Microsoft Golf 1998 Lite

Odlehèená verze známého golfu od Microsoftu s pìknou 3D grafikou a oz- vuèením, devítijamková trasa, možnost nastavení pro zaèáteèníky i pro zkuše- nìjší. Velice vìrná dynamika pohybu míèku odpovídající všem fyzikálním zákonùm.

Plus! 98 na WWW

Praktická elektronika A Radio - 10/98

Pomocí šablon mùžete upravit pro- gram Microsoft Word tak, aby vyhovo- val urèitému úèelu (rùzným typùm vy- konávané práce) nebo urèité osobì. Pro zaèáteèníka mùžete napø. do nabí- dek a nástrojových pruhù umístit tako- vé funkce a pøíkazy (srozumitelné po- jmenované nebo graficky názorné), aby mu usnadnily orientaci a maximál- nì zjednodušily základní úkony s tex- tovým editorem. Zkušení uživatelé je zase využijí k zvýšení produktivity prá- ce pøi specifických typech úloh.

Šablony zajistí:

l Uživatelsky upravené nabídky (menu), nástrojové pruhy a klávesové zkratky - umožòují odstranit nepotøeb- né pøíkazy a funkce a naopak doplnit funkce a pøíkazy èasto používané pro urèité specifické dokumenty a práci s nimi.

l Makra k automatizaci složitých a èastìji opakovaných postupù - jedi- ný pøíkaz pak vykoná vše potøebné.

l Automatické umístìní opakova- ných grafických a textových prvkù - napø. logo firmy, adresa ap. - v každém dokumentu, založeném na bázi pøí- slušné šablony.

l Specifické formátování doku- mentu - písma, styly, nadpisy, nasta- vení okrajù a orientaci stránky.

l Specificky upravenou funkci Au- toText pro vkládání èasto opakovaných slov, slovních vazeb a rùzných grafic- kých prvkù.

Všechny dokumenty ve Wordu jsou postaveny na šablonách. Šablona je pøedlohou pro tvorbu dokumentù. Umožòuje rychle a snadno tvoøit doku- menty zvoleného typu s pøedvolenou grafickou úpravou (faxy, interní sdìle- ní, firemní korespondenci, objednávky, faktury ap.). Nezaèínáte tak od prázd- né stránky, ale pouze doplòujete konk- rétní obsah dokumentu.

Podle toho, jakým zpùsobem nový dokument tvoøíte, se volí jeho šablona. Použijete-li volbu Nový (New) z menu Soubor (File) nebo volbu Nový doku- ment Office (New Office Document) z menu Start Microsoft Windows nebo ze samostatného ovládacího pruhu Office (Office Shortcut Bar), nabídnou se vám v dialogovém oknì všechny šablony a Prùvodci Wordu, umístìné v patøièném adresáøi - adresáø je defi- nován v menu Nástroje (Tools), Mož- nosti (Options) pod Umístìní souborù (File locations). Tvoøíte-li nový doku- ment uknutím na tlaèítko Nový (New)

ŠABLONY_{V TEXTOVÉM EDITORU MICROSOFT WORD}

na standardním nástrojovém pruhu Mi- crosoft Word, použije se základní ša- blona Normal a neobjeví se žádné dia- logové okno.

Pokud nezvolíte jinou šablonu, Mi- crosoft Word vždy použije základní šablonu Normal.dot, umístìnou v ad-

pouze písma, styly a vybavení nástro- jových pruhù a nabídek.

Vše co je uložené v šablonách ji- ných než Normal.dot je k dispozici pou- ze dokumentùm, vytvoøeným na bázi tìchto šablon. Vše, co je uložené v ša- blonì Normal.dot, je k dispozici pro všechny dokumenty Wordu (patøí sem napø. makra, AutoText, položky menu, tlaèítka na nástrojovém pruhu, kláve- sové zkratky). Normal.dot je tzv. globál- ní šablona. Pokud chcete, aby i prvky jiných šablon byly dostupné pro všech- ny dokumenty, definujete tyto šablony rovnìž jako globální. Jako globální mù- žete otevøít i bìžnou šablonu a její prv- ky jsou pak k dispozici pro všechny do- kumenty, dokud neukonèíte práci ve Wordu (její styly se však neuplatní, zù- stanou v platnosti styly použité v jedno- tlivých dokumentech).

Uživatelské šablony jsou platné pro celou Microsoft Office, tzn. že pokud nìco v šablonì zmìníte, projeví se zmìna i v dalších aplikacích Microsoft Office, které se šablonami pracují.

Když spustíte Word, hledá základ- ní šablonu Normal.dot postupnì na tìchto místech:

l v adresáøi Uživatelské šablony (definovaném v Nástroje-Možnosti- Umístìní souborù),

l v adresáøi Šablony pracovní sku- piny (definovaném v Nástroje-Možnos- ti-Umístìní souborù),

l v adresáøí Microsoft Word, l v aktivním adresáøi.

Pokud Word šablonu Normal.dot nenajde, použije standardní nastavení Microsoftu.

resáøi Program Files\Microsoft Offi- ce\Templates. V základním vybavení textového editoru Word jsou kromì Normal.dot i další šablony pro bìžné typy dokumentù jako jsou dopisy, sdì- lení, zprávy nebo adresní štítky. Tyto šablony mùžete použít tak jak jsou, ne- bo si je libovolnì upravit.

Kromì toho, že si mùžete vybrat ša- blonu pro novì tvoøený dokument, mù- žete i stávajícímu otevøenému doku- mentu pøiøadit jinou šablonu. Použijete k tomu volbu Šablony a doplòky (Tem- plates and Add-ins) z menu Nástroje (Tools). Pokud takto pøipojujete šablo- nu, nezmìní se pùvodní nastavení stránky (okraje, záhlaví apod.), ale

Textový editor Microsoft Word je v souèasnosti asi nejpoužívanìj-

ším programem k práci s texty. K jeho plnému využití je užiteèné plnì

pochopit význam a zpùsob používání tzv. šablon (template).

Dialogové okno Umístìní souborù (Nástroje - Možnosti)

Dialogové okno Šablony a doplòky (Templates and Add-ins)

Dialogové okno pro správu šablon, pøesouvání prvkù mezi nimi ap.

Praktická elektronika A Radio - 10/98

UNICODE?

Co je to

Žádný standard není tak pevnì zakotven v našich klávesnicích, displejích, systémovém hardwaru,

tiskárnách, souborech fontù, operaèních systémech, elektronické poštì a informaèních službách vùbec

jako ASCII – American Standard Code for Information Interchange. Jako standard byl vyhlášen asi pøed

25 lety a má jistì nemalé zásluhy na základní kompatibilitì pøi rozvoji poèítaèù a informaèních technologií.

Vznikl ale v Americe (je to ostatnì první slovo jeho názvu) a vyhovuje jejím potøebám – mnohem ménì již

potøebám zbývajícího svìta. Svìt používá mnohem více písmen a znakù, než jednoduchá anglická abece-

da. A proto se již nìkolik let na jeho místo tlaèí UNICODE.

Již v dobì vynálezu telegrafu v po- lovinì 19. století (S. Morse) vznikla potøeba pøiøadit každému písmenu abecedy urèitou kombinaci impulsù, aby bylo možné tímto zpùsobem pøe- nášet zprávy. Morseova telegrafní abe- ceda to vyøešila kombinacemi teèek a èárek a mezer mezi nimi.

Prvním binárním systémem (použí- vajícím pouze dva základní stavy, 0 a 1) byl systém Baudot. Byl to pìtibi- tový kód a jako takový umìl tedy vy- jádøit 32 znakù. Staèilo to pro 26 znakù anglické abecedy (bez rozlišení ma- lých a velkých písmen) a nìkolik inter- punkèních znamének a povelù. Jeden ze znakù byl pøeøaïovaè (jako u psa- cího stroje) a dával následujícímu zna- ku jiný význam. Bylo tak možné vyjádøit èíslice a další znaky.

ASCII byl pøi svém vzniku definován úøadem ANSI (American National Standard Institute) jako sedmibitový kód, ve kterém prvních 32 kombinací jsou øídicí znaky a zbývajících 95 vy- jadøuje malá a velká písmena abecedy, èíslice a interpunkèní znaménka. Nebyl ale jediným používaným binárním kó- dem – velké sálové poèítaèe IBM pou- žívaly osmibitový systém nazývaný Extended Binary Coded Decimal Inter- change Code – EBCDIC.

S rozšiøováním poèítaèù mimo hra- nice anglicky mluvícího svìta zaèína- ly problémy. Na rozdíl od angliètiny používají skoro všechny ostatní jazyky diakritická znaménka a rùzné speciál- ní znaky. Ty ale nebylo možné v sys- tému ASCII vyjádøit. Proto se objevily rùzné snahy o dílèí øešení tohoto pro- blému. Tak jak se zaèaly používat os- mibitové bajty, byl ASCII rozšíøen o je- den další bit, tj. o 128 dalších možných znakù. Pùvodní rozšíøená sada IBM obsahovala nìkteré znaky s diakritic- kými znaménky, malá písmena øecké abecedy (potøebná pro zápis mate- matických vzorcù) a nìkolik znakù pro kreslení èar, tabulek a diagramù. Ani toto rozšíøení však neobsahovalo dos- tatek diakritických znamének pro všechny evropské jazyky, používající latinku, a byly tak navrhovány alterna- tivní rozšiøovací sady, nazývané kó- dové stránky (stále existují v operaè- ním systému MS-DOS a OS/2).

O krok dále postoupil Microsoft ve svém operaèním systému Windows. Jeho znaková sada nazývaná ANSI byla ve skuteènosti založena na stan-

dardu ISO (International Standard Or- ganization) a místo znakù pro kreslení èar a tabulek obsahuje více písmen s diakritickými znaménky. Všechna tato øešení jsou kompromisní, protože jsou nejednoznaèná, a urèitý kód mùže v rùzných pøípadech reprezentovat rùz- né znaky. Problém totiž spoèívá v tom, že pro všechny v úvahu pøicházející ja- zyky svìta nestaèí 256 možných kom- binací osmibitového kódu.

A proto vznikl UNICODE jako „jed- notný kód“. V konzorciu na jeho vytvo- øení spolupracovaly ze známých spo- leèností IBM, Microsoft, Apple, Xerox, Sun, Digital, Novell, Adobe, NeXT, Lo- tus a WordPerfect.

Unicode vyjadøuje každý znak 16 bity (dvìma bajty) a má tak kapacitu 65 536 znakù. To je dostaèující nejen pro abecedy všech psaných jazykù na svìtì, ale i pro nejbìžnìjší slovní zna- ky èínštiny, japonštiny a korejštiny, nìkolik sad rùzných symbolù, a poøád ještì dost místa zbývá.

Pøechod není samozøejmì jedno- duchý. Po mnoha letech, kdy jsme au- tomaticky považovali jeden znak za jeden bajt, je to úplnì jiný koncept, za- sahující do všech „koutù“ výpoèetní techniky (programovací jazyky, ope- raèní systémy, tiskárny …). Má ale již podporu v nových operaèních systé- mech, jako je napø. Windows NT, kde lze používat jak „staré“ znakové sady, tak fonty Unicode, a lze dokonce oba systémy kombinovat v jediném progra- mu. Podporu Unicode má i standard ANSI pro jazyk C a tato podpora je zabudována v kompilátoru jazyka C firmy Microsoft. Písma TrueType rov- nìž podporují znaky Unicode a nesto-

jí tedy nic v cestì jejich zobrazování na dislejích a tiskárnách.

Pøechod i pøevody z ASCII do Uni- code usnadòuje skuteènost, že prvních 128 znakù je v obou systémech iden- tických (staèí pøidat ke znaku ASCII nulový bajt a je z nìj znak Unicode). Dalších 128 znakù odpovídá témìø pøesnì znakové sadì Latin 1 (s výjim- kou 0080 až 009F, které jsou v Latin 1 definovány jako øídicí znaky). Kódy 0100 až 01FF umožòují další variace znakové sady Latin.

Kódy 0400 až 04FF jsou pro azbu- ku. Následuje arménština, hebrejština, arabština, devanagari (sanskrt), ben- gálština atd. Populární znaková sada symbolù a znaèek Dingbats má kódy od 2700 do 27BF, èínské ideogramy Han zaèínají na 4E00 (je jich zde pøes 20 000).

Systém Unicode jednoznaènì pøiøa- zuje kódy k jednotlivým znakùm – neøe- ší jejich pøiøazení k rùzným národním abecedám ani jejich abecední øazení. Abecední øazení slov v angliètinì bylo v ASCII usnadnìno po sobì jdoucím kódováním znakù anglické abecedy. Ostatní zemì mìly stejnì potíže a tak z tohoto hlediska není Unicode žádným problémem, øazení je již vyøešeno mi- mo znakové sady. Pokud se nìjaký znak vyskytuje v rùzných národních abecedách s rùzným významem, je v systému Unicode samozøejmì jenom jednou.

Unicode je urèitì nutný a nevyhnu- telný krok ke globálnímu programová- ní, schopnému vyhovìt kterémukoliv státu a národu na svìtì. Není tedy otázkou, zda zcela nahradí ASCII, ale pouze kdy k tomu dojde.

256 znakù rozšíøeného ASCII se snadno zobrazí v pøehledné tabulce - s 65 536 znaky Unicode to již tak snadné nebude

Praktická elektronika A Radio - 10/98

CD-ROM

RUBRIKA PC HOBBY, PØIPRAVENÁ VE SPOLUPRÁCI S FIRMOU MEDIA TRADE a ŠPIDLA Data Processing

Tento CD-ROM vyrábí a dodává firma

MEDIA trade CZ