Prakticka Elektronika 1998-10

ROÈNÍK III/1998. ÈÍSLO 10

NÁŠ ROZHOVOR

Praktická elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o.

Redakce: Šéfredaktor: ing. Josef Kellner, redak-toøi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havliš, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Miloš Munzar, CSc., se-kretariát: Eva Kelárková.

Redakce: Radlická 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10, sekretariát: (02) 57 32 11 09, l. 268.

Roènì vychází 12 èísel. Cena výtisku 25 Kè. Pololetní pøedplatné 150 Kè, celoroèní pøed-platné 300 Kè.

Rozšiøuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukromí distributoøi. Objednávky a pøedplatné v ÈR zajišuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jiráèková, Hana Merglová (Radlická 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12), PNS. Objednávky a predplatné v Slovenskej repub-like vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 525 45 59 - predplatné, (07) 525 46 28 - admi-nistratíva. Predplatné na rok 330,- SK, na polrok 165,- SK.

Podávání novinových zásilek povoleno Èeskou poštou - øeditelstvím OZ Praha (è.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996).

Inzerci v ÈR pøijímá redakce, Radlická 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./ /fax: (02) 57 31 73 10.

Inzerci v SR vyøizuje MAGNET-PRESS Slo-vakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 525 46 28.

Za pùvodnost a správnost pøíspìvkù odpovídá autor (platí i pro inzerci).

Internet: http://www.spinet.cz/aradio Email: a-radio@login.cz

Nevyžádané rukopisy nevracíme. ISSN 1211-328X, MKÈR 7409

© AMARO spol. s r. o.

V TOMTO SEŠITÌ

Nᚠrozhovor s panem

Antto-nem Galarzou, generálním

øedi-telem firmy ALCAD S.A. ve

špa-nìlském Irunu.

I když jsou výrobky firmy ALCAD pomìrnì známé a zavedené na našem trhu, mohli byste nám øíci nìco bližšího o firmì ALCAD?

Firma ALCAD je pomìrnì mladá, byla založena roku 1988 v Irunu, mìstì leží-cím na hranicích s Francií. Dva novì po-stavené závody zahrnují centrální sklad a výrobní i administrativní prostory. Ne-dílnou souèástí je také oddìlení vývoje, do kterého jdou v poslední dobì nemalé investice. V souèasné dobì máme cel-kem 80 zamìstnancù. Nosným progra-mem naší produkce jsou komponenty pro pøíjem a distribuci pozemního a sate-litního televizního signálu. Vedlejší výro-bou je produkce domovní elektroniky známé pod znaèkou ALCIA.

40 % produkce je urèeno na export do více než 25 zemí celého svìta. Mezi zemì s nejvìtším odbytem patøí Francie, Rusko, Blízký východ, Jižní Afrika, Indo-nésie a také Èeská republika, která se øadí na jedno z prvních míst v objemu prodeje v pøepoètu na obyvatele.

Z tohoto dùvodu je v naší firmì po-èetné obchodní oddìlení s množstvím obchodních zástupcù, distributorù a dvì-ma vlastními zastoupeními v Nìmecku a Portugalsku, kde je nᚠdruhý závod. V tomto roce budeme otevírat pøímé za-stoupení také v USA. Pro naše nejvý-znamnìjší zahranièní partnery zajišuje-me exkluzivitu zastoupení.

V Èeské republice nás zastupuje fir-ma ANTECH spol. s r. o., která je exklu-zivním autorizovaným zastoupením pro èeský a slovenský trh.

Jak byste popsal souèasnou pro-dukci firmy ALCAD, vèetnì struè-ných údajù o parametrech?

Sortiment výrobkù ALCAD je opravdu pestrý a výrobky vysokofrekvenèní divi-ze jsou rozdìleny do jednotlivých sérií.

Nosným programem jsou kanálové zesilovaèe série 905, ke kterým letos pøi-byly kanálové konvertory. Zesilovaèe jsou rozdìleny do dvou skupin. Silnìjší typ ZG má zesílení v pásmu UHF 53 dB, v pásmu VHF 50 dB a max.výstupní úro-veò je 2x123,5 dBµV. Tøíobvodovým vel-mi jakostním filtrem na vstupu a dvouob-vodovým filtrem na výstupu je zajištìna výborná selektivita pøi rozestupu jednoho kanálu více než 32 dB. Slabší verze má zesílení 40 dB a max. výstupní úroveò 2x 115,5 dBµV. Oba typy mají regulaci zesílení 0 až 20 dB a dají se navzájem kombinovat. Sortiment zesilovaèù je rozdì-len podle pásem do ètyø skupin - I. pás-mo, FM, III. pásmo a UHF. V souèasné dobì lze dodat i kanály S, a to S5 až S13. Verze speciálního zesilovaèe na všechny kanály S se pøipravuje a bude uvedena na trh ještì v letošním roce.

V letošním roce jsme zaøadili do pro-gramu série 905 také již dlouho

oèeká-vané kanálové konvertory. Konvertory jsou rozdìleny do tøí typù: CO-401 pro konverze z UHF do pásma 40 až 100 MHz, CO-403 pro konverze z UHF do pásma 132 až 244 MHz a CO-404 pro konverze z UHF do UHF. Pro tento rok se ještì pøipravují konvertory z UHF na kanály S a konvertory pro pøevody ze spodních pásem do UHF. Konvertory mají zesílení 6 až 9 dB a maximální výstupní úroveò je 97 dBµV. Pro použití v STA a TKR je tøeba ke každému konvertoru pøiøa-dit kanálový zesilovaè ZG nebo ZP. Celý sortiment pro STA a TKR-M je samozøejmì schválený ÈTÚ. Oblíbenost tohoto systému u vás v poslední dobì velmi roste pro jeho vysokou spolehli-vost a schopnosti našeho zastoupení (ANTECH) dodat libovolný kanálový ze-silovaè nebo konvertor do 48 hodin. Dù-kazem toho je, že každý rok se obrat v této sérii více jak zdvojnásobuje. Záruka je, tak jako na celý nᚠsortiment, 2 roky.

Co nám øeknete o novém kanálo-vém zesilovaèi?

V dnešních dnech se pøiøazuje k sérii 905 další novinka, a tou je programova-telný kanálový zesilovaè ZM-501 ZMA-TIC. Jedná se o zesilovaè se 3 progra-movatelnými vstupy v pásmu UHF. Tyto vstupy lze naprogramovat osmi kanály v jednom z pìti možných nastavení (7 + 1, 8, 4 + 3 + 1, 4 + 4, 5 + 3). Tohle vše si lze naprogramovat pomocí univerzální programovací jednotky PS-002. Po na-programování zesilovaèe se analyzují vstupní signály a automaticky se nastaví výstupní úrovnì u všech naprogramova-ných kanálù na 110 dBµV. Podmínkou automatického nastavení výstupní úrovnì je vstupní úroveò v rozmezí 56 až 82 dBµV. Zpìtným naètením dat ze zesilovaèe lze zjistit úroveò signálu na selektivních vstupech. Dále má ZMATIC širokopásmo-vé vstupy UHF, III. pásmo, I. pásmo + FM a externí vstup 40 až 860 MHz. Všechny vstupy mají možnost regulovat zesílení, selektivní vstupy automaticky 0 až 20 dB, širokopásmové vstupy manuálnì. Navíc lze regulovat 0 až 10 dB celkovou vý-stupní úroveò. Maximální vývý-stupní úro-veò pro 20 kanálù je 110 dBµV podle DIN 45004B. Dva selektivní vstupy a širokopásmový vstup UHF mají automa-tické napájení pro pøedzesilovaèe +24 V/ /60 mA. Selektivita kanálových vstupù je 26 dB pro šíøku ±20 MHz.

pan Antton Galarza

Nᚠrozhovor ... 1

AR seznamuje: Formát televizního obrazu 4 : 3 nebo 16 : 9 ... 3

Nové knihy ... 4

AR mládeži: Základy elektrotechniky ... 5

Jednoduchá zapojení pro volný èas ... 6

Informace, Informace ... 7

Pøepínaè tiskáren PC 1/8 ... 8

Poèitadlo telefonních impulsù ... 13

Impulsnì regulovaný zdroj svìtla s konstantní svítivostí ... 15

Barevná hudba bez regulaèních prvkù ... 16

Indikátor síového napìtí ... 17

30 let elektronické kapesní kalkulaèky ... 17

Nízkofrekvenèní zesilovaè hifi 2x 40 W (dokonèení) . 18 Minitransceiver Šerák pro pøenos dat (dokonèení) ... 22

Stavíme reproduktorové soustavy XIII ... 24

Imobilizér Safecar 2051 se simulací alarmu ... 25

Inzerce ... I-XXXVI, 52 Impulsní kondenzátory tuzemské výroby ... 27

Solární vozítko podruhé ... 28

Skuteèný útlm zádrží ... 29

Vývojová deska pro µP SX (2) ... 30

Automatická nabíjeèka ... 32

Spájkovaèka ... 34

Zálohovanie chodu hodín Sony SLV 426E ... 34

PC hobby ... 35

CB report ... 44

Rádio „Historie“ ... 46

Pøipravil ing. Josef Kellner Posledním èlenem série 905 jsou

ka-nálové zesilovaèe CH. Tyto zesilovaèe se nasouvají na zdrojovou základnu AC, která má pøedem dané pøiøazení poètu kanálù k vstupùm. Nejpoužívanìjší AC-205 má pìt vstupù, ke kterým jsou pøiøazeny kanály následovnì: 1 + 2 + 1 + 2 + 1. Zá-kladna, která je maximálnì na 7 kanálù, má navíc vstup pro FM a satelitní mezi-frekvenci. Zesílení UHF kanálù je 40 dB.

Popište nám, prosím, ostatní série.

Série 900 zahrnuje širokopásmové antény, které mají opravdu špièkovou elektrickou a mechanickou kvalitu; i když jsou ponìkud dražší, cena je vyvážena výbornými parametry. Na podzim letoš-ního roku pøipravujeme inovaci antén na nových výrobních zaøízeních a budeme se snažit o snížení ceny.

Série 902 jsou pásmové sluèovaèe v provedení i do venkovního prostøedí.

Série 903 je široký sortiment domov-ních zesilovaèù na stožár se zesílením 24 až 36 dB, urèených hlavnì pro indivi-duální pøíjem. Tyto zesilovaèe jsou vyro-beny technologií SMT a uzavøeny v plastové krabièce vhodné i pro venkovní prostøe-dí. Napájení zesilovaèù +12 V je realizo-váno po koaxiálním kabelu pøes výstup. U všech vstupù je možné regulovat zisk -16 dB nebo -23 dB. Koaxiální kabel je pøipojen k zesilovaèi prostøednictvím rychlokonektoru ALCAD, který spojuje výhody konektoru IEC a konektoru F. Nezanedbatelným kladem tìchto zesilo-vaèù je velmi pøíznivá cena a prakticky 100 % spolehlivost.

Série 904, která je v souèasnosti pre-zentována domovními zesilovaèi CF-501 (5 vstupù s regulací zisku; I, FM, III, UHF, UHF, zesílení 40 dB, max. výstupní úro-veò 115 dBµV) a linkovými zesilovaèi CF-101 a CF-700 (zesílení 36 dB, ná-klon, regulace zesílení, max. výstupní úroveò 115 a 120 dBµV). Pro zaèátek roku se pøipravuje nová øada zesilovaèù. Série 906 pøedstavuje široký sorti-ment rozboèovaèù a odboèovaèù využí-vající rychlokonektory ALCAD.

Série 907 zaujímá sortiment konco-vých a prùbìžných zásuvek TV/FM.

Série 908 jsou konektory a série 910 pøíslušenství (jedná se o rùzné filtry, útlumové èlánky a pøedzesilovaèe).

Poslední série 912 pøedstavuje sate-litní skupinový pøijímaè US-501. Pøijímaè je kompletní, vèetnì modulátoru VSB. Ten je pøeladitelný v celém televizním pásmu od R1 (pro normu DK) nebo C2 (pro normu BG) do C69, vèetnì kanálù S. Parametry satelitního pøijímaèe se ladí a nastavují opìt pomocí univerzální pro-gramovací jednotky PS-002. Na pøijímaèi lze manuálnì regulovat pouze výstupní úroveò 82,5 ±1,5 dBµV. Za satelitní pøijí-maèe lze pøiøadit širokopásmový zesilo-vaè PA-004, který má maximální výstup-ní úroveò 116 dBµV (DIN 45004 B). Celá sestava je napájena zdrojem FA-102 a lze ji umístit na rám nebo do plastové skøínì s prùhledným víkem a ventilátorem.

Dalšími výrobky této série jsou dva druhy modulátorù. První typ MS-101, 301, 401 jsou modulátory DSB (vèetnì zdroje), druhý typ MS-501 vychází z mo-dulátorù VSB satelitních pøijímaèù a je k nìmu tøeba zdroj FA-102 a nastavuje se pouze univerzální programovací jed-notkou PS-002.

Hlavním cílem obchodních struktur firmy je nalézt potøebu domácího i zahra-nièního trhu v místech, kam prodáváme nejvíc. Tyto myšlenky se pøedávají do od-dìlení výzkumu a vývoje, které je vlastnì nejdùležitìjší èástí firmy (zaujímá 18 % firmy). Toto oddìlení zkoumá proveditel-nost a tím zaèíná vývoj nových výrobkù. Další studie se zabývají možnostmi no-vých výrobkù prosadit se na tuzemském a zahranièním trhu, vèetnì možností roz-šiøování na trhy nové. Dalším nemálo dùležitým úkolem je adaptace výrobku na daná specifika rùzných zemí. Jedná se o vysílací normy, napájení a zvláštní požadavky na homologaci výrobkù.

A co systém kontroly kvality?

Propracovaný systém hlídání kvality výroby, nejmodernìjší technologie pou-žívaná pøi výrobì a špièkové vybavení Hewlett Packard pøi nastavování výrob-kù je zárukou, že vyrábíme pouze zboží vysoké kvality za dobrou cenu. Nesnažíme se o výrobu zboží ve více kvalitativních a cenových skupinách. Všechny naše vý-robky plnì splòují požadavky Evropské Unie a jsou registrovány znaèkou EU. Ve státech, které nepatøí do Evropské Unie, je provádìna vlastní homologace, která bývá nìkdy podstatnì pøísnìjší než jsou pravidla Unie. Pøíkladem tohoto tvrzení jsou i homologace v Èeské re-publice. Výsledkem dùsledné orientace na kvalitu je ocenìní certifikátem ISO 9001 v roce 1997. Co se týká záruèní doby, ta je poskytovaná u našeho èeské-ho zastoupení 2 roky.

Jaký máte názor na rychlý rozvoj digitální techniky?

Tento stále rychleji rozvíjející se trh samozøejmì nelze opomenout. Pøesto se však digitální pøíjem rozvíjí nestejnou rychlostí. Oproti Francii, ale i Španìlsku, kde je pøíjem digitálního vysílání nejroz-vinutìjší, jsou napøíklad Nìmecko nebo JAR, u nichž je digitální trh prozatím ur-èitým zklamáním. V roce 1994 se u nás ve Španìlsku øíkalo, že kdo nevyvíjí zaøí-zení pro kabelové sítì, nemá šanci pøe-žít rok 1997, a nyní to vypadá, že rokem 1997 zaèíná konec kabelových rozvodù a zaèíná digitální TV. Všichni zaèínají zapomínat na kabelovou TV. Tento rok, v dobì zaèínajícího rozvoje digitální TV pøes satelit, se zaèíná ve Španìlsku také mluvit o digitálním pozemním vysílání. Pøesto si myslím, že pro nejbližších 10 let tu bude existovat soužití kabelové TV, satelitního digitálního a pozemního vysí-lání analogového a digitálního. A to je dostateèná doba, uvážíme-li v souèasné dobì velmi rychlý vývoj, pro vznik a zá-nik mnoha nových výrobkù. Proto se ne-snažíme v této dobì dìlat ukvapená rozhodnutí, ale spíše analyzujeme vyví-jející se situaci a vyvíjíme nové výrobky jak pro analogovou a digitální TV, tak i pro kabelovou TV. Myslím si, že pøed-povìdi pro digitální trh jsou tak dobré, jako pro analogový trh.

A vaše nabídka v digitální techni-ce?

V tomto roce jsme uvedli na trh kon-vertory satelitní mezifrekvence UC-102. Uvedené konvertory jsou dvojité, což znamená, že jeden modul konvertuje nezávisle dvì mezifrekvence. Jde prak-ticky o frekvenèní pøeložení kanálu nebo

skupiny kanálù a umožnìní jednokabelo-vého rozvodu v STA nebo TKR-M pro di-gitální i analogové programy z libovolné družice v obou polarizacích. Uvedená konverze je jak pro digitální, tak pro analogový satelitní signál, a je transpa-rentní pro všechny druhy kódování. Pro tyto rozvody máme i bohatý sortiment rozboèovaèù DI, odboèovaèù DF a zásu-vek BT (vhodné pro rozvod až 200 digi-tálních kanálù v pásmu 950 až 2400 MHz a více než 40 analogových kanálù v pásmu 40 až 860 MHz). Hlavní stanice mùže být doplnìna o zesilovaè satelitní mezi-frekvence PA-004. Samozøejmì na konci tohoto rozvodu musí být digitální satelitní pøijímaè. Toto zaøízení se prozatím do Èeské republiky nedováží, avšak s roz-vojem digitálního pøíjmu u vás a s mož-ností pøijímat Czech link individuálním digitálním pøijímaèem uvažujeme s prv-ními dodávkami již letos na podzim.

Úèastníte se nìjakých akcí v za-hranièí a u nás, kde by bylo možné se seznámit s vašim sortimentem?

Jak jsem už v úvodu podotknul, 40 % naší produkce jde na vývoz, což je sa-mozøejmì také výsledek naší aktivity v oblasti výstav. Každý rok se prezentu-jeme na nejvìtších svìtových výstavách v tomto oboru jako je Cable & Satellite v Londýnì, Salon Antennes v Paøíži nebo Matelec v Madridu. Samozøejmì se úèast-níme i výstav v Èeské republice. Pro-støednictvím firmy ANTECH spol. s r. o. se pøíští rok budeme úèastnit již po tøetí mezinárodního veletrhu AMPER. Tento rok jsem se zúèastnil veletrhu AMPER 98 osobnì a výstava, na níž byl o výrobky ALCAD opravdu velký zájem, na mì udìlala velmi dobrý dojem.

Jaké pøipravujete novinky?

Na konec tohoto a zaèátek pøíštího roku pøipravujeme, jak již jsem uvedl, novou øadu širokopásmových zesilovaèù s vlast-ním zdrojem série 904. Jedná se o do-movní zesilovaèe (typy CF-511, 512, 513) a linkové CATV zesilovaèe (typy CF-111, 112, 711, 712). Hlavním rysem tìchto zesilovaèù oproti pøedešlým typùm je vìtší zesílení 45 až 52 dB, spínaný zdroj, nový kryt z materiálu Zamak, zpìtný ka-nál, automatické napájení pro pøedzesi-lovaèe a vstupy i pro zesílení satelitní mezifrekvence u typù CF-112 a CF-712. Na pøíští rok pøipravujeme také novou sérii zásuvek pro STA a TKR v podobné cenové hladinì jako stávající typy. Dále se pøipravujeme obsáhnout i segment zesilovaèù pro kabelové rozvody.

Kde mohou zákazníci získat výrob-ky ALCAD na èeském trhu?

Naše zastoupení pro Èeskou a Slo-venskou republiku je firma ANTECH spol. s r. o. se sídlem: Fuèíkova 62, 691 41 Bøeclav. Tel.: 0627/24090, 323451, Fax: 0627/24090, e-mail: antech@bvnet.cz, www stránky: www.antech.cz

Vzdálenìjším zákazníkùm doporuèu-jeme s dùvìrou se obrátit na velkoob-chodní zastoupení firmy ANTECH, je-jichž seznam je v pravidelné inzerci.

Zboží lze objednat pøes e-mail, fa-xem, poštou nebo telefonicky.

Dìkujeme vám za rozhovor. Jak vlastnì u vás ve firmì vzniká

SEZNAMUJEME VÁS

Formát televizního obrazu

4 : 3 nebo 16 : 9

ñ

Namísto testu nìjakého pøístroje bych dnes rád výjimeènì uveøejnil èlá-nek, zabývající se problémem, nad kte-rým již dlouhou dobu pøemýšlím. Tento problém je provázen nadnesenými re-klamami, které propagují rùznými hesly, napøíklad „obraz v širších souvislos-tech“, televizní pøijímaèe se širokou ob-razovkou. Nechci v žádném pøípadì tvr-dit, že by tento zpùsob zobrazování nemìl žádnou budoucnost, avšak v sou-èasné dobì a se souèasnými prostøedky ho považuji za velmi diskutabilní a hlav-nì ekonomicky velmi nevýhodný. Tento svùj názor se nyní pokusím podrobnìji vysvìtlit.

Aby bylo v této otázce již na zaèátku zcela jasno: nemám naprosto nic proti obrazu s pomìrem stran 16 : 9, pøípad-nì s pomìrem ještì vìtším, ale tento zpùsob reprodukce obrazu bych pøijmul pouze za zcela samozøejmého pøedpo-kladu, že výška obrazu, když již nebude rovnìž zvìtšena, zùstane alespoò za-chována. Dovolím si malý pøíklad. Ne-vím, co by tomu diváci v širokoúhlém kinu øekli, kdyby jim byl obraz na plátnì sice rozšíøen, avšak souèasnì jim byl jeho svislý rozmìr tøeba o ètvrtinu zmenšen, protože velikost zobrazení osob i pøedmìtù jak na projekèním plát-nì, tak i na televizní obrazovce závisí vždy jen na výšce obrazu a nikoli na jeho šíøce.

Z toho vyplývá, že velikost postav a všeho, co se na tzv. širokoúhlé obrazov-ce (napøíklad o úhlopøíèobrazov-ce 82 cm) dìje, odpovídá pøi sledování obrazu vysílané-ho s pomìrem stran 4 : 3 obrazu na ob-razovce o úhlopøíèce 63 cm. Rozdíl je pouze v tom, že na pravé a na levé stra-nì obrazu jsou deseticentimetrové svis-lé tmavé pásy. Pøíklad takového zobra-zení na široké obrazovce s úhlopøíèkou 82 cm vidíme na následujícím obrázku.

Šíøka obrazu na široké obrazovce o úhlopøíèce 82 cm je pøibližnì 69 cm a výška pøibližnì 37 cm. V dobì, kdy je vysílán standardní obraz o pomìru stran 4 : 3, je na této obrazovce šíøka obrazu 49 cm a výška zùstává 37 cm. Tento televizor tedy bude pøi vysílání obrazu s pomìrem stran 4 : 3 prakticky deklasován na pøístroj s obrazovkou

o úhlopøíèce 63 cm, na kterém má obraz šíøku 48 cm a výšku 36 cm. Ekonomický rozdíl mezi obìma pøístroji bude však v tom, že za televizor s obrazovkou 63 cm zaplatí zájemce pøibližnì 20 000 Kè, za-tímco za televizor se širokou obrazov-kou 82 cm zaplatí pøibližnì 80 000 Kè. Za stejnou velikost obrazu pomìru stran 4 : 3 tedy kupec zaplatí ètyøikrát více. A obraz o pomìru stran 16 : 9 bude sice širší, avšak osoby a pøedmìty budou opìt zcela shodnì velké jako na obra-zovce 63 cm. Ale, jak praví reklama, zato bude vidìt obraz „v širších souvis-lostech“. Pouze pro úplnost uvádím ješ-tì totéž srovnání s televizorem se širo-kou obrazovširo-kou o úhlopøíèce 70 cm. Obraz s pomìrem stran 4 : 3 bude mít na této obrazovce šíøku 43 cm a výšku 32 cm. Bude tedy prakticky odpovídat obrazu na standardním televizoru s úh-lopøíèkou obrazovky 55 cm.

Je pochopitelné, že si jsou výrobci této skuteènosti velmi dobøe vìdomi a nejrùznìjšími zpùsoby se snaží tuto ne-zmìnitelnou skuteènost alespoò formál-nì formál-nìjak zastínit. Do praxe proto zavedli rùzné zpùsoby, kterými se snaží stan-dardní obraz zvìtšit tak, aby obraz zapl-òoval pokud možno celou obrazovku, avšak aby zákonitou zmìnu proporcí obrazu nebylo tolik vidìt. To však bohu-žel realizovatelné není a dosud nikdo nezmìnil a ani nikdy nezmìní pomìr stran daného obrazu, aniž by z nìj nìco neoøezal nebo na nìm nìco nezdefor-moval.

V následující tabulce vidíme na levé stranì tabulky rozmìry obrazu na stan-dardní obrazovce s pomìrem 4 : 3, na pravé stranì tabulky pak rozmìry obra-zu s pomìrem stran 16 : 9 a 4 : 3 na obrazovce s pomìrem stran 16 : 9.

Pro zobrazení obrazu o pomìru stran 4 : 3 na obrazovce s pomìrem stran 16 : 9 jsou v praxi obvykle používány ètyøi hlav-ní zpùsoby:

- Základní zpùsob, kdy výška obrazu odpovídá svislému zobrazení použité obrazovky a šíøka výsledného obrazu je tedy menší než šíøka obrazovky. Na ob-razovce proto vznikají po stranách dva svislé tmavé pásy. Tento zpùsob sice produkuje bezchybný a lineární obraz,

avšak velikost tohoto obrazu odpovídá, jak jsme si již vysvìtlili, obrazu na stan-dardním televizoru s podstatnì menší obrazovkou.

- Jiným zpùsobem je vodorovné zvìtše-ní obrazu tak, že jeho šíøka zabírá celou šíøku zobrazovací plochy obrazovky. Plocha obrazovky je tak plnì využita a obraz je stále lineární. Ve výsledném obraze však chybí jeho horní i jeho dolní èást. Dochází tak k zajímavému efektu, kdy jsou oøíznuta temena hlav osob, které jsou na obraze, a odøíznuty jsou i pøípadné titulky. Tento druhý zpùsob bývá doplnìn „duchaplným“ zlepšením, kdy pomocí dálkového ovladaèe mùže uživatel bìhem poøadu posouvat obraz ve svislém smìru nahoru nebo dolù. Tak si mùže svobodnì volit mezi zobra-zením kompletních hlav úèinkujících nebo mezi zobrazením napøíklad titulkù. Tyto zmìny ovšem probíhají pomìrnì zvolna, takže než se žádaná zmìna projeví, je obvykle již pozdì a na obraze nastala další zmìna. V každém pøípadì to však velmi žertovnì zpestøí sledování televizních poøadù.

- Tøetí zpùsob roztáhne obraz pouze ve vodorovném smìru, zatímco svislý roz-mìr obrazu zùstane zachován. Plocha obrazovky je v tomto pøípadì sice rov-nìž plnì využita, avšak je to snad nej-horší zpùsob, který bylo možné vymys-let. Všechny postavy na obraze se zmìní v nechutné tlouštíky a výsledkem je obraz naprosto nepøirozený a nepøija-telný.

- Další zpùsob spoèívá v tom, že obraz s pomìrem stran 4 : 3 je na plochu 16 : 9 opìt ve vodorovném smìru roztažen, avšak nelineárnì tak, že støed obrazu je roztažen jen velmi málo a roztažení se smìrem ke stranám obrazu vydatnì zvìtšuje. Znamená to, že ve støedu je obraz pomìrnì lineární, naproti tomu v okrajových èástech je o to více neli-neárnì zdeformován. Toto øešení pøiná-ší rovnìž velmi žertovné výsledky, pro-tože je zajímavé pozorovat napøíklad dvì osoby, stojící vedle sebe èelem ke kameøe. Obì pak vypadají jako nesyme-triètí mrzáèci, protože ta jejich ramena, která jsou blíže k okrajùm obrazovky, jsou touto deformací velmi výraznì roz-tažena. Tento zpùsob je pro kvalitní sle-dování obrazu rovnìž zcela nepøijatel-ný.

Pravdìpodobnì existují ještì i jiné pokusy, jak zmìnit proporce obrazu a nezmìnit pøitom proporce zobrazených objektù, avšak pøipadá mi to jako snaha o sestrojení perpetua mobile a udivuje mì vytrvalost, s jakou se o to nìkteøí vý-vojáøi pokoušejí. Konstruktéøi

televiz-129e

.1,+<

ñ

ních pøijímaèù se øadu let snažili a do-dnes kromì jiného snaží i o dosažení co nejlepší linearity obrazu a nyní jim jiní tuto snahu vkládáním rùzných pochyb-ných doplòkù velmi hrubým zpùsobem zcela zámìrnì porušují.

Dále je tøeba si uvìdomit, že i vysílá-ní širokoúhlých filmù je u nás v naprosté vìtšinì pøípadù realizováno tak, že filmy jsou již pøi snímání pro televizní vysílání ménì èi více oøíznuty do klasického for-mátu, takže tmavé vodorovné pruhy v horní a dolní èásti obrazu jsou buï zcela malé nebo chybí vùbec a pak je-jich reprodukce na pøístrojích se širokou obrazovkou prakticky opìt odpovídá re-produkci obrazù formátu 4 : 3, kdy je po-užití široké obrazovky nejen bezúèelné, ale i zcela nežádoucí. Mnohé filmy byly dokonce natáèeny na široký formát ta-kovým zpùsobem, že se pøedpokládalo jejich promítání v bìžných kinech a pro-to byly jejich scény vytváøeny tak, aby pøípadné oøíznutí obrazu po stranách, a tedy ztráta tìchto okrajových informací, nepùsobila žádné problémy a byla tudíž realizovatelná.

Pøipomínám ještì, že pomìr stran obrazu není u širokoúhlých filmù, natá-èených rùznými systémy, jednotný. Tak napøíklad obraz pùvodního systému Wide Screen má pomìr stran 1,65 : 1, èímž se pomìru 16 : 9 nejvíce pøibližuje, zatímco systém Cinema Scope s optic-kým zvukovým záznamem má pomìr stran obrazu 2,35 : 1 a s magnetickým zvukovým záznamem dokonce 2,55 : 1. Systém Cinerama má tento pomìr ještì vìtší, a to 2,85 : 1. Z toho vyplývá, že u mnohých systémù jsou i pøi zobrazení v pomìru stran 16 : 9 nutné obrazové úpravy.

Jak jsem již na zaèátku øekl, v žád-ném pøípadì nemám v úmyslu zatraco-vat televizní vysílání v širokém formátu, domnívám se však, že mùže být skuteè-ným pøínosem pouze v nìkterých pøípa-dech a že napøíklad pro vysílání zpráv a jiných obdobných relací je zcela bez-úèelné. A opakuji znovu, že pro diváka mùže být úèelné jedinì v tom pøípadì, kdy jde výhradnì o zvìtšení šíøky obra-zu, aniž by se zmenšovala jeho výška. Pøitom je tøeba si uvìdomit, že absolutní vìtšina poøadù je zatím (a zøejmì ještì velmi dlouho bude) vysílána ve stan-dardním formátu 4 : 3. Dále je tøeba od-kázat do øíše reklamních lží tvrzení mnoha firem, že se jedná o „nový velký a široký obraz“. Není to pravda, protože napøíklad u televizoru s širokou obra-zovkou o úhlopøíèce 82 cm je výsledný obraz znatelnì menší než u standardní-ho televizoru s obrazovkou o úhlopøíèce 70 cm, jak z pøipojené tabulky zcela jas-nì vyplývá.

Zdùrazòuji, že hovoøím o souèasném stavu techniky i vysílání. Nesmíme též zapomínat, že vyrobit velkou ob-razovku, která by pøi zachování výšky obrazu 48 cm poskytovala pro formát 16 : 9 šíøku obrazu 85 cm, není zcela jednoduchou záležitostí. A rozšiøovat formát obrazu na úkor jeho výšky se mi jeví jako velice nerozumné. Pokud se však na trhu objeví nové, napøíklad plaz-mové ploché obrazovky, a jestliže jejich obraz bude pøinejmenším kvalitativnì srovnatelný s obrazem bìžných obrazo-vek, pak nelze mít žádné námitky proti

libovolnému rozšíøení obrazu pøi zacho-vání jeho výšky nebo dokonce k celko-vému zvìtšení obrazu ve všech smì-rech. To by však pravdìpodobnì mìlo i souvislost s vysíláním obrazu s vìtší rozlišovací schopností, avšak o tom se hovoøí již témìø dvì desetiletí a zatím se nic svìtoborného nestalo. Pøiznám se k tomu, že již nìkolik let sleduji televizní vysílání na televizoru s obrazovkou o úhlopøíèce 85 cm a že studiovou kvali-tu (napøíklad zprávy televize NOVA) po-važuji obrazovì za naprosto perfektní a obávám se, že už další zlepšení této kvality by bylo patrnì za mezí poznatel-nosti lidským okem. A v takovém pøípa-dì by již bylo další zlepšování zcela sa-moúèelné.

Samozøejmì že pro uživatele, avšak nikoli pro výrobce. Ti budou veøejnost stále pøesvìdèovat o tom, že to, co prá-vì vyvinuli, je to nejlepší, i když totéž tvrdili o všem pøedešlém. Prostì prodá-vat se musí a na ty nadnesené a mnoh-dy pravdì a skuteènosti znaènì neod-povídající reklamy jsme si již zvykli.

Ještì bych chtìl pøipomenout obec-nì platnou pravdu, že sebelepší pøenos a zobrazení nezlepší kvalitu obrazu, která je velmi èasto již ze zdroje bídná, což bohužel trvale platí o øadì pøede-vším filmových poøadù. A to neuvažuji ani pøíjmové podmínky, které jsou velmi èasto problematické a uživateli nemo-hou poskytnout prvotøídní obraz. Mám tím na mysli kvalitu mnohých spoleè-ných antén, antény nevhodnì umístìné, pøípadnì náhražkové apod.

A tím se dostávám opìt k ekono-mické stránce celé vìci. Kdo si dnes koupí za pøibližnì 80 000 Kè televizor se širokou obrazovkou, bude na nìm zcela logicky sledovat naprostou vìtšinu øadù ve formátu 4 : 3. Jak jsem již po-drobnì vysvìtlil, výsledný obraz na této široké obrazovce však bude odpovídat obrazu standardního televizoru s úhlo-pøíèkou 63 cm, který lze ovšem poøídit za ètvrtinovou cenu. V souèasné dobì proto považuji za nesrovnatelnì lepší a moudøejší øešení, kdyby si zájemce, kte-rý skuteènì touží po velkém obrazu, po-øídil standardní televizor formátu 4 : 3 s úhlopøíèkou obrazovky 82 až 85 cm, který je prodáván za pøibližnì stejnou cenu (kolem 80 000 Kè) jako televizor se širokou obrazovkou 82 cm. Šíøka ob-razu pøi vysílání širokoúhlého filmu bude u tohoto pøístroje shodná jako u televi-zoru se širokou obrazovkou s úhlopøíè-kou 82 cm, avšak obraz s pomìrem stran 4 : 3 bude o 30 % vìtší než u tele-vizoru se širokou obrazovkou. A to roz-hodnì není rozdíl malý.

Na závìr prosím, aby mi naši ètenáøi odpustili, že jsem tentokrát nahradil ob-vyklý test touto úvahou. Protože jsem se dosud s podrobným rozborem této otáz-ky zatím nikde nesetkal, domnívám se, že je velmi úèelné a potøebné o tìchto vìcech jasnì a srozumitelnì hovoøit, protože pøípadní zájemci jsou reklamou výrobcù pochopitelnì informováni zá-mìrnì zcela jednostrannì a pøedevším nepøesnì. Kdo si ovšem takový módní televizor koupit chce, protože jeho sou-sed ho ještì nemá, a tak samozøejmì uèiní.

Meca D., Vlach P.: Nebojte se

CB, vydalo nakladatelství BEN

-technická literatura, 112 stran

A5, obj. èíslo 120923, 99 Kè.

První opravdu èeská pøíruèka pro naše „síbíèkáøe“. Autoøi se snaží srozumitelnou formou, bez velkých nárokù na technickou zdatnost ètenáøe, odpovìdìt témìø na vše, co jste o CB potøebovali vìdìt, avšak ne-bylo se koho zeptat. Poradí vám pøi náku-pu, instalaci i pøi provozu radiostanic CB. Naleznete zde mnoho cenných informací pro zaèáteèníky i pokroèilé, pro nìž se chystá ještì další knížka, zamìøená na-opak pøevážnì na techniku.

Frejlach, K.: Digitální

radioama-térský provoz, vydal autor

vlast-ním nákladem, 214 stran A5, obj.

èíslo 120934, 139 Kè.

Informace o použití vybraných progra-mù pro radioamatérský provoz (Hamcomm pro radiodálnopis, Amtor a monitorování provozu Pactor), struèný výklad protokolu Pactor a použití programu BMKMULTY. V èásti vìnované provozu paket-radia je popsáno použití programu BCT (Baycom), využívání programových modulù Flexnet i souborù pøíkazù pro uzly Flexnet, data-banky - BBS Baycom a použití pøíkazù pro databanky typu DX cluster Pavillion Soft. Oddíl vìnovaný digitálnímu provozu je ukonèen pokyny pro práci v síti Amprnet a množstvím jiných zajímavých informací. Dále: program CW PLUS pro pøíjem a vysí-lání telegrafie (i schéma dokonalého adap-téru pro telegrafii), NFAX (faksimile), po-pis pøíjmu snímkù ze satelitù NOAA vèetnì schématu jednoduchého adaptéru pro pøí-jem a použití programu JVFAX pro provoz SSTV. Na závìr je uvedeno schéma uni-verzálního modemu 300 bitù/s vhodného pro všechny druhy digitálního provozu.

Adrien Hofhans

Knihy si mùžete zakoupit nebo objed-nat na dobírku v prodejnì technické litera-tury BEN, Vìšínova 5, 100 00 Praha 10, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Další prodejní místa: Jindøišská 29, Praha 1; Slovanská 19, Plzeò, sady Pìta-tøicátníkù 33, Plzeò; Cejl 51, Brno. Adresa na Internetu: www.ben.cz. Zásilková sl. na Slovensku: Bono, Južná trieda 48, 040 01 Košice, tel. (095) 760430.

Jednoduchý

napájecí zdroj

Napájecí zdroj je jedním z nejpou-žívanìjších pøístrojù v radioamatérské dílnì. Umožní nám podle potøeby na-pájet vyrábìná zaøízení zvoleným stej-nosmìrným napìtím. Protože zdrojem energie je zpravidla elektrická sí, ne-musíme používat baterie. Popišme si podrobnì jednotlivé èásti napájecího zdroje.

Transformátor

Transformátor je tøeba zvolit podle požadovaného výstupního napìtí a proudu zdroje. Pøi použití „slabého“ transformátoru nedodá zdroj požado-vané napìtí pøi maximálním výstupním proudu, v nìkterých pøípadech mùže hrozit i jeho znièení. Naopak transfor-mátor, schopný dodat mnohem vìtší výkon, zbyteènì zvìtšuje hmotnost zdroje a má zpravidla i vìtší klidový pøíkon.

Døíve bylo bìžné, že si radioamatér vhodný transformátor sám navinul. Dnes lze zakoupit transformátory pro nejrùznìjší napìtí a výkony hotové, pøípadnì si mùžeme nechat transfor-mátor navinout u specializované firmy.

Usmìròovaè

Nejjednodušší je jednocestný usmìròovaè. Jeho schéma i s trans-formátorem a zátìží je na obr. 2. Støí-davé napìtí ze sekundárního vinutí je usmìrnìno diodou D a pøivedeno na filtraèní kondenzátor C. Paralelnì ke kondenzátoru je pøipojena zátìž Z, v tomto pøípadì obyèejný rezistor. Prùbìhy napìtí v jednotlivých bodech zapojení jsou na obr. 3. Køivka a) zná-zoròuje støídavé napìtí na sekundár-ním vinutí transformátoru. Diodou pro-chází proud pouze tehdy, je-li na anodì (A) vìtší napìtí než na katodì (K). Kdybychom ze zapojení odstranili kon-denzátor, mìlo by napìtí na zátìži prù-bìh podle køivky b), po pøipojení kon-denzátoru pak podle køivky c).

Kondenzátor se nabíjí pouze v prùbì-hu vrcholu kladné pùlvlny. Z obrázku je zøejmé, že doba nabíjení kondenzá-toru je mnohem kratší než doba vybí-jení. Také diodou v tomto krátkém oka-mžiku teèe mnohem vìtší proud než je proud, tekoucí do zátìže (køivka d) na obr. 3). Èím je menší odpor vinutí transformátoru a vìtší kapacita kon-denzátoru, tím je také proudový impuls, procházející diodou, kratší a vìtší. Bìžnì mùže dosahovat i dvacetiná-sobku výstupního proudu. Naštìstí jsou pro tento režim práce diody pro usmìròovaèe navrženy a nehrozí jim za bìžných podmínek znièení. Pomìr doby, kdy protéká proud diodou, k dél-ce periody se nazývá úhel otevøení.

Napìtí na kondenzátoru se v prù-bìhu periody mìní: nejdøíve je rychle nabit a pak se pomalu vybíjí do zátì-že. Tomuto jevu se øíká zvlnìní výstup-ního napìtí. Èím má kondenzátor vìt-ší kapacitu, tím je zvlnìní menvìt-ší.

Jednocestný usmìròovaè se v na-pájecích zdrojích používá jen zøídka, vìtšinou jen pro pomocná napìtí s malým odbìrem proudu. Mnohem výhodnìjší je zapojit usmìròovaè tak, aby byly využity obì pùlvlny støídavé-ho napìtí.

Obr. 4. Dvoucestný usmìròovaè

Obr. 5. Prùbìhy napìtí v dvou-cestném usmìròovaèi: a) napìtí na prvním sekundárním vinutí transformátoru, b) napìtí na druhém sekundárním vinutí, c) napìtí

na zátìži Z pøi odpojeném filtraèním kondenzátoru C, d) napìtí na zátìži

s kondenzátorem C

Zapojení dvoucestného usmìròova-èe je na obr. 4. Prùbìhy napìtí v zapo-jení jsou na obr. 5. Na první pohled je zøejmé, že kondenzátor se nestihne tolik vybít jako u jednocestného usmìr-òovaèe a zvlnìní výstupního napìtí je menší. (Pokraèování pøíštì) Obr. 1. Blokové schéma zdroje

Blokové schéma zdroje je na obr. 1. Napìtí elektrické sítì je nejdøíve zmen-šeno transformátorem na velikost vhodnou pro další zpracování. Trans-formátor navíc galvanicky oddìlí (to znamená, že není žádné vodivé spo-jení) výstup zdroje od sítì. Transfor-mátor dodává støídavé napìtí. Proto je za transformátorem ještì usmìròovaè s filtraèním kondenzátorem. Za usmìr-òovaèem je již stejnosmìrné napìtí. Velikost tohoto se napìtí však mìní podle pøipojené zátìže a nemùžeme je jednoduchým zpùsobem mìnit pod-le potøeby. Proto náspod-leduje ještì stabi-lizátor, v pøípadì napájecího zdroje pro elektronickou laboratoø s regulovatel-ným výstupním napìtím.

Dnes je moderní používat tzv. spí-nané zdroje. V takovém zdroji se sío-vé napìtí nejdøíve usmìrní. Usmìrnì-ným napìtím se napájí mìniè, pracující s kmitoètem desítek až stovek kHz. Pak teprve následuje transformátor, který je v tomto pøípadì mnohem men-ší a lehèí. Také úèinnost takového zdro-je bývá lepší, tj. mnohem ménì elek-trické energie se promìní v nepotøebné teplo. Z vlastní zkušenosti však tako-vý zdroj nemohu do labolatoøe dopo-ruèit. Mìniè pracující s vysokým kmi-toètem se vám nikdy nepodaøí dokonale odstínit a rušení mùže zcela znehodnotit pøesná mìøení. Navíc kon-strukce takového zdroje je pro zaèá-teèníky pøíliš složitá.

Obr. 2. Jednocestný usmìròovaè

Obr. 3. Prùbìhy napìtí v jednocest-ném usmìròovaèi:

a) napìtí na sekundárním vinutí transformátoru, b) napìtí na zátìži Z pøi odpojeném filtraèním kondenzáto-ru C, c) napìtí na zátìži s kondenzá-torem C, d) prùbìh proudu diodou

AR ZAÈÍNAJÍCÍM A MÍRNÌ POKROÈILÝM

Základy

elektrotechniky

(Pokraèování)

Jednoduchá zapojení

pro volný èas

Detektor elektrostatického

náboje

Elektrostatický výboj mùže být váž-ným nebezpeèím pro mnohé dnešní vysokoimpedanèní polovodièové sou-èástky. To platí pøedevším o tranzisto-rech FET a logických obvodech CMOS, které jsou zvl᚝ choulostivé. Mnoho výrobcù souèástek vypracovalo metody, jak se souèástkami manipulo-vat a jak je použímanipulo-vat, aby se pøedešlo jejich znièení. Vhodným doplòkem tìchto metod je detektor elektrostatic-kého náboje (iontù), který umožòuje odhalit „horká místa” a nebezpeèné zóny, které je nutné neutralizovat pøed instalací a používáním citlivých sou-èástek a zaøízení.

Pøed konstrukcí detektoru se podí-vejme, co to elektrostatické náboje nebo ionty jsou. Ionty jsou atomy s elektrickým nábojem. Záporné ionty jsou atomy s pøebyteènými elektrony, kladné ionty jsou atomy se scházející-mi elektrony. Elektrostatický náboj se vytváøí pøidáním nebo odvedením elektronù z nìjakého pøedmìtu, napø. vzájemným tøením rùzných pøedmìtù (klasické je vytváøení náboje tøením ebonitové tyèe lišèím ohonem). Když je pøedmìt dobøe izolovaný a vzduch, který ho obklopuje, je velmi suchý, mùže náboj pøedmìtu vytvoøit velmi vysoké napìtí. Pøejdeme-li po podlaze s povrchem z umìlé hmoty nebo vsta-neme-li ze židle s textilním potahem ze syntetického materiálu, nabije se naše tìlo na potenciál nìkolika tisíc voltù, což spolehlivì postaèí na znièe-ní citlivých souèástek.

Zapojení detektoru elektrostatické-ho náboje (vysokéelektrostatické-ho napìtí) je na obr. 1. Detektor zjišuje pøítomnost a polaritu náboje a indikuje jeho veli-kost. Detektor je tvoøen dvìma vzá-jemnì podobnými obvody pro oddìle-nou detekci kladného a záporného náboje.

Obvod pro detekci kladného nábo-je obsahunábo-je tøi NPN tranzistory T1 až T3, které tvoøí stejnosmìrný zesilovaè proudu v Darlingtonovì zapojení. Vstup obvodu tvoøí ANTÉNA A. Náboj pøivedený na anténu se vybije pøes re-zistor R3 a pøechody báze - emitor tranzistorù T1 až T3 do zemì. Vybíjecí proud se tranzistory zesílí a rozsvítí LED diodu D1, zapojenou v kolektoro-vém obvodu tranzistoru T3. Intenzita záblesku svìtla indikuje velikost ná-boje. Rezistor R3 omezuje velikost vstupního proudu obvodu (vybíjecího proudu náboje), kondenzátor C1 po-tlaèuje støídavá napìtí na vstupu zesi-lovaèe.

Podobnì zapojený obvod pro

de-tekci záporného náboje obsahuje _{Obr. 2. Akustická logická sonda TTL} PNP tranzistory T4 až T6 a velikost

záporného náboje, pøivádìného na ANTÉNU B, je indikována zábleskem LED diody D2.

Detektor je napájen napìtím 9 V z destièkové baterie B1, napájecí na-pìtí je blokováno kondenzátorem C3. Napájení se zapíná spínaèem S1.

Na schématu uvedené typy tran-zistorù 2N3904 (NPN) a 2N3905 (PNP) lze nahradit bìžnými typy BC546B (NPN) a BC556B (PNP). De-tektor musí být vestavìn do kovové skøíòky, se kterou se spojí záporný pól napájení. Antény je nejvhodnìjší zho-tovit ze silnìjších drátù o délce asi 10 cm (délka není kritická, je vhodné ji vyzkoušet), které vedle sebe vyèní-vají z jedné stìny skøíòky. Antény vy-ènívají ze stìny kolmo, jsou vzájemnì rovnobìžné a vzdálenost mezi nimi je asi 2,5 cm. Antény musí být od skøíò-ky velmi dobøe izolovány!

Pøi zjišování náboje pøedmìtù vùèi zemi musí být skøíòka detektoru uzemnìna a pøedmìty pøibližujeme k anténám nebo se jimi antén dotýká-me. Funkci detektoru ovìøíme tak, že se antén dotkneme nabitým høebe-nem, kterým jsme si proèesali vlasy. Jedna z diod LED se rozsvítí jasnìji. Držíme-li skøíòku detektoru rukou, in-dikuje detektor náboj našeho tìla vùèi okolním pøedmìtùm, ke kterým se pøi-blížíme anténou nebo kterých se anté-nou dotkneme.

Popular Electronics, July 1998, s. 51

Obr.1. Detektor elektrostatického náboje

Akustická logická sonda

jinak

V èasopise Amatérské radio 6/98, s. 51 (nezamìòovat s Praktickou elek-tronikou) bylo uveøejnìno schéma akustické logické sondy. Pøed èasem jsem si navrhl vlastní zapojení podob-né sondy, ale ušetøil jsem jeden IO a kompletnì jsem využil ètyønásobný komparátor LM339. Zapojení logické sondy podle mého návrhu je na obr. 2. IO1A a IO1B tvoøí komparátor lo-gických úrovní. Rozhodovací úrovnì jsou nastaveny odporovým dìlièem R4, R5, R6 a odpovídají logice TTL. Logický signál se pøivádí na kompará-tor pøes oddìlovací reziskompará-tor R1. (Pozn.

red.: blokovací kondenzátor C3

zøej-mì slouží k potlaèení nežádoucího ru-šení, ale autor pøíspìvku neuvedl jeho kapacitu.)

IO1C je zapojen jako oscilátor, kte-rý se rozkmitá, když IO1A nebo IO1B pøipnou C1 nebo C2 k zemi. Kmitoèty pro logické úrovnì si každý mùže zmìnit volbou jiných kapacit konden-zátorù C1 (pro log. 1) a C2 (pro log. 0).

IO1D slouží jako budiè reprodukto-ru RP1. Je použit malý dynamický re-produktor o impedanci nejménì 8 W. Proud reproduktorem je omezen rezis-torem R14. Zmìnou odporu R14 mù-žeme upravit hlasitost zvuku.

Sonda je napájena napìtím 5 V, odebíraným z testovaného objektu.

Tester zapojených

tranzistorov a diód

Tento tester je možno doporuèi ako nástroj v praxi amatérom, alebo ako pro-fesionálne servisné zariadenie, ktorým je možno testova tranzistory a diódy pria-mo v doske s plošnými spojmi. Toto tes-tovanie sa netýka Zenerových diód.

Schéma testera je na obr. 3. Srdce zariadenia tvorí jednoduchý generátor, vybudovaný z dvoch bránok sústavy CMOS 4049, kondenzátora C1 a R2. Doska s plošnými spojmi je na obr. 4.

Na uchytenie nožièiek polovodièo-vých súèiastok som použil meracie háèiky, ktoré sa mi ve¾mi osvedèili.

Svorku B pripojíme na bázu testo-vaného tranzistora, svorku C na ko-lektor tranzistora alebo na anódu, ale-bo katódu testovanej diódy, svorku E na emitor tranzistora alebo na katódu, alebo anódu diódy.

Pokia¾ je testovaný tranzistor NPN schopný, D1 bliká, pokia¾ je neschop-ný (zovretý), D1 a D2 blikajú, pokia¾ je neschopný (prerušený), D1 a D2 ne-blikajú.

Pokia¾ je testovaný tranzistor PNP schopný, D2 bliká, pokia¾ je neschop-ný (zovretý), D1 a D2 blikajú, pokia¾ je neschopný (prerušený), D1 a D2 ne-blikajú.

Pokia¾ je testovaná dióda schop-ná, D1 alebo D2 bliká (bliká iba jedna z D1, D2), pokia¾ je neschopná

(zo-Obr. 3. Tester zapojených tranzistorov a diód

Obr. 5. Automatický semafor

vretá), D1 a D2 blikajú (blikajú obid-ve D1, D2), pokia¾ je neschopná (pre-rušená), D1 a D2 neblikajú.

Martin Rošèák

Automatický semafor

Uvedený silnièní semafor, který je zcela automatický, je urèen pøedevším pro modeláøe. Jediný semafor, popsa-ný na stránkách Praktické elektroniky, byl otištìn v desátém èísle roèníku 1996. Tento návod však vyžadoval ètyøi integrované obvody plus jeden tranzistor. Nyní pøedkládám zapojení s pouhými dvìma integrovanými ob-vody, které se dají koupit ve výprode-jích za nízké ceny.

Schéma automatického semaforu je na obr. 5. Zapojení se skládá z mul-tivibrátoru (IO1A a IO1B typu 7400), z èítaèe IO2 typu 7493 a kombinaèní logiky z hradel IO1D a IO1C (7400). Pøímo z výstupù hradel jsou buzeny svítivé diody (LED) D1 až D3. LED D1 je èervená, D2 je oranžová a D3 je ze-lená. Aby svìtla semaforu výraznì svítila, je vhodné použít LED s velkou úèinností. Funkce obvodu je patrná ze schématu, takže její podrobný popis není nutný.

Jakub Brož

Obr. 4. Doska s plošnými spojmi testera zapojených tranzistorov a diód

z USA a prostudovat a zakoupit cokoli z velmi bohaté na-bídky knih, vycházejících v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (èasopisy i knihy nejen elektrotech-nické, elektronické èi poèítaèové - nìkolik set titulù) - pro stálé zákazníky sleva až 14 %.

Èasopis Audio Electronics je urèen pro milovníky vìr-né reprodukce zvuku - amatéry i profesionály. V recenzo-vaném ukázkovém èísle èasopisu je mj. èlánek o optimali-zaci sestavy zvukové aparatury, o vybraných obvodech mixážního pultu, návod na stupòovitý ovladaè hlasitosti s dobrým soubìhem a malým šumem, popis high-end zesi-lovaèe SYMFONIA OPUS 10, popis mechanického øešení zesilovaèe 2x 20 W ve tøídì A atd.

Èasopis je dvoumìsíèník formátu A4, má 48 stran a je tištìn èernobíle. Pøedplatné pro zahranièí na jeden rok je 47 US dolarù, jedno èíslo stojí v USA 6 dolarù.

INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto místì vás pravidelnì informujeme o nabídce knihovny Starman Bohemia, Konviktská 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33 (Internet: http://www.starman.net,

E-mail:prague@starman.bohemia.net), v níž si lze

Pøepínání je øízeno programem z poèítaèe, který není rezidentní a jehož zdrojový kód je napsán v jazyku Turbo Pascal 7.0. Velmi jednoduše si lze napsat i vlastní program komuni-kující s PRSL, protože je v nìm použito jen nìkolik jednoduchých pøíkazù. V tex-tu této dokumentace jsou použity ná-sledující registrované obchodní znaèky: Centronics® _{- je v USA registrovaná}

ochranná známka firmy Centronics; Data Computer Corporation©_;

Turbo Pascal® _{- je ochranná známka}

firmy Borland International Inc©_;

Základní technické parametry

Napájecí napìtí: 230 V/50 Hz.

Pøíkon zaøízení: do 12 W.

Napájení elektronických obvodù:

5 V, max. 150 mA (pro 8 výstupních modulù).

Poèet vstupù: 1 x Cannon 25 pin (standard Centronics). Poèet výstupù: až 8 x Cannon 25 pin (standard Centronics)

Indikaèní prvky:

LED (STROBE, Pøepínání, Øízení 1 a 2, Výstup A až H).

Rozmìry (š x h x v):

250 x 150 x 90 mm. Celé zaøízení je navrženo tak, aby bylo jednoduše obmìnitelné pouhou výmìnou nìkterého z modulù, èímž se z nìj stává stavebnice. Výstupní

moduly nemusí být urèeny jen jako moduly pro tiskárnu, ale napøíklad i jako spínací modul s optoèleny, mo-dul s pøevodníkem A/D, D/A atd.

V našem pøípadì lze použít až osm výstupních modulù (blokové schéma -obr. 1). Zaøízení se skládá z tìchto funkèních èástí:

- Napájecí zdroj, který zajišuje napá-jení pro logiku 5 V.

- Vstupní modul, který pøipojuje para-lelní port PC ke sbìrnici PRSL. - Sbìrnice propojující moduly a kont-rolní displej, který signalizuje zapnutý výstupní modul a nìkteré øídicí signály. - Øídicí modul, který hlídá, zda para-lelní port PC neposílá data urèená k øízení pøepnutí PRSL.

- Výstupní modul.

Napájecí zdroj

Zapojení napájecího zdroje (obr. 2.) vychází ze základního zapojení MA7805. Støídavé napìtí z transfor-mátoru Tr1 je usmìrnìno diodovým mùstkem DM1 a filtrováno

kondenzá-torem C1. Stabilizace napìtí je zajiš-tìna stabilizátorem IO1 (7805). Stabi-lizátor je opatøen chladièem. Výstupní napìtí je filtrováno kondenzátorem C2. Keramické blokovací kondenzáto-ry C3 a C4 zabraòují možnému roz-kmitání a znièení stabilizátoru. Tyto kondenzátory je nutné umístit co nej-blíže k vývodùm stabilizátoru. Na des-ce PS jsou umístìny i držáky pojistek. Po1 (80 mA) jistí transformátor a Po2 (250 mA) chrání stabilizátor pøed pøe-tížením nebo zkratem. LED D1 slouží pro pøípadnou signalizaci pøerušené pojistky Po2. Výstupní napìtí 5 V je vyvedeno na konektor J2.

Sbìrnice

Schéma zapojení sbìrnice vyplývá z tab. 1 - propojení vstupního modulu, kontrolního displeje, napájení a sbìr-nice PRSL. Sbìrsbìr-nice zajišuje vzájem-né propojení všech desek. Obsahuje

Obr. 1. Blokové schéma Obr. 2. Schéma zdroje

Pøepínaè tiskáren

PC 1/8

Martin Petera

V dnešní dobì jsou ceny poèítaèù i dalších vnìjších periférií

pøíz-nivé pro koupi i ménì movitými lidmi. Mùže se stát, že se

dostane-me do situace, kdy potøebujedostane-me k jednomu poèítaèi pøipojit více

vnìjších periférií, které komunikují po paralelním rozhraní

Centro-nics. Bìžný poèítaè má pouze jeden paralelní port, a tak nezbude,

než zaøízení ruènì pøehazovat, koupit si tzv. pøepínaè tiskáren nebo

další pøídavnou kartu ISA s druhým, popøípadì i tøetím paralelním

portem. Je tu však ještì jedna varianta, a to je elektronický pøepínaè

tiskáren. Popisovaný elektronický pøepínaè (dále jen PRSL)

umož-òuje pøepínat z jednoho paralelního portu až na osm tiskáren.

dva konektory J3 pro pøipojení napáje-cího napìtí 5 V, samoøezný konektor J14 s kabelem pro pøipojení kontrolní-ho displeje a deset 30vývodových ko-nektorù FRB J4.1 - J13.1 pro zásuvné moduly. U napájecího konektoru je umístìn blokovací kondenzátor C5a, b, filtraèní kondenzátor C6 a u každého konektoru je tantalový kondenzátor C5 až C17.

Kontrolní displej

Displej PRSL indikuje nejdùležitìj-ší èinnosti zaøízení, mezi které patøí zapnutí pøístroje, indikace stavu sig-nálù /STROBE, PØEPÍNÁNÍ, dva

pro-Tab. 1. Propojení vstupního modulu, kontrolního displeje, napájení a sbìrnice PRSL

Obr. 3. Schéma kontrolního displeje

Obr. 4. Schéma

øídicího modulu

Obr. 5. Schéma výstupního modulu

gramovací signály ØÍZENÍ1 a ØÍZENÍ2 a osm indikátorù aktivovaného výstu-pu A až H. Teoreticky by bylo možné programovì sepnout i více výstupù, avšak prakticky by to bylo nepoužitel-né. Zapojení kontrolního displeje je na obr. 3. Signál /STROBE je možné ne-chat signalizovat buï ve stavu logické 1 nebo logické 0. Tento signál je na výstupu Centronics negovaný. Progra-movì odeslaná logická 1 se jeví na konektoru jako logická 0, viz pøehled signálù paralelního portu v tab. 3. Po-kud si budeme pøát signalizaci nego-vanou, je nutné rezistor R11a tranzistor T2 nahradit drátovou propojkou (viz varianta B).

Výkonová hradla IO6 (7438) zajiš-ují signalizaci programovacích signá-lù pøi odblokování. Tranzistory T3 až T10 pracují ve spínacím režimu a jsou buzeny signálem pro aktivaci výstup-ního modulu. Na desce displejù je umístìna i dioda LED D7 indikující za-pnutí PRSL. V našem pøípadì je pou-žit síový spínaè S1 s vestavìnou LED a místo D7 je na DPS konektor. Zapo-jení vstupního konektoru J23 je zøej-mé z tab. 1.

Vstupní modul

Nejjednodušším modulem je des-ka vstupního modulu, která zajišuje spojení 25vývodového Cannon ko-nektoru se sbìrnicí. Propojení názor-nì ukazuje tab. 1.

Øídicí modul

Øídicí modul (obr. 4.) je tvoøen ètyø-mi klopnýètyø-mi obvody IO3a, b, IO4a, b (4013), ètyømi hradly AND IO2a až d (4081) a osmibitovým posuvným re-gistrem IO5 (4094), které jsou pøipoje-ny ke sbìrnici PRSL konektorem FRB 30 J5.2. Pokud je na vstupu PRSL signál /STROBE ve stavu logické 1 (stav, kdy nejsou data posílána do tis-kárny), je na výstupu hradla IO2a

shodný signál jako na Data0. Pokud je tento signál Data0 v logické 1, první klopný obvod IO3a se pøeklopí a na výstupu /Q se objeví logická 0. Druhý IO3b se pøeklopí pøivedením logické 1 na Data1, tøetí IO4a na Data4 a ètvrtý IO4b na Data3. Po celou dobu pøeklá-pìní obvodù IO3a, b, IO4a, b musí být signály Data2, Data5, /SLCT, INI a /AUTO v logické 0, jinak se pøeruší aktivace PRSL a vynulují klopné ob-vody.

Diody D2 až D6 pracují jako logic-ký souèet. Úspìšnou aktivací, pøeklo-pením i posledního klopného obvodu IO4b je z vývodu Q logická 1 pøivede-na pøivede-na jeden vstup hradel IO2c, IO2d a na vstup strobování STR posuvného registru IO5. Signály Data6 a Data7 jsou tedy pøenášeny na vstupy CP a D posuvného registru. Vstup uvolnìní registru EO je trvale pøipojen na logic-kou 1 (+5 V). Posuvný registr se pro-gramuje sériovì, viz bod 4 programo-vání. Signál z posledního klopného obvodu je využit i k øízení tranzistoru T1, který spíná diodu LED D19 (PØE-PÍNÁNÍ), ta indikuje pøipravenost PRSL k programování. Všechny inte-grované obvody mají u napájecích vý-vodù umístìn elektrolytický kondenzá-tor.

Výstupní modul

Výstupní modul (obr. 5.) obsahuje 12 analogových spínaèù IO8a až d, IO9a až d, IO10a až d (4066) a  jeden 8bitový sbìrnicový registr IO7 (74573). Výstupní modul je se sbìrnicí PRSL propojen konektorem FRB 30

J6.2-13.2. Pro obousmìrné datové signály (Data0 až Data7) a øídicí signály (/SLCT, INI, /STROBE, /AUTO) jsou použity analogové spínaèe 4066. Pro jednosmìrné ètecí signály (ERROR, ACK, /BUSY, PE, SLCT) je použit sbìrnicový registr 74573.

Obvod IO7 je zapojen v režimech prùchozí (pokud je daný modul pøipo-jen) nebo stav vysoké impedance (viz funkèní tabulka 74573). Každý výstupní modul obsahuje propojkový pøepínaè pøiøazení portu SW1, kterým se nastavuje pøiøazení výstupu A až H. Tranzistor T11 pracuje pouze jako jednoduchý invertor øídicího signálu pro obvod IO7. U každého integrova-ného obvodu, co nejblíže k  vývodùm, je umístìn tantalový kondenzátor C22 až C25. V zaøízení mùže být umístìno až osm výstupních modulù. Lze také kom-binovat výstupní moduly se spínacími moduly. Pro bezpeèné galvanické od-dìlení je však nutné použít optoèleny apod.

Konstrukce

Celé zaøízení je umístìno v plastové skøíòce o rozmìrech 250x 150x 90 mm. Desky s plošnými spoji (obr. 6 až 11) jsou navrženy jednostrannì i za cenu nìkterých delších drátových propojek. Dlouhé drátové propojky je nutné opatøit izolací, nejlépe silikonovou. Integrované obvody jsou umístìny v objímkách pro jednoduchou manipu-laci s integrovanými obvody CMOS. Tyto objímky je možné vynechat a in-tegrované obvody zapájet pøímo do DPS. Po osazení a oživení DPS je

Obr. 6. Deska zdroje Funkèní tabulka 8bitového sbìrnicového registru 74573

Obr. 7. Deska s plošnými spoji sbìrnice

Obr. 9. Deska s plošnými spoji vstupního modulu

vhodné desky omýt lihem a nalakovat ochranným lakem. Ori-entaèní nákresy jsou na obr. 12 a 14. Na obr. 13. je potisk štít-kù pøepínaèe pøiøazení portù. Potisk pøedního panelu je na obr. 15. Potisky a štítky jsou vytisknuty na samolepící bí-lou fólii pro laserové tiskárny a pøekryty prùhlednou fólií pro reklamní úèely. Zadní panel je zhotoven ze tenèího materiálu, než se dodává ke skøíòce (napø. kuprextit), tak aby bylo mož-né konektory Cannon pøichytit k zadnímu panelu šrouby. Vý-sledek je vidìt z fotografií na titulní stránce.

(Dokonèení pøíštì)

Informace o telefonním volání

Impuls se zapoèítává podle urèité-ho pásma a provozu. Automatické po-èitadlo zapoèítává impulsy podle sig-nálu z telefonní ústøedny. U takového poèitadla se musí pøedevším projevit cena za schválení (homologaci) pøí-stroje, avšak je i potøeba si zažádat o posílání signálù z telefonní ústøed-ny. To je samozøejmì placená služba. Zaøízení, které jsem navrhnul, má oproti automatickému poèitadlu tu vý-hodu, že je vidìt èas, který zbývá do zapoètení dalšího impulsu. Zároveò nutí uživatele, aby telefonování co nejdøíve skonèil. Jeho malou nevýhodou je, že je potøeba urèit pásmo, provoz a spouštìt odpoèet èasu tlaèítkem.

Urèení pásma

Pásmo 1 (P1) - mezi jednotlivými MTO pøíslušného UTO.

Pásmo 2 (P2) - uvnitø TTO a mezi sousedními TTO.

Pásmo 3 (P3) - mezi nesousedními TTO.

MTO - místní telefonní obvod - tvoøí základní územní prvek telefonní sítì, v jehož hranicích se uskuteèòuje míst-ní telefonmíst-ní provoz.

UTO - uzlový telefonní obvod - tvoøí nìkolik místních telefonních obvo-dù.

TTO - tranzitní telefonní obvod - tvoøí nìkolik uzlových telefonních obvodù. Pøesnì urèit pásma lze pomocí Zla-tých stránek (èlánek Mezimìstské spojení).

Urèení režimu (levný/drahý provoz): Drahý provoz: 7.00 až 19.00 hod. Levný provoz: 19.00 až 7.00 hod. Cena za tarifní impuls je (od 1. 4. 1998) 2,40 Kè z domácí telefonní nice a 3,00 Kè z veøejné telefonní sta-nice.

Po navázání spojení se automatic-ky pøiète za zprostøedkování impuls. Drahý provoz je v pracovních dnech. Levný provoz je ve dnech pracovního volna, pracovního klidu a státem uzna-ných svátkù.

Pøehled jednotlivých délek

impulsù (kvìten 98)

drahý levný

Pásmo 1 3 min 6 min

Pásmo 2 36 s 1 min 12 s

Pásmo 3 30 s 40 s

Základní technické údaje

Napájení (stab.): 7 až 15 V.

Spotøeba: 80 až 110 mA (podle zobrazeného údaje). - Ovládání je jednoduché (pouze dvì-ma vnìjšími tlaèítky).

- Zaøízení má malý odbìr (možné je i napájení z destièkové baterie 9 V). - Je možné je odpojit od zdroje napá-jení bez ztráty nastavených údajù (jsou uloženy v sériové pamìti).

Poèitadlo

telefonních impulsù

Jiøí Nìmec

V dnešní dobì, kdy jsou neustále zvyšovány ceny za telefonní

služby, se stává nutností mít u domácí telefonní stanice pøístroj,

který by umožòoval kontrolovat vlastní telefonování. Existuje

mno-ho variant plnì automatizovaných telefonních poèitadel impulsù.

Není však dovoleno pøipojovat neschválené zaøízení k telefonní

sta-nici. Z tohoto dùvodu jsem vyvinul zaøízení, které pracuje mimo

te-lefon, je levné a jednoduché.

Obr. 1. Schéma zapojení poèitadla telefonních impulsù

Popis zapojení

„pouze“ milion zápisù. Což pøi telefo-nování 20krát za den znièí pamì asi po 135 letech.

Podrobný popis této pamìti a pro-cesoru je dostupný v materiálech fir-my ATMEL (www.atmel.com). Celé zaøízení je možné napájet z baterie nebo z adaptéru pøes konektor, který automaticky odpojuje baterii.

Popis ovládání programu

poèitadla telefonních impulsù

Cn - zobrazuje poèet impulsù z posled-ního volání (tato volba je použitelná až do vypnutí napájení).

Bude-li stisknuté tlaèítko PLUS z poslední volby Cn, objeví se opìt znak P1. Všeobecnì tlaèítko PLUS slouží ke krokování (pøièítání) a tlaèít-ko ENTER k potvrzování údaje.

Bude-li vybrána (pomocí ENTER) položka pásma, zobrazí se písmeno d na nejnižším øádu displeje. Písmeno d znaèí, že je zvolen drahý provoz. Lev-ný provoz lze vybrat tlaèítkem PLUS. Zobrazí se písmeno L, které znaèí lev-ný provoz.

Volbu je tøeba potvrdit pomocí EN-TER. Procesor naète pøíslušná data z pamìti. Objeví se délka impulsu. Odpoèítávání se spustí tlaèítkem EN-TER, pøi každém novém zapoètení im-pulsu zazní krátký zvukový signál a nastaví se opìt èas. Je-li pøíslušnému pásmu a provozu nastaven nulový èas, zvukový signál zní nepøetržitì, avšak impulsy se nepøièítají.

Zastavíme opìtovným stisknutím ENTER. Na displeji se objeví poèet provolaných impulsù (vèetnì impulsu za zprostøedkování). Na jedno volání je možné maximálnì provolat 255 im-pulsù. Dalším stisknutím ENTER se program navrátí do hlavního menu, odkud je možné vybrat další položky. Tento postup je obdobný pro všechna pásma.

Provolané impulsy z pásem P1 až P3 se sèítají a lze je zobrazit v polož-ce CP. Pásmo Pn slouží pro volání Jádrem celého systému je

proce-sor 89C2051, který pracuje na vnitø-ním hodinovém kmitoètu 1 MHz (vnitø-ní dìlièka dvanácti).

Po pøipojení k napájení se proce-sor nuluje pøes kondenzátor C6. Nulo-vat lze i pomocí tlaèítka. Pro zobraze-ní údajù jsou použity ètyøi displeje, které jsou zapojeny v dynamickém re-žimu.

Zobrazení znakù je øízeno z portu P1.0 až P1.6 pøes rezistory 180 W. Spínání spoleèných jednotek je zajiš-tìno bitem P1.7, který ovládá hodiny a nulování obvodu 4017. Nulovací vstup tohoto obvodu je spojen s bitem P1.7 pøes pasivní filtr (dolní propust). Po-kud je pøiveden puls delší než 100 µs, tento obvod se nuluje, jinak obvod èítá a spíná jednotlivé displeje. Výstupy èí-taèe jsou proudovì posíleny tranzisto-ry v zapojení SC.

Podle volnì dostupných materiálù výrobce procesoru ATMEL jsem použil ke stabilizaci kmitoètu krystalu kon-denzátory 33 pF. Na bitu P3.7 je zapo-jený akustický mìniè PIEZO. Zaøízení je ovládáno dvìma tlaèítky, která mají oznaèení ENTER a PLUS. Jejich funk-ce je vysvìtlena v kapitole o ovládání. Pro ukládání údajù je použita pamì, která je vhodná ke komunikaci s procesorem. Jedná se o sériovou pamì EEPROM. Zvolil jsem komuni-kaci v režimu 8x 128 bitù a je uskuteè-òována na ètyøech vodièích. Do pa-mìti lze na jednu adresu zapsat

Po pøipojení k napájení se mikro-procesor inicializuje. Nejprve si otes-tuje pøítomnost pamìti a její správnou funkci. Není-li pamì pøipojená nebo je znièená, objeví se na displeji zkrat-ka Err (Error) a bude nepøetržitì ge-nerovaný zvukový signál. Se zaøíze-ním nebude možná komunikace a je nutné, aby se systém odpojil od napá-jení a pamì se pøipojila nebo vymìni-la.

Bude-li funkènost pamìti správná, objeví se na displeji znak P1 (pásmo jedna) a zazní krátký zvukový signál. Pomocí tlaèítka PLUS lze vybrat z následujících položek:

P1 - znaèí, že volání bude smìøováno do pásma jedna;

P2 - znaèí, že volání bude smìøováno do pásma dvì;

P3 - znaèí, že volání bude smìøováno do pásma tøi;

Pn - znaèí pásmo pro volání, kde je cena impulsu jiná;

CP - zobrazuje poèet impulsù od po-sledního vymazání;

s jinou taxou za impuls, proto se im-pulsy z tohoto pásma nepøièítají v po-ložce CP (volání do zahranièí apod.). Položku CP je možno vynulovat a je tedy pøehled o provolaných impulsech za urèité období. Položka Cn slouží ke zpìtné kontrole provolaných impulsù z posledního telefonování až do vy-pnutí celého zaøízení. Údaje položek CP a Cn jsou zobrazovány pomocí ENTER. Položka CP je schopna za-znamenat maximálnì 9999 impulsù (což pøi bìžném telefonování z domá-cí telefonní stanice se neprovolá ani za rok).

Nastavení údajù podle tabulky

Povel pro nastavování je tøeba za-dat z hlavního menu. Nastavujeme tak, že stiskneme ENTER, potom PLUS, pustí se ENTER a pustí se PLUS. Vstup do režimu nastavování byl zvolen tak proto, aby nešlo tak jednoduše pøednastavit nadefinované hodnoty (maximální možné zmìny jsou vždy k 1. 4.).

Na vstup do režimu nastavování upozorní systém zvukovým signálem a nápisem SEt (set - nastavení), který po dvou vteøinách sám zmizí, a objeví se znak P1. Práce je podobná jako v uživatelském menu. Chybí zde po-ložka Cn, protože tu není potøeba ni-jak nastavovat. Po výbìru pøíslušného pásma a provozu se zobrazí na nej-nižším øádu displeje nula. Dva displeje zobrazují sekundy a dva minuty. Èas nastavíme tlaèítkem PLUS tak, že jeho stisknutím se postupnì pøidává èíselný údaj. Nastavuje se od nej-nižšího øádu (jednotek sekund) až po nejvyšší (desítky minut) tak, že se èí-selný údaj potvrzuje tlaèítkem EN-TER.

Potvrzením posledního èísla pro-bliknou displeje a zazní zvukový sig-nál, který znaèí, že byl zvolený údaj uložen do pamìti. Dalším stisknutím ENTER se systém vrátí zpìt do nasta-vovacího režimu. Je-li potøeba vyma-zat položku CP, staèí ji vybrat pomocí tlaèítka PLUS a stisknout ENTER. Za-zní zvukový signál, který oznamuje, že byla položka vymazána. Pro návrat zpìt do uživatelského menu je potøe-ba zadat stejnou kombinaci kláves jako pøi vstupu do nastavovacího reži-mu. Tato položka mùže být zvolena z jakéhokoliv místa hlavního menu na-stavovacího režimu. Zazní zvukový signál a na displeji se objeví Out (out -ven), který po dvou vteøinách zmizí, a zobrazí se hodnota, z které byl zvolen režim nastavovaní.

Pokyny pro užívání poèitadla

telefonních impulsù

sù). Zastavíme až po pøerušení hovoru jedním úèastníkem. Napoèítané im-pulsy se nemusí shodovat s napoèíta-nými impulsy z telefonní ústøedny. Pøi troše zruènosti a postøehu však lze dosáhnout dobré pøesnosti.

Závìr

Zaøízení nepoèítá cenu v korunách, avšak pouze poèítá impulsy (celý pro-gram by byl znaènì nepøehledný). Není ovšem problém vynásobit poèet aktuální taxou (2,40 Kè nebo 3 Kè). I když se podle popisovaného ovládá-ní mùže zdát, že je program znaènì nepøehledný, je jeho užívání intuitivní a není problém se ho nauèit ovládat.

Celý pøístroj byl umístìn do krabiè-ky o rozmìrech 122 x 72 x 22 mm, kam se podaøilo vestavìt i destièko-vou baterii 9 V. Nejvíce se osvìdèilo použití displejù typu HDSP-5501 (vys. svítivá èervená), ale je možné použití displejù jiné barvy typu HDSP-5601 (zelený) nebo HDSP-5701 (žlutý).

Jako pøekrytí displejù bylo použito šedé plexisklo, které zvýrazní svit seg-mentù pøi okolním osvìtlení. Celé za-øízení musí pracovat hned na první zapojení (pøi peèlivém osazení desky). Postup osazování zde zámìrnì neu-vádím, protože je uveden témìø u kaž-dé jiné aplikace v tomto èasopise! Všechny souèástky (kromì krabièky a naprogramovaného procesoru) lze za-koupit u firmy GM.

Pøípadní zájemci si mohou toto za-øízení objednat na adrese:

Miloslav Janoušek, Ratiboøice 72, 675 51 Jaromìøice nad Rokytnou.

Ceny: 750 Kè souèástky (s napro-gramovaným procesorem), deska a nevyvrtaná krabièka nebo naprogra-movaný procesor za 350 Kè (v cenì je zahrnuto i poštovné). Je možné dodat i rùzné barvy displejù.

Impulsnì

regulovaný zdroj

svìtla s konstantní

svítivostí

Integrovaný obvod, který je zákla-dem zapojení na obr. 1, je zásadnì urèen pro realizaci impulsních regulá-torù napìtí. V této neobvyklé aplikaci však neudržuje konstantní výstupní napìtí, ale svítivost žárovky pøipojené k jeho výstupu. V tomto pøípadì se zvláštì uplatní velká úèinnost vyplýva-jící z principu impulsní regulace (do-sahující 85 až 95 %). Alternativní line-ární obvod se totiž potýká s velkým množstvím ztrátového tepla a tím i za-bírá, díky nutnému chlazení, vìtší pro-stor. Pøi bìžné funkci napìového re-gulátoru se na výstupu nastaví a udržuje takové napìtí, aby na vývodu ADJ, kam se pøivádí signál zpìtné vazby, bylo napìtí 1,25 V.

V tomto pøípadì je zde zapojen sní-mací rezistor RSENSE, který pøevádí proud

fototranzistoru T1osvìtlovaného øíze-ným zdrojem svìtla. Tak jako bìžnì stálé napìtí, tak je nyní na výstupu udržováno napìtí takové, aby proud fototranzistoru úmìrný svítivosti zdro-je zpùsoboval na snímacím rezisto-ru úbytek napìtí 1,25 V. Zjistíme-li pøedem, že v daném uspoøádání po-skytne pøi požadované svítivosti fo-totranzistor proud napø. 5 mA, pou-žijeme snímací rezistor s odporem RSENSE = 1,25/0,005 = 250 W. V

závis-losti na odezvì použité žárovky a sní-macího tranzistoru je nìkdy potøeba doplnit zapojení kompenzaèním kon-denzátorem CF stabilizujícím regulaèní

smyèku a Zenerovou diodou D1 ome-zující výstupní napìtí na UZ + 1,25 V.

Protože principiálnì má obvod stále funkci snižujícího impulsního reguláto-ru napìtí, je nutné pro zajištìní správ-né funkce zajistit jistý rozdíl vstupního a výstupního napìtí, který je pro uvede-ný obvod firmy Power Trends PT6100 typicky 2,5 V.

Pøi pøípadném použití zapojení je tøeba zajistit vhodným uspoøádáním, aby na snímací fototranzistor nedopa-dalo jiné svìtlo než z regulovaného svìtelného zdroje. Podle [1] byl obvod vyzkoušen s žárovkou 12 V.

JH [1] Comiskey, D. V. ml.: Switching re-gulator turns into light source. EDN 17. èervence 1997, s. 104, 106.

Obr. 1. Impulsnì regulovaný zdroj svìtla s konstantní svítivostí

Seznam souèástek

R1 až R7 180 W R8 až R10 2,2 kW R11 4,7 kW C1, C2 33 pF C3 22 nF C4, C5 100 nF C6 3,3 µF C7 100 µF D1 1N4007 T1 až T4 BC337 IO1 89C2051 (progr.) IO2 4017 IO3 93C46 Stabilizátor 7805 X1 12 MHz Z1 až Z4 HDSP-5x001 TL1, TL2 P-B1720D TL3 P-B1720 PIEZO KPT-1540W PØ P-B1408 KLIPS PI-006 Konektor SCD-016 (SCD-016A) DIL20, DIL16, DIL08

Pøed telefonováním je tøeba zjistit pásmo, do kterého má hovor smìøo-vat, a jaký je provoz (levný nebo dra-hý). Odpoèítávání je tøeba spustit až po zvednutí sluchátka volané osoby (od této doby zaèíná poèítání