a plastovou krabièku. Ze schématu na obr. 1 je zøejmé, že jde o blokovací os-cilátor s kmitoètem okolo 14 kHz. Za-pojení vývodù VN trafa z televizoru Olympia je na obr. 2. Pøi napájení ze zvonkového trafa lze velikostí konden-zátoru C1 v rozmezí od 50 do 1000 µF mìnit výstupní napìtí od 5 do 15 kV.

Kondenzátor C4 je složen ze tøí kusù kondenzátorù o kapacitì 100 pF na napìtí 10 kV, získaných z VN ná-sobièe televizoru Junos. Tato filtra-ce se ukázala jako nezbytná pøi po-užití zdroje k filtraci mikroèástic. Tranzistor T1 je umístìn na hliníko-vém plechu, ale hlavním zdrojem tepla je rezistor R1.

Obr. 1. Zdroj VN 10 kV Nyní nìkolik poznámek k použití

zdroje VN.

Filtrování vzduchu je dnes více než módní záležitostí. K filtraci se ob-vykle používají textilní filtry, které ale nezachytí mikroèásteèky. Pokud ovšem jako poslední èlánek zaøadíme dvì kovové síky vzájemnì izolované, pøipojené k obìma pólùm výstupu

obvykle drží vlhkost, i když je okolí su-ché, a to se projeví místním výbojem, který je indikován jako zvìtšená vý-chylka miliampérmetru (na schématu oznaèeného jako mA).

Luboš Matyásek, OK1ACP

jako zesilovaè, složený ze dvou inver-torù IO1A a IO1B typu 4011, ze které-ho je vytvoøen BKO zavedením kladné zpìtné vazby rezistorem R2 z výstupu 4 IO1B na vstupy 1, 2 IO1A.

Obr. 2. Zapojení vývodù VN trafa Olympia

Prístroj na registráciu

hovorov v snoch

Sú dva hlavné typy snov. Mohli by sme ich nazva “duchovnými” a “teles-nými”. “Duchovné” sny sú sprostred-kované duchovnými bytosami, resp. pod¾a Biblie anjelami. (Èo sa týka snov, v Biblii sú príklady, tak v Starom ako aj v Novom zákone.)

“Duchovný” sen môže vzniknú aj tak, že duch vystúpi z tela, prejde do inej dimenzie (alebo iného sveta), tam prežije nejaký dej a potom sa znova vráti do tela. Pri pomto type sna sa ¾udská duša môže za pomerne krátky èas vznies na iné planéty (svety).

Èo sa týka “telesného” sna, mohli by me ho zatriedit do troch kategórií:

- sny, ktoré vznikajú priamo v mysli èloveka,

- sny, ktoré prichádzajú odniekadi-a¾ z nášeho pozemského sveta (tele-paticky),

- sny, ktoré prichádzajú z kozmu, èiže nie z pozemského, ale z mimo-zemských svetov (tiež telepaticky).

Sú ¾udia, ktorí zo sna rozprávajú, ale keï sa zobudia, málo alebo vôbec niè si nevedia zapamäta z toho, èo sa im snívalo, o èem vo sne hovorili. Môže sa sta, že pre niektorých ¾udí je ich sen, prípadnì hovor zo sna neja-kým odkazom z iného sveta a môže to by aj ve¾mi dôležitá informácia pre celé ¾udstvo. Práve pre záznam hovo-rov zo sna som zostrojil prístroj, ktorý ïalej uvádzam.

Podstata prístroja spoèíva v tom, že elektrický signál, získaný snímaním ho-voru cez mikrofón sa dostatoène zosil-zdroje VN a vzdálené tak, aby

nedo-cházelo k samovolným výbojùm, nabi-jí se mikroèásteèky pøi prùletu mezi møížkami a jsou pøitaženy elektrodou s opaèným nábojem. Pøi praktickém ovìøování principu byl do elektrického filtru ze vzdálenosti 20 cm vydechová-n cigaretový kouø a tevydechová-n už se za síky nedostal.

Pokud upravíme síky tak, aby jed-nu síku tvoøily svislé vodièe a druhou vodorovné a mezery mezi vodièi zvolí-me takové, aby mohl proletovat hmyz, stane se filtr hubièem létajícího hmyzu. Zdroj je také vhodný k rùzným již døíve popsaným pøístrojùm pro ioniza-ci vzduchu a to pøedevším proto, že lze snadno nastavit potøebné výstupní napìtí.

Zaøízení, kterým lze odhalovat trh-liny v krytinách plochých støech bylo již také publikováno. I pro tento úèel lze použít popisovaný zdroj pøi napá-jení z motocyklové baterie 12 V. Jede-n vývod VN se pøipojí Jede-na hromosvod-nou soustavu a druhý, umístìný na izolované tyèi, je jako elektroda po-souván v dostateèné vzdálenosti nad sledovanou plochou. V trhlinách se

Výstup 4 IO1B je souèasnì výstu-pem logického signálu Q celého BKO. Z výstupu 3 IO1A je pøes rezistor R1 nabíjen kondenzátor C1 tak, že vývod C1, spojený s tlaèítkem S1, je vždy v opaèné logické úrovni než vstup 1, 2 IO1A. Stisknutím tlaèítka S1 se pøenese opaèná úroveò z C1 na vstup IO1A a BKO se pøeklopí. Pøi opakova-ném stiskávání S1 se tak na výstupu Q BKO støídají obì logické úrovnì. Zapojení pracuje spolehlivì v plném rozmezí napájecího napìtí IO1 od 3 do 15 V.

Zdenìk Hájek Obr. 3. Bistabilní klopný obvod

ovládaný tlaèítkem

Bistabilní klopný obvod

ovládaný tlaèítkem

Zasílám vám schéma bistabilního klopného obvodu, který se støídavì pøeklápí pomocí jediného tlaèítka. V minulosti jsem se setkal s nìkolika variantami tohoto obvodu, osazeného rùznými typy integrovaných obvodù, ale nikdy jsem se nesetkal s použitím IO CMOS 4011. Proto jsem si aplikaci tohoto IO v obvodu ovìøil.

Schéma bistabilního klopného ob-vodu (BKO), ovládaného jedním tla-èítkem, je na obr. 3. Zapojení pracuje

Praktická elektronika

A Radio

- 8/98

liv èasopisy z USA a prostudovat a zakoupit cokoli z velmi bohaté nabídky knih, vycházejících v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (èasopisy i knihy nejen elektrotechnické, elektronické èi poèítaèové -nìkolik set titulù) - pro stálé zákazníky sleva až 14 %.

Èasopis Laser Focus World se zabývá pokroky v opti-ce, elektrooptice a optoelektronice. V recenzovaném ukáz-kovém èísle èasopisu jsou mj. èlánky informující o projekè-ním zobrazovaèi tvoøeném laserovými pixly, o vláknových laserech pro vytváøení znaèek v prùmyslu, o optoelektric-kých pøijímaèích, o interferometrickém mìøení vzdáleností a o mnoha dalších zajímavých tématech.

Èasopis je mìsíèník (v prosinci vycházejí dvì èísla) for-mátu A4, má prùmìrnì 340 stran a je tištìn barevnì na køídovém papíøe. Pøedplatné pro Evropu na jeden rok je 244 US dolarù, jedno èíslo stojí v USA 10 dolarù.

INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto místì vás pravidelnì informujeme o nabídce knihovny Starman Bohemia, Konviktská 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33 ([email protected], [email protected]; http://www.srv.net/~staram/starman.html), v níž si lze prohlédnout ukázková èísla a pøedplatit

jakéko-Obr. 5. Detektor vyzvánìcího signálu telefonu

ní, usmerní a ovláda relé, ktoré spúša magnetofón pre záznam hovoru.

Schéma prístroja je na obr. 4. Ho-vor sa sníma dynamickým mikrofó-nom MI1. Tranzistor T1 pracuje ako predzosilòovaè, IO1 ako zosilòovaè. Diódy D1 a D2 s príslušnými súèiast-kami tvoria usmeròovaè, resp. zdvojo-vaè napätia nf signálu. Usmerneným napätím se nabíja kondenzátor C9 a ovládajú tranzistory T2 a T3, T3 spína relé RE1. Kontakty relé spínajú napá-jacie napätie pre magnetofón.

Potenciometrem P1 nastavujeme úroveò nf signálu pre záznam na mag-netofón. Potenciometerm P2 nastavu-jeme úroveò nf signálu pre IO1, èiže citlivos spínania relé. Potenciomet-rom P3 zase môžeme nastavi

vybíja-ciu dobu èasovacieho kondenzátora C9, resp. dobu zapnutia magnetofó-nu. Táto doba je nastavite¾ná pro pre-klenutie pauzy v hovore v rozmedzí 7 až 60 sekúnd.

Németh Tibor st.

Detektor vyzvánìcího

signálu telefonu

Schéma detektoru je na obr. 5. De-tektor se pøipojuje na telefonní vedení, pøièemž nezáleží na poøadí vodièù.

Doutnavka NE1, zapojená na vstu-pu detektoru, musí mít zápalné napìtí asi 90 V. V klidu je mezi vodièi telefon-ní linky stejnosmìrné napìtí asi 48 V, doutnavka je zhasnutá a detektor ne-pøedstavuje pro telefonní linku žádnou zátìž. Pøi vyzvánìní pøekroèí napìtí mezi vodièi linky velikost zápalného napìtí doutnavky a ta zapálí. Vyzvá-nìcí proud teèe doutnavkou a omezo-vacími rezistory R1 a R3, je usmìrnìn mùstkem z diod D1 až D4 a na zatì-žovacím rezistoru R2 vytvoøí takový úbytek napìtí, že sepne tyristor TY1. Sepnutý tyristor umožní prùtok proudu z baterie B1 pøes omezovací rezistor R4 do svítivé diody D5, která se roz-svítí a indikuje tak vyzvánìcí signál. Tyristor pracuje jako pamì a zùstane sepnutý i po ukonèení vyzvánìní. Indi-kaci je proto nutné ukonèit vypnutím a

opìtovným sepnutím spínaèe baterie S1. Použitý tyristor 2N5060 má para-metry 30 V/0,8 A a lze jej nahradit do-stupnìjším typem BRX44.

Detektor je napájen napìtím 9 V z destièkové baterie. Pøi zhasnuté D1 je odbìr proudu z baterie nulový, bì-hem indikace je baterie zatížena prou-dem asi 4 mA. Použitím citlivìjší LED diody D1 a zvìtšením odporu rezisto-ru R4 lze odbìr proudu z baterie dále snížit. Napájení detektoru ze síového adaptéru není pøíliš vhodné, protože nìkteré špatnì konstruované adapté-ry mohou vnášet do telefonní linky ne-žádoucí síový brum.

Popular Electronics, July 1998, s. 52 Obr. 4. Prístroj na

registráciu hovoroch v snoch

Vážení ètenáøi,

máte-li k dispozici

pomùc-ky èi pøípravpomùc-ky a pøístroje,

je-jichž popis by byl vhodný

k uveøejnìní v této rubrice,

neváhejte a zašlete je na

ad-resu redakce - dobrých a

krátkých èlánkù je stálý

ne-dostatek.

Pomùžete tak tvoøit

zají-mavý èasopis i pro skupinu

ètenáøù s menšími

zkuše-nostmi v elektronice.

Praktická elektronika

A Radio

-8/98

Technické údaje

Napájecí napìtí: 12 až14 V.

Odbìr proudu: 80 mA RX/ 550 mA TX. Kmitoètový rozsah: 430 až 440 MHz. Modulace: FSK (9600 Bd G3RUH). Pøijímaè: superheterodyn s dvojím

smì-šováním.

Mezifrekvence: 10,7 MHz, 455 kHz/30 kHz. Výkon vysílaèe: min 1 W / 13,5 V.

Úvod

Poèítaèe se v dnešní dobì hojnì užívají i mezi radioamatéry. Jedním z provozù, který doznal v poslední dobì velkého rozmachu, je paket rádio. Paket rádio (dále jen PR) je vlastnì bezdrátový pøenos dat celosvìto-vou digitální sítí. Je to velmi užiteèná pomùc-ka. V síti tzv. BBSek najdete množství infor-mací, novinek z oboru, výsledkù závodù, rùzných programù apod. Øada uživatelù však považuje PR za vìc okrajovou a pod-øadnou, nemající nic spoleèného s „poøád-nou“ radioamatérskou èinností. To je ovšem velký omyl. Technika PR skýtá mnoho zají-mavého a zvláštì budování sítí s vyššími modulaèními rychlostmi (ne 1200 Bd) vyža-duje pomìrnì hluboké znalosti digitální i vy-sokofrekvenèní techniky.

Souèasný stav naší sítì PR není ideální, avšak máme sí hustìjší a spolehlivìjší než napøíklad v Rakousku. Taktéž spolupráce jednotlivých sysopù je na dobré úrovni. Pøe-vládají linky v pásmu 430 MHz s rychlostmi od 1200 Bd do 14 400 Bd, pøibývají linky v pásmu 1,2 GHz s rychlostmi od 9600 do 38 400 Bd. Hlavní a nejvytíženìjší linky pra-cují dnes minimální rychlostí 9600 Bd. Uži-vatelské vstupy (oznaèované jako USERy) jsou pøevážnì v pásmu 144 MHz a pracují rychlostí 1200 nebo 2400 Bd. Objevilo se nìkolik vstupù v pásmu 430 MHz, ale vìtši-nou pracují rychlostí 1200 Bd. Pouze nìko-lik jich využívá rychlost 9600 Bd.

Zkušenost ukazuje, že s rostoucím po-ètem uživatelù se stává rychlost 1200 Bd naprosto nedostaèující. Pracuje-li na jednom kmitoètu 5 a více stanic, stává se provoz velmi pomalým a nepøíjemným. Pokud navíc nìkdo ète dlouhý výpis èi si nahrává pro-gram, je situace neúnosná a øada uživatelù radìji vyèká na noèní hodinu, kdy je provoz menší. Øešení této situace je známé - za-huštìní sítì nódù a zvýšení pøístupové rych-losti na minimálnì 9600 Bd.

Pro provoz rychlostí 9600 Bd nelze pou-žít bìžné ruèní transceivery. Na transcei-ver (dále jen TRX) jsou kladeny nároènìjší požadavky hlavnì na šíøku pásma, na za-vádìní modulace, na výstup signálu èi na rychlost pøepínání pøíjem/vysílání. Na trhu jsou dostupné i TRXy renomovaných firem schopné provozu 9600 Bd, ale jsou mobilní-ho èi stolnímobilní-ho provedení a jejich cena je do-sti vysoká. Navíc všechny tyto TRXy mají spoustu dalších funkcí, tlaèítek a displejù, které se pøi provozu PR neuplatní. Drahé a kvalitní zaøízení je tak vlastnì degradováno. Ne všechny TRXy oznaèené „9600 PR“ na-víc fungují bez problémù.

Ideální by tedy byl malý jednoúèelový TRX, který by splòoval všechny technické požadavky, byl jednoduchý a levný. Byl by trvale pøipojený k modemu a k poèítaèi. Od-padla by èastá manipulace s kabeláží a ušet-øený profi TRX by mohl sloužit jiným úèelùm. Proto jsme se pokusili takový TRX postavit. Výsledek naší práce vám pøedkládáme v následujícím èlánku.

Evropa a my

Myšlenka malého jednoúèelového TRXu není nièím novým. V Nìmecku vzniklo nìko-lik konstrukcí, avšak byly na nᚠvkus po-mìrnì složité. Skládaly se z nìkolika hustì osazených desek a byly v nich použity rùz-né „nepøíjemrùz-né“ souèástky jako semi-rigid kabel èi ,15 W hybrid’ ve vysílaèi.

V zemi, která je dnes s PR nejdále, ve Slovinsku, vznikl také jednoduchý TRX pro 38 400 Bd PR. Využívá ale širokopásmové modulace a pro uvedenou pøenosovou rych-lost je zapotøebí 200kHz pásma. Samotná konstrukce je jednoduchá, ale pro úzkopás-movou FSK ji nelze použít. Navíc v ní autor používá staré souèástky, které již nelze èasto zakoupit. Pøi jejich náhradì novými se stává zapojení nestabilním a chvíli trvá, než se je podaøí umravnit.

V souèasné dobì se u nás v síti PR vy-užívá témìø 100% hardware i software z Nìmecka. Napøíklad mohu uvést øídicí SW nódù (FlexNet), BBS (BayCom BBS), z HW jsou to potom linkové TRXy LinkTRX1, 3 nebo HW nódu RMNC FlexNet. Všechny linky a USERy tedy využívají pro pøenos co nejužší pásmo (cca 20 kHz pro 9600 Bd G3RUH).

Jak jsme uvedli, ve Slovinsku úspìšnì apli-kovali systém širokopásmový a dnes bìž-nì využívají rychlostí 38 kBd. Díky malé roz-loze Slovinska pracují všechny uživatelské vstupy na jednom kmitoètu (v pásmu 430 MHz) a zaberou tak právì 200 kHz. Nódy jsou na vysokých kopcích a bez pro-blémù pokryjí celé území.

U nás není možné tento systém apliko-vat z nìkolika dùvodù. Tím prvním je geo-grafické uspoøádání naší zemì, která je vel-mi èlenitá a má vìtší rozlohu. Díky tomu je pro pokrytí signálem potøeba více nódù a tím i kmitoètù. S tím souvisí druhý problém - ne-dostatek volných kmitoètù v pásmu 430 MHz. Situace v tomto pásmu je v naší republice dosti nepøehledná. Nachází se v nìm vedle radioamatérù také velké množství rùzných profislužeb, datových pojítek a dálkových ovládání èehokoliv. Pro pøíklad mùžeme uvést pøípad Brna, kde na downlinku japon-ské radioamatérjapon-ské družice pracuje oficiál-nì schválený datový spoj s velkým výko-nem. Na vysokém kopci tak už nelze najít v radioamatérském digitálním segmentu žád-ný volžád-ný kmitoèet. Proto musíme s pásmem zacházet šetrnì a tudíž nemùžeme pro uži-vatelské vstupy v pásmu 430 MHz využívat jednoduchý slovinský systém. Na vyšších pásmech je naštìstí situace jiná a slovinské TRXy již pracují na nìkterých linkách. Jejich výhodou je nízká cena, jednoduchost a spo-lehlivost.

Øešení pro rychlý a levný pøístup uživa-telù do sítì PR, splòující požadavek využití co nejužšího pásma pro pøenos, opìt po-chází z Nìmecka. Henning, DF9IC, a Johan-nes, DG3RBU, nabízejí velmi jednoduchý modem PICPAR pro 9600 Bd PR, který se pøipojuje pøímo na paralelní port poèítaèe a který je jako stvoøený k použití s dále po-psaným TRXem. Podrobnìji bylo o mode-mech 9k6 psáno v PE-AR 4/98.

Jen tak na okraj: ve Slovinsku již instalo-vali na vìtšinu hlavních linek TRXy pro 1,2 MBit/s v pásmu 2400 MHz a podobný TRX v pásmu 23 cm používají pro uživatel-ský pøístup.

Koncepce TRXu

Pøi návrhu zapojení TRXu jsme se snažili držet následujících bodù:

Minitransceiver

pro pøenos dat Šerák

Ing. Radek Václavík, OK2XDX, Ing. Pavel Lajšner, OK2UCX

Digitální provoz paket rádio (PR) pøitahuje stále více

radioamatérù. Je to zpùsobeno nízkou cenou jak výpo-èetní techniky, tak i rùzných profesionálních radiostanic, které ale umožnují pouze pomalý provoz rychlostí 1200 nebo 2400 bitù/s. Pro zvýšení pøenosové rychlosti na stan-dardních 9600 bitù/s je potøeba použít speciální k tomu urèené radiostanice. Návod na stavbu takové jednodu-ché radiostanice najdete v následujícím èlánku. Bližší in-formace o problematice PR mùže ètenáø najít v knize „Packet radio od A až do Z“, kterou vydal BEN Technická literatura v srpnu 1996.

Pohled na pøední pa-nel minitransceiveru

Šerák

Praktická elektronika

A Radio

-8/98

l TRX musí být maximálnì jednoduchý, aby si ho mohl každý zájemce postavit, nej-lépe bìhem deštivého víkendu;

l aby si jej koupil skromný èeský radioa-matér, nesmí být drahý;

l musí být dobøe reprodukovatelný; l jeho nastavování a oživování nesmí být pøíliš složité;

l ani jedna z výše uvedených zásad ne-smí velkou mìrou ovlivnit technické para-metry zaøízení.

Zdánlivì nejjednodušší by byla možnost použít nìkterý z moderních syntezátoro-vých integrovaných obvodù, které pracují pøes 1 GHz a stojí kolem 100 Kè. K tomu malý mikroprocesor a je to. Žádné parazitní produkty (mimo harmonických), snadné oži-vení, možnost volby kmitoètu apod. I proce-sor by bylo možno vypustit a celý TRX by se snadno ovládal pøímo z poèítaèe.

Nesprávné využití PLL syntezátorù pro datové pøenosy mùže celé zaøízení degra-dovat. U bìžných TRXù se využívá nìkoli-ka zpùsobù zavádìní modulace do smyèky PLL (viz obr. 1). V tom prvním se zavádí modulaèní signál do referenèního osciláto-ru. Zde musí být celá smyèka tak rychlá, aby sledovala modulaèní prùbìh. Je-li smyè-ka rychlá, mùže být potencionálnì nestabil-ní, snižuje se potlaèení parazitních produk-tù apod. Ve druhém pøípadì se superponuje modulaèní napìtí pøímo k ladicímu napìtí. V tomto pøípadì musí být smyèka naopak tak pomalá, aby nesledovala prùbìh modu-laèního napìtí. Potom ale trvá mnohem déle zavìšení smyèky pøi zmìnì kmitoètu èi za-klíèování.

Tento parametr nehraje pøi bìžném fo-nickém provozu žádný význam. Uživateli je celkem jedno, jestli se od stisknutí tlaèítka PTT (Push To Talk) zavìsí smyèka za 20 èi 200 ms. Jenže pøi rychlém datovém pøeno-su se dá za dobu 180 ms pøenést spousta informací. Je tedy snahou konstruovat da-tový TRX s co nejkratší dobou pøepínání pøí-jem/vysílání (TXD - TX Delay).

Nectnost vysoké hodnoty TXD má i øada komerènì vyrábìných TRXù renomovaných firem - Kenwood, Alinco, ICOM aj. s ozna-èením „9600 PR ready“! V profesionálních datových TRXech se proto využívá pøímé modulace krystalového oscilátoru, ze kte-rého je signál buï pøímo násoben na vý-sledný kmitoèet (obr. 2), nebo je smìšován se signálem z oscilátoru na vysokém kmito-ètu (ten již mùže být øízen PLL, nebo nemá vliv na modulaci), viz. obr.3.

U první varianty TRXu Šerák jsme zvolili nejjednodušší øešení s krystalovým oscilá-torem pracujícím na 1/27 požadovaného kmi-toètu (pro pásmo 430 MHz vychází krystal kolem 16 MHz), který se v øetìzci násobièù násobil na výsledný kmitoèet. Po dùkladném testování prvního prototypu jsme se ale roz-hodli toto zapojení zavrhnout pro nìkteré jeho nectnosti. Volnì vinuté cívky mají znaè-né rozptylové pole, které vadilo zvláštì vstupnímu pøedzesilovaèi pøijímaèe, èistota výstupního spektra nebyla dobrá a TRX se obèas choval nestabilnì. Navíc se tìžko re-gulovala správná injekce signálu do první-ho smìšovaèe pøijímaèe.

V poslední variantì zapojení využíváme zavádìní modulace pøímo do referenèního oscilátoru syntezátoru PLL. Díky vysokému porovnávacímu kmitoètu ve fázovém detek-toru použitého obvodu Motorola MC13176 (zde asi 13 MHz) neèiní pøenos modulaèní-ho signálu do 10 kHz žádné problémy. Vý-robce udává maximální šíøku pásma pøená-šeného signálu 5 MHz. Vysílaè i pøijímaè je opìt øízen krystalem, nevýhodou je tedy ne-možnost snadného pøelaïování TRXu.

Je nutné si však uvìdomit, že TRX je urèený pro domácí využití, kdy provozuji PR pøes nejbližší nód 70 cm/9600 Bd a nemu-sím hledat po pásmu ménì vytížený nód. Pokud se chystám na cesty a rád bych mìl s sebou PR, vezmu si stejnì svoji „ruèku“ do kapsy a jednoduchý modem 1200 Bd. Uživatelské vstupy pracující rychlostí 1200 Bd v pásmu 144 èi 430 MHz nevymizí, zùstanou právì pro tyto úèely a pro pøístup uživatelùm, kterým tato rychlost dostaèuje. TRX je konstruován kombinovanou techno-logií, jsou zde použity souèástky klasické i pro povrchovou montáž. V SMD provedení jsou oba syntezátory, pøijímaèový èip a pa-sivní souèástky na exponovaných místech (blokování, vazby...) zapojení.

konu (èehož je využito v pøijímaèi), dále am-plitudovou modulaci (AM) èi ASK apod. Pro podrobnìjší informace doporuèuji nahléd-nout do originálních katalogových listù. CCO kmitá s externí cívkou L1, paralelní rezo-nanèní kapacita je souèástí obvodu. Uvnitø je signál dìlen 32 a pøiveden do fázového detektoru, kde se porovnává s referenèním signálem odvozeným z krystalu X1. Výstup detektoru je veden pøes aktivní filtr tvoøený T1 do øízení CCO. Filtr smyèky, který ovliv-òuje parametry PLL, tvoøí hlavnì R3, R4 a C1. C40 potlaèuje parazitní produkty vzdá-lené o kmitoèet krystalu X1 od nosné. Dosa-žené potlaèení je lepší než 50 dB. Filtr smyèky je navržen tak, aby staèil sledovat modulaci zavádìnou do referenèního oscilátoru. C2, C3 tvoøí kapacitní dìliè referenèního oscilá-toru, R2 a R1 zajišují napájení obvodu, C48, C49 a C50 jsou blokovací kondenzátory SMD umístìné ze strany spojù. Modulace se pøi-vádí pøes R10 na varikapy D1 a D1' (BB409) a pøes vazební kondenzátor C5 rozlaïuje krystal. Jemnì se dá kmitoèet krystalu re-gulovat pøedpìtím varikapu trimrem P1.

Krystal v uvedném zapojení kmitá na paralelní rezonanci a na ni je potøebné si nechat krystal vyrobit. Zatìžovací kapacita se dá snadno vypoèítat sérioparalelním øa-zením kondenzátorù C2, C3, C5 a kapacity použitých varikapù pro dané pøedpìtí. Pro pøedpìtí 6 V je podle katalogu kapacita vari-kapu BB409 C = 15 pF. Pøi použití s konkrét-ním modemem je potøeba nastavit optimální zdvih a ne všechny typy modemù mohou dodávat potøebné modulaèní napìtí. Krystal je rozlaïován zmìnou kapacity paralelnì pøipojeného kondenzátoru. Je tedy zøejmé, že zdvih bude záležet také na momentálním nastavení P1, na C5, D1, D1, C2 a C3. Pokud se nepodaøí dosáhnout požadovaného zdvi-hu s danými hodnotami souèástek, staèí zmìnit správným smìrem C5, C2 a C3 tak, aby referenèní oscilátor stále kmital.

Výstup budièe IC1 by mìl v ideálním pøí-padì pracovat do selektivní zátìže a pro

Obr. 1. Zpùsoby za-vádìní modulace do

smyèky PLL

Obr. 3. Kombinace modulovaného krystalového oscilátoru a fázového

závìsu

Obr. 2. Využití modulace krystalového oscilátoru a øetìzcù násobièù

Obr. 4. Graf závis-losti výstupního vý-konu na vstupním výkonu a napáje-cím napìtí tranzis-toru MRF 555

ð

Zapojení TRXu

Schéma zapojení transceiveru Šerák a deska s plošnými spoji budou zveøejnìny v pøíštím èísle PE-AR.

Základ vysílaèe tvoøí jednokanálový syn-tezátor MC13176 (IC1). V nìm je slouèen proudem øízený oscilátor (CCO) , referenè-ní oscilátor, pevný pøeddìliè 32 (nebo 8 u MC13175), fázový komparátor, budièe a podpùrné obvody. Výstupní výkon je až 10 dBm, kmitoètový rozsah do 900 MHz. Obvod umožnuje i regulaci výstupního