teorie práva Základy práva, 8. listopadu 2016 Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta Úvod do kurzu Daniel Bartoň Co je právo?

(1)

´

Uvod do kurzu, ˇcesk ého pr ávn´ıho ˇr ádu a teorie pr áva

Daniel Barto ˇn ´ Uvod do kurzu Co je pr ávo? Struktura pr ávn´ıho ˇr ádu Pr ávn´ı normy Normativnost Pr ávn´ı normy Co je obsahem pr áva krom ˇe pr ávn´ıch norem?

Interpretace pr ´ava

Metody interpretace pr áva Argumentace v pr ávu Pr ávn´ı vztahy Pr ávn´ı odpov ˇednost Koncept pr ávn´ı odpov ˇednosti Pr ávn´ı delikty Z áv ˇer

´

Uvod do kurzu, ˇcesk ého pr ávn´ıho ˇr ádu a

teorie pr ´ava

Daniel Barto ˇn

Univerzita Karlova Evangelick ´a teologick ´a fakulta

(2)

´

Pˇrehled pˇredn ´aˇsky

´

Uvod do kurzu Co je pr ´avo?

Struktura pr ávn´ıho ˇr ádu Pr ávn´ı normy

Normativnost Pr ´avn´ı normy

Co je obsahem pr ´ava krom ˇe pr ´avn´ıch norem?

Metody interpretace pr ´ava Argumentace v pr ´avu

Pr ´avn´ı vztahy Pr ´avn´ı odpov ˇednost

(3)

´

C´ıle kurzu

I Z´ısk án´ı z ákladn´ı orientace v pr ávu a pr ávn´ı terminologii

I Nauˇcit se ˇc´ıst a ps ´at pr ´avn´ı texty

(4)

´

Koncept pr ´avn´ı

Prob´ıran ´e okruhy

I Z ákladn´ı pojmy teorie pr áva, interpretace pr ávn´ıch norem

I Mezin árodn´ı a evropsk é pr ávo I Ustavn´ı pr ávo, z ákladn´ı lidsk á pr áva´ I Spr ávn´ı pr ávo

I Obˇcansk é pr ávo I Rodinn é pr ávo I Pracovn´ı pr ávo I Trestn´ı pr ávo

I Psan´ı pr ávn´ıch pod án´ı a smluv, ˇcten´ı pr ávn´ıch dokument ˚u

(5)

´

Studijn´ı materi ´aly

I Pˇredn ´aˇsky

I Texty z ákon ˚u a mezin árodn´ıch smluv I _{v tiˇst ˇen é podob ˇe (napˇr. edice ´}_UZ)

I online (napˇr. www.zakonyprolidi.cz/)

I pozor na platnost a ´uˇcinnost

I Koment ´aˇre I Judikatura

I _{Ustavn´ı soud (http://nalus.usoud.cz/)}´

I Nejvyˇsˇs´ı soud (http://www.nsoud.cz/)

I Nejvyˇsˇs´ı spr ´avn´ı soud (http://www.nssoud.cz/)

I Evropský soud pro lidsk á pr áva

(hudoc.echr.coe.int)

I _{Google a placen ´e datab ´aze}

(6)

´

Metody interpretace pr áva Argumentace v pr ávu Pr ávn´ı vztahy Pr ávn´ı odpov ˇednost Koncept pr ávn´ı

Hodnocen´ı

I Stupnice od 0 do 100 bod ˚u:

I _{A – výteˇcn ˇe . . . 90–100 bod ˚u} I _{B – velmi dobˇre . . . 80–89 bod ˚u} I _{C – dobˇre . . . 70–79 bod ˚u} I _{D – uspokojiv ˇe . . . 60–69 bod ˚u} I E – dostateˇcn ˇe . . . 50–59 bod ˚u I F – nedostateˇcn ˇe . . . 49 a m én ˇe bod ˚u I Body je moˇzn é z´ıskat za:

I _{Z ´apoˇctov´y test po zimn´ım semestru (max. 20 bod ˚u)}

I _{Test po letn´ım semestru vˇcetn ˇe sepisu}

jednoduch ´eho pr ´avn´ıho textu (max. 30 bod ˚u)

I _{Aktivita pˇri výuce, dom ác´ı pr áce (max. 10 bod ˚u)}

(7)

´

Wikipedick ´e heslo

I Moˇzno vybrat jedno z hesel daných na výb ˇer, za pˇredpokladu, ˇze si toto heslo zat´ım nikdo jiný nevybral – viz str ánky kurzu:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kurz:Univerzita_ Karlova/Z%C3%A1klady_pr%C3%A1va_(2016-2017)

I Individu áln´ı heslo je moˇzn é pouze na z áklad ˇe výslovn ého schv álen´ı

I Krit ´eria pro hodnocen´ı:

I _{Zdroje a odkazy}

I _{Rozsah hesla, relevantnost informac´ı}

I _{Styl, gramatika, jazykov ´a srozumitelnost}

I _{Pˇrehlednost, systematika, dodrˇzov ´an´ı wikipedick´ych}

standard ˚u

I Term´ın dokonˇcen´ı: do 31. kv ˇetna 2017 (nepoˇc´ıtejte s t´ım, ˇze V ´am prvn´ı verze hesla bude schv ´alena – nechejte si proto dostateˇcnou ˇcasovou rezervu)

(8)

´

Akademick ´a pr ´ace I

I Smyslem nen´ı pouze bezhlav ˇe pˇreb´ırat texty n ˇekoho jin ého, ale studovat zdroje, zamýˇslet se nad jejich obsahem a kriticky je reprodukovat, pˇr´ıpadn ˇe rozv´ıjet I Nen´ı pˇr´ıpustn é ˇcerpat pouze z jednoho zdroje – ke

kaˇzd ému t ématu je nutn é nastudovat alespo ˇn dva nebo tˇri relevantn´ı odborn é zdroje, vˇcetn ˇe

zahraniˇcn´ıch

I Za relevantn´ı odborn é zdroje se zpravidla povaˇzuj´ı kniˇzn´ı monografie a odborn é ˇcl ánky

I Mezi relevantn´ı odborn é zdroje zpravidla nelze zahrnout struˇcn é popularizaˇcn´ı texty nalezen é na internetu, pokud nejsou naps ány uzn ávanými

(9)

´

Akademick ´a pr ´ace II

I Bakal áˇrsk é a diplomov é pr áce lze pouˇz´ıt jako

odborný zdroj jenom v pˇr´ıpad ˇe, ˇze pˇrich ázej´ı s n ˇeˇc´ım z ásadn ˇe novým, co nelze jinde dohledat; jinak jich lze vyuˇz´ıvat pouze k z´ısk án´ı pˇrehledu o literatuˇre, kterou by bylo dobr é ke zvolen ému t ématu pˇreˇc´ıst I Kaˇzd é tvrzen´ı, kter é nen´ı vaˇse vlastn´ı, je nutn é

opatˇrit informac´ı o zdroji, z n ˇehoˇz ˇcerp áte; konvenc´ı je uv ád ˇet zdroj ihned za pˇredm ˇetn é tvrzen´ı, a to vˇcetn ˇe ˇc´ısla strany nebo odd´ılu, kde se nach áz´ı I Text je pˇrehledn ˇe a logicky strukturovaný, c´ılový

(10)

´

R ˚uzn é roviny ch áp án´ı pr áva

I normativn´ı – jako syst ´em pravidel reguluj´ıc´ıch

chov ´an´ı lid´ı

I soci áln´ı – jako syst ém spoleˇcenských vztah ˚u, který

je z árove ˇn výsledkem i z ásadn´ım ovliv ˇnovatelem pravidel lidsk ého chov án´ı

I axiologick é – jako vyj ádˇren´ı hodnot zast ávaných

konkr ´etn´ı spoleˇcnost´ı

I mocensk é – jako prostˇredek uskuteˇc ˇnov án´ı r ˚uzných

z ´ajm ˚u

I informa ˇcn´ı – jako nositel informac´ı pro adres ´aty

(11)

´

Objektivn´ı a subjektivn´ı pr ´avo

Objektivn´ı pr ´avo

souhrn pr ávn´ıch norem (a pr ávn´ıch princip ˚u) jako obecn ˇe z ávazných pravidel chov án´ı stanovených ˇci uznaných st átem nebo mezin árodn´ım spoleˇcenstv´ım st át ˚u Subjektivn´ı pr ávo

moˇznost chov án´ı zaruˇcen á pr ávn´ım subjekt ˚um

objektivn´ım pr ávem – a z árove ˇn tomu odpov´ıdaj´ıc´ı pr ávn´ı povinnost jiných pr ávn´ıch subjekt ˚u

(12)

´

Pozitivn´ı a pˇrirozen ´e pr ´avo

Pozitivn´ı pr ´avo (ius positivum)

pr ávo dan é st átem nebo spoleˇcenstv´ım st át ˚u Pˇrirozen é pr ávo (ius naturale)

souhrn princip ˚u a nezadatelných subjektivn´ıch pr áv, kter é pˇredch ázej´ı nebo jsou nadˇrazeny pozitivn´ımu pr ávu; vznik á nez ávisle na st átu; jeho zdrojem m ˚uˇze být napˇr. B ˚uh, pˇr´ıroda, pˇrirozenost, rozum atp.

(13)

´

Pr ´avo ve vztahu k jin´ym normativn´ım

syst ´em ˚um

I Krom ˇe pr áva existuje ˇrada dalˇs´ıch normativn´ıch syst ém ˚u, napˇr. mor álka, n áboˇzenstv´ı, m´ıstn´ı tradice I Specifika pr áva

I _{st átem stanoven á nebo uznan á forma (prameny}

pr ´ava)

I op´ır ´a se o st ´atn´ı donucen´ı

I st ´atn´ı moc zabezpeˇcuje jednotu pr ´ava na

vymezen ´em ´uzem´ı

I Pr ´avo ˇcasto inkorporuje p ˚uvodn ˇe nepr ´avn´ı normy, napˇr.:

I _{moˇznost odvolat se na dobr ´e mravy}

I tzv. etick ´e kodexy pro urˇcit ´e sektory nebo profese

I vynucov án´ı n áboˇzenských norem, napˇr. trestnost

(14)

´

Hierarchie ˇcesk´ych pr ´avn´ıch norem

I Ustavn´ı normy ( ´´ Ustava, Listina, ústavn´ı z ákony) I Z ákony, z ákonn á opatˇren´ı Sen átu

I Naˇr´ızen´ı vl ´ady

I Pr ávn´ı pˇredpisy ústˇredn´ıch org án ˚u st átn´ı spr ávy I Pr ávn´ı pˇredpisy org án ˚u územn´ı samospr ávy I Pr ávn´ı pˇredpisy vyd ávan é jinými, neˇz st átn´ımi

(15)

´

D ˇelen´ı na soukrom é a veˇrejn é pr ávo

Z ´ajmov ´a teorie

Soukrom é pr ávo se týk á z ájm ˚u jednotlivých osob a veˇrejn é pr ávo z ájm ˚u st átu.

Subordinaˇcn´ı teorie

Tam, kde existuje mezi subjekty vztah nadˇrazenosti a podˇrazenosti, se jedn á o veˇrejn é pr ávo. Tam, kde si jsou subjekty rovny, jde o soukrom é pr ávo.

Organick ´e teorie

Veˇrejnopr ávn´ı povahu maj´ı pr ávn´ı vztahy a je reguluj´ıc´ı pr ávn´ı normy, v nichˇz je jedn´ım ze subjekt ˚u org án veˇrejn é moci, který na z áklad ˇe z ákona a v jeho mez´ıch rozhoduje o subjektivn´ıch pr ávech a pr ávn´ıch povinnostech

fyzických a pr ávnických osob. Ostatn´ı pr ávn´ı vztahy a normy maj´ı soukromopr ávn´ı charakter.

(16)

´

Pr ´avn´ı odv ˇetv´ı

I Soukrom é pr ávo I _{obˇcansk é pr ávo}

I _{obchodn´ı pr ´avo}

I _{rodinn ´e pr ´avo}

I _{pracovn´ı pr ´avo}

I mezin árodn´ı pr ávo soukrom é

I Veˇrejn é pr ávo I _{trestn´ı pr ávo} I _{spr ávn´ı pr ávo} I _{ústavn´ı pr ávo}

I _{finanˇcn´ı (da ˇnov ´e) pr ´avo}

(17)

´

Pr ´avo hmotn ´e a procesn´ı

Hmotn ´e pr ´avo

Souhrn pr ávn´ıch norem a subjektivn´ıch pr áv, kter é sm ˇeˇruj´ı bezprostˇredn ˇe k napln ˇen´ı úˇcelu pr áva a jsou smyslem pr ávn´ı úpravy.

Procesn´ı pr ´avo

Sm ˇeˇruje k napln ˇen´ı úˇcelu pr ávn´ı úpravy pouze

zprostˇredkovan ˇe: upravuje proces vytv áˇren´ı, napl ˇnov án´ı a ochrany hmotných pr áv.

(18)

´

Normativnost

I Pr ´avn´ı normy maj´ıpreskriptivn´ı charakter, tj.

stanov´ı n ˇeco, co m ´a b´yt

I Rozliˇsovat mezi t´ım, com ´a b ´yt (preskriptivn´ım,

(19)

´

Mody normativnosti

I Zp ˚usoby regulace chov ´an´ı

I Objektivn´ı mody (modality normativnosti z hlediska

normotv ˚urce) I pˇr´ıkaz

I z ´akaz

I dovolen´ı

I Subjektivn´ı mody (modality normativnosti z

hlediska pˇr´ıjemc ˚u norem) I _{opr ´avn ˇen´ı}

I _povinnost

I Z ásada leg áln´ı licence – pr ávn ˇe je dovoleno vˇse, co

nen´ı zak áz áno (plat´ı pouze pro jednotlivce, nikoliv pro org ány veˇrejn é spr ávy)

(20)

´

Znaky pr ´avn´ı normy

I Pr ávn´ı normy jsou obecn ˇe z ávazn á pravidla lidsk ého chov án´ı, stanoven á nebo uznan á st átem (resp. mezin árodn´ım spoleˇcenstv´ım st át ˚u), jejichˇz poruˇsen´ı st át sankcionuje (resp. ho sankcionuj´ı j´ım pov ˇeˇren é instituce)

I z ´avaznost

I form áln´ı ur ˇcitost – st át uzn áv á pouze normy v

urˇcit ´e form ˇe (napˇr. ve form ˇe z ´akona)

I obecnost – pr ´avn´ı norma upravuje chov ´an´ı druhov ˇe

urˇcených subjekt ˚u (adres át ˚u pr ávn´ı normy) a rovn ˇeˇz jejich opr ávn ˇen´ı, povinnosti a sankce jsou stanoveny obecn ˇe (X pr ávn´ı normy na jedno pouˇzit´ı)

(21)

´

Struktura pr ´avn´ı normy

I Jestliˇze hypot éza, pak dispozice, jinak sankce I Hypot éza – stanov´ı podm´ınky (person áln´ı, lok áln´ı,

ˇcasov ´e atp.), za nichˇz nastane dispozice, popˇr. sankce

I Dispozice – vlastn´ı pravidlo chov ´an´ı

(pˇr´ıkaz/z ákaz/dovolen´ı, resp. opr ávn ˇen´ı/povinnost) I Sankce – postih za poruˇsen´ı pr ávn´ıch povinnost´ı

(22)

´

D ˇelen´ı hypot ´ez, dispozic a sankc´ı

I Z hlediska m´ıry abstraktnosti formulace

I _{relativn ˇe abstraktn´ı – vytv áˇrej´ı prostor pro uv áˇzen´ı} I _{relativn ˇe konkr étn´ı – nevytv áˇr´ı prostor pro uv áˇzen´ı,}

poskytuj´ı vyˇsˇs´ı m´ıru pr ´avn´ı jistoty

I Z hlediska kumulativnosti nebo alternativnosti formulace

I _{kumulativn´ı – mus´ı b´yt spln ˇeny vˇsechny podm´ınky}

nebo povinnosti, vyuˇzita vˇsechna opr ´avn ˇen´ı nebo ud ˇeleny vˇsechny sankce

I _{alternativn´ı – postaˇc´ı pouze spln ˇen´ı jedn ´e podm´ınky}

nebo povinnosti, vyuˇzit´ı jednoho opr ´avn ˇen´ı nebo ud ˇelen´ı jedn ´e sankce

(23)

´

Druhy pr ´avn´ıch norem

I Podle zp ˚usobu vymezen´ı pravidla chov ´an´ı I _{pˇrikazuj´ıc´ı}

I _{zakazuj´ıc´ı}

I _{oprav ˇnuj´ıc´ı} I _{doporuˇcuj´ıc´ı}

I teleologick é – vyjadˇruj´ı úˇcel nebo c´ıl, kter ého m á být

dosaˇzeno, ale nestanovuj´ı, jak jej dos ´ahnout

I Podle stupn ˇe z ´avaznosti

I _{dispozitivn´ı – nestanov´ı bud’ v ˚ubec vlastn´ı pravidlo}

chov ´an´ı, nebo ho stanov´ı pouze podp ˚urn ˇe (adres ´ati maj´ı moˇznost si stanovit vlastn´ı pravidla, ale pokud tak neuˇcin´ı, uplatn´ı se dispozitivn´ı norma)

I kogentn´ı – stanov´ı pravidlo, od kter ´eho se nen´ı

(24)

´

Zvl ´aˇstn´ı druhy norem

I Blanketov ´e – neobsahuj´ı vlastn´ı pravidlo chov ´an´ı,

ale zmoc ˇnuj´ı n ˇekoho k jeho stanoven´ı

I Kolizn´ı – stanov´ı hraniˇcn´ı ukazatele, jimiˇz jsou

urˇceny normy, podle nichˇz se ˇreˇs´ı soukromopr ´avn´ı vztahy s ciz´ım prvkem

I Kompete ˇcn´ı – vymezuj´ı rozsah pravomoci a

(25)

´

P ˚usobnost pr ´avn´ıch norem

I Vymezen´ı rozsahu realizace a aplikace pr ávn´ı normy I V ˇecn á – týk á se skutkov é charakteristiky pˇr´ıpad ˚u,

kter ´e pr ´avn´ı norma upravuje

rozliˇsujeme normy obecn é a speci áln´ı, s t´ım, ˇze speci áln´ı normy maj´ı pˇrednost pˇred obecnými

I Prostorov á (m´ıstn´ı) – na jak ém územ´ı pr ávn´ı norma

plat´ı

rozliˇsujeme normy s p ˚usobnost´ı celost átn´ı a lok áln´ı I Osobn´ı - pro kter é osoby pr ávn´ı norma plat´ı a kter é

jsou z jej´ı p ˚usobnosti vy ˇnaty (imunita, exempce) I Casov ´a - kdy pr ´avn´ı norma existujeˇ

rozliˇsujeme platnost (kdy je norma souˇc ást´ı pr ávn´ıho ˇr ádu) a úˇcinnost (kdy je aplikovateln á)

legisvakanˇcn´ı lh ˚uta – obdob´ı, kdy je norma platn á, ale jeˇst ˇe nen´ı úˇcinn á

(26)

´

Retroaktivita

I Retroaktivitou se rozum´ı zp ˇetn á úˇcinnost pr ávn´ıho pˇredpisu, resp. zp ˇetn á ˇcasov á p ˚usobnost pr ávn´ı normy

I Prav á retroaktivita – úˇcinnost pr ávn´ıho pˇredpisu

zaˇcne dˇr´ıve, neˇz jeho platnost, takˇze se pouˇzije pozd ˇejˇs´ıho pr ´avn´ıho pˇredpisu na skuteˇcnosti, kter ´e se staly v minulosti

I Neprav ´a retroaktivita – vznik a platnost pr ´avn´ıch

vztah ˚u, pr ávn´ıch skuteˇcnost´ı a pr ávn´ıho chov án´ı se posuzuje podle dˇr´ıve platných norem, obsah

pr ávn´ıch vztah ˚u se posuzuje podle normy úˇcinn é v dob ˇe rozhodov án´ı

(27)

´

Z ánik platnosti a úˇcinnosti pr ávn´ıho pˇredpisu

I Derogace – zruˇsen´ı pr ´avn´ıho pˇredpisu, coˇz s sebou

nese z ´anik platnosti (ale nikoliv nutn ˇe ´uˇcinnosti); k tomu m ˚uˇze doj´ıt

I z vn ˇej ˇs´ıch d ˚uvod ˚u – zruˇsen´ı org ´anem, kter´y pˇredpis

vydal; org ánem zp ˚usobilým vydat pˇredpis stejn é nebo vyˇsˇs´ı pr ávn´ı s´ıly; Ústavn´ım soudem

I _{z vnitˇrn´ıch d ˚}_{uvod ˚}_{u – napˇr. uplynut´ım ˇcasu} I Deroga ˇcn´ı pravidla pˇri derogaci ml ˇcky:

I lex superior derogat legi inferiori – norma vyˇsˇs´ı

pr ´avn´ı s´ıly ruˇs´ı normu niˇzˇs´ı pr ´avn´ı s´ıly

I lex specialis derogat legi generali – norma zvl ´aˇstn´ı

pozd ˇeji vydan ´a ruˇs´ı dˇr´ıv ˇejˇs´ı normu obecnou, maj´ı-li stejnou pr ´avn´ı s´ılu

I _{lex posterior derogat legi priori – norma pozd ˇejˇs´ı}

(28)

´

Co je obsahem pr ´ava krom ˇe pr ´avn´ıch

norem?

I definice v´yznamov ˇe neurˇcit´ych pojm ˚u I preambule

I pr ávn´ı principy – v ˚udˇc´ı z ásady, na kterých stoj´ı

pr ávn´ı syst ém jako celek nebo jednotliv á pr ávn´ı odv ˇetv´ı; jsou vyˇsˇs´ı m´ıry obecnosti, neˇz pr ávn´ı normy

(29)

´

Daniel Barto ˇn ´ Uvod do kurzu Co je pr ávo? Struktura pr ávn´ıho ˇr ádu Pr ávn´ı normy Normativnost Pr ávn´ı normy Co je obsahem pr áva krom ˇe pr ávn´ıch norem? Interpretace pr áva

Pojem interpretace pr ´ava

I Výklad pr áva (pr ávn´ıho textu) za úˇcelem objasn ˇen´ı jeho obsahu, smyslu a významu

I Smyslem interpretace pr áva je zajistit jednotný postup org án ˚u aplikuj´ıc´ıch pr ávo (princip pr ávn´ı jistoty)

I Dlesubjektu interpretace rozliˇsujeme:

I laick´y v´yklad

I _{doktrin áln´ı výklad – prov ád ˇený pr ávn´ımi odborn´ıky}

I _{výklad org ánu aplikuj´ıc´ıho pr ávo (napˇr. soudu) –}

z ávazný pro daný pˇr´ıpad

I _{sluˇzebn´ı výklad – z ávazný pro podˇr´ızen é}

I _{autentický výklad – pod áv á ten, kdo pˇredpis vydal}

I _{leg áln´ı výklad – vˇseobecn ˇe z ávazný}

I Objektem interpretace mohou b´yt napˇr´ıklad:

I _{normativn´ı texty}

I _{smlouvy, statuty}

(30)

´

Metody interpretace pr ´ava

Argumentace v pr ´avu

Gramatick ´a (jazykov ´a) metoda

I Zam ˇeˇruje se na jazykovou str ánku textu I Spoˇc´ıv á na gramatick é a s émantick é analýze

pr ´avn´ıho textu

I Zkoum ´a smysl jednotliv´ych slov, slovn´ıch spojen´ı, sloˇzen´ı v ˇet etc.

I N ˇekter ´a specifika pr ´avn´ıho jazyka:

I _{synonyma v b ˇeˇzn ´em jazyce nemus´ı b´yt synonymy v}

pr ´avu a naopak

I _{n ˇekter é pojmy definov ány pˇr´ımo pr ávn´ımi pˇredpisy,}

(31)

´

Argumentace v pr ávu Pr ávn´ı vztahy Pr ávn´ı odpov ˇednost Koncept pr ávn´ı odpov ˇednosti Pr ávn´ı delikty Z áv ˇer

Systematick ´a metoda

I Studuje um´ıst ˇen´ı pr ávn´ı normy v textu i kontextu I Hodnot´ı se napˇr. v jak ém pˇredpise se nach áz´ı, v jak é

ˇc ´asti pˇredpisu

I Studuje se tak é vztah k dalˇs´ım pr ávn´ım pˇredpis ˚um, postaven´ı t ˇechto pˇredpis ˚u v r ámci pr ávn´ıho ˇr ádu atp.

(32)

´

Logick ´e metody I

I Zam ˇeˇruj´ı se na (form ´aln ˇe) logickou strukturu textu I argumentum a contrario (d ˚ukaz z opaku) –

vyluˇcuje, aby byla platn ´a negace platn ´e normy I argumentum per eliminationem (d ˚ukaz

vylouˇcen´ım) – plat´ı-li n ˇeco pro urˇcit´y prvek mnoˇziny, neplat´ı to pro ostatn´ı (uplatn´ı se hlavn ˇe u taxativn´ıch v´yˇct ˚u)

I argumentum per analogiam nebo tak ´e

agumentum a simili (d ˚ukaz podobnosti) – plat´ı-li

n ˇeco pro urˇcitou skuteˇcnost, plat´ı to i pro skuteˇcnost podobnou (uplatn´ı se pˇredevˇs´ım v soukrom ém pr ávu, slouˇz´ı k vypln ˇen´ı nezamýˇslených mezer v pr ávu; analogie nen´ı moˇzn á v pˇr´ıpad ˇe urˇcov án´ı

(33)

´

Logick ´e metody II

I argumentum a fortiori (d ˚ukaz silou, v´yznamem) –

m ´a dv ˇe podoby:

I a minori ad maius (od menˇs´ıho k v ˇetˇs´ımu) – plat´ı-li

n ˇeco pro m én ˇe významnou skuteˇcnost, pak to jist ˇe plat´ı i pro skuteˇcnost významn ˇejˇs´ı

I a maiori ad minus (od v ˇetˇs´ıho k menˇs´ımu) – plat´ı-li

n ˇeco pro významn ˇejˇs´ı skuteˇcnost, pak to jist ˇe plat´ı i pro skuteˇcnost m én ˇe významnou

I argumentum ad absurdum (reductio ad

absurdum) – pokud by n ˇekterý z moˇzných z áv ˇer ˚u

byl zjevn ˇe absurdn´ım, odm´ıtneme jej

I argumentum a silentio legis – jestliˇze urˇcit ´a

skuteˇcnost nen´ı pr ávem upravena, pak pro subjekty pr áva plat´ı, ˇze co nen´ı z ákonem zak áz áno, je povoleno, a naopak pro st átn´ı org ány, ˇze nemaj´ı v dan é v ˇeci pravomoc

(34)

´

Argumentace v pr ávu Pr ávn´ı vztahy Pr ávn´ı odpov ˇednost Koncept pr ávn´ı odpov ˇednosti

Nadstandardn´ı metody

I Je pro n ˇe charakteristick á argumentace e ratione legis – argumentace smyslem (duchem, úˇcelem) z ákona; jdou za samotný text z ákona, ale nem ˇely by s n´ım být v rozporu

I Historick ý v ýklad – zjiˇst’uje smysl z ákona z hlediska

úmyslu z ákonod árce (k tomu se uˇz´ıvaj´ı napˇr. preambule, obecn á ustanoven´ı, d ˚uvodov é zpr ávy, z áznamy rozprav normotv ˚urce)

I Teleologick ý v ýklad – zkoum á, jaký je souˇcasný

úˇcel a smysl rozeb´ıran é pr ávn´ı normy vzhledem k zam ˇeˇren´ı cel ého pr ávn´ıho pˇredpisu, který ji obsahuje I Komparativn´ı (srovn ávac´ı) v ýklad – vykl ád á normu

(35)

´

Druhy v´ykladu dle v´ysledku

I V ýklad doslovn ý (adekv átn´ı) – nejv´ıce odpov´ıd á

textu normy, m ˇel by b´yt z ´akladem

I V ýklad extenzivn´ı (rozˇsiˇruj´ıc´ı) – rozsah vykl ádan é

pr ávn´ı normy bude ˇsirˇs´ı, neˇz by byl v pˇr´ıpad ˇe výkladu doslovn ého

I V ýklad restriktivn´ı (zuˇzuj´ıc´ı) – rozsah vykl ádan é

pr ávn´ı normy bude uˇzˇs´ı, neˇz by byl v pˇr´ıpad ˇe doslovn ého výkladu

(36)

´

Argumentace v pr ávu Pr ávn´ı vztahy Pr ávn´ı odpov ˇednost Koncept pr ávn´ı

Argumentace

I Argumentace znamen á uv ád ˇen´ı d ˚uvod ˚u pro urˇcit é tvrzen´ı; rozliˇsujeme dv ˇe roviny:

I skutkov ´a (questiones facti) – z faktick´ych poznatk ˚u

se induktivn ˇe vyvozuj´ı urˇcit ´e z ´av ˇery

I pr ´avn´ı (questiones iuris) – prov ´ad´ı se podˇrazen´ı

(subsumpce) skuteˇcnost´ı pod pr ´avn´ı normu (deduktivn´ı postup)

(37)

´

Pr ´avn´ı vztah

Pr ávn´ı vztah je spoleˇcenský vztah mezi nejm én ˇe dv ˇema konkr étn ˇe urˇcenými pr ávn´ımi subjekty, upravený pr ávn´ımi normami, v n ˇemˇz jeho úˇcastn´ıci jsou nositeli vz ájemn ˇe spjatých subjektivn´ıch pr áv a pr ávn´ıch povinnost´ı, kter é vznikaj´ı t ˇemto subjekt ˚um pˇr´ımo nebo zprostˇredkovan ˇe na z áklad ˇe pr ávn´ıch norem.

(38)

´

Metody interpretace pr áva Argumentace v pr ávu Pr ávn´ı vztahy

Pr ´avn´ı odpov ˇednost

Pˇredpoklady vzniku, zm ˇeny a z ´aniku

pr ´avn´ıch vztah ˚u

I Pˇredpokladem vzniku pr ´avn´ıho vztahu jsou:

I pr ´avn´ı norma

I pr ´avn´ı skuteˇcnost – okolnost, se kterou pr ´avn´ı norma

spojuje vznik, zm ˇenu a z ánik pr ávn´ıho vztahu, tj. subjektivn´ıch pr áv a povinnost´ı

I Pr ´avn´ı vztah m ˚uˇze vzniknout

I _{pˇr´ımo ze z ákona (ex lege) – výjimeˇcn é}

(39)

´

Pr ´avn´ı skuteˇcnosti I

I Pr ávn´ımi skuteˇcnostmi jsou pr ávn´ı jedn án´ı, protipr ávn´ı jedn án´ı, pr ávn´ı ud álosti a protipr ávn´ı stavy

I Pr ávn´ı jedn án´ı – projev v ˚ule souladný s normami

pr ´ava; rozliˇsujeme:

I _{pr ávn´ı jedn án´ı fyzick ých a pr ávnick ých osob –}

projevy v ˚ule sm ˇeˇruj´ıc´ı ke vzniku, zm ˇen ˇe nebo z ániku subjektivn´ıch pr áv a pr ávn´ıch povinnost´ı

I individu áln´ı pr ávn´ı akty org án ˚u veˇrejn é moci I _{konstitutivn´ı – vytv áˇrej´ı nov é pr ávn´ı pom ˇery, p ˚usob´ı}

ex nunc (od nyn´ı)

I _{deklaratorn´ı – deklaruj´ı pr ´avn´ı pom ˇery, ale samy je}

nezakl ´adaj´ı (nemaj´ı povahu hmotn ˇepr ´avn´ı skuteˇcnosti), p ˚usob´ı ex tunc (od tehdy)

(40)

´

Pr ´avn´ı skuteˇcnosti II

I Protipr ávn´ı jedn án´ı – projev v ˚ule, kterým je

poruˇsena nebo nen´ı dodrˇzena pr ´avn´ı povinnost; m ˚uˇze b´yt

I _{komisivn´ı – spoˇc´ıvaj´ıc´ı v aktivn´ı ˇcinnosti delikventa} I _{omisivn´ı – spoˇc´ıvaj´ıc´ı v neˇcinnosti, kter ´a je}

poruˇsen´ım norem pr ´ava, aktu aplikace pr ´ava nebo smlouvy

(41)

´

Pr ´avn´ı skuteˇcnosti III

I Pr ávn´ı ud álost – druh mimovoln´ı pr ávn´ı skuteˇcnosti,

kter á nast áv á objektivn ˇe, pˇriˇcemˇz n ásledky, kter é jsou s n´ı spojeny, jsou v souladu s normami pr áva I D ˚uleˇzitou pr ávn´ı ud álost´ı je plynut´ı ˇcasu; n ásledkem

uplynut´ı ˇcasu (lh ˚uty) m ˚uˇze b´yt:

I _{promlˇcen´ı – z ´anik vymahatelnosti pr ´av a povinnost´ı}

(pr ávo sice trv á, ale nelze se jej dovolat u soudu; vznese-li povinn á strana n ámitku promlˇcen´ı, pak promlˇcený vztah trv á pouze v podob ˇe natur áln´ı obligace)

I _{prekluze – úplný z ánik pr áv a povinnost´ı}

I _{vydrˇzen´ı pr ´av a povinnost´ı – po uplynut´ı ˇcasov ´e lh ˚uty}

vznikaj´ı pr áva a povinnosti (typicky vlastnick é pr ávo k v ˇeci)

(42)

´

Pr ´avn´ı skuteˇcnosti IV

I Protipr ávn´ı stav – objektivn ˇe nastalý stav, který je v

rozporu s pr ávem a nem á povahu projevu v ˚ule N ásledkem je vznik objektivn´ı odpov ˇednosti, tedy odpov ˇednosti, kter á vznik á n ˇekomu, kdo protipr ávn´ı stav nezavinil

(43)

´

Pojem pr ´avn´ı odpov ˇednosti

I Pr ávn´ı odpov ˇednost je zvl áˇstn´ı forma pr ávn´ıho vztahu, ve kter ém doch áz´ı na z áklad ˇe poruˇsen´ı pr ávn´ı povinnosti ke vzniku nov é pr ávn´ı povinnosti sankˇcn´ı povahy

I Pr ávn´ımi skuteˇcnostmi, jimiˇz vznik á pr ávn´ı

odpov ˇednost, jsou protipr ávn´ı jedn án´ı a protipr ávn´ı stav

(44)

´

Druhy pr ávn´ıch n ásledk ˚u poruˇsen´ı pr ávn´ı

povinnosti

I Trv án´ı p ˚uvodn´ı (prim árn´ı) povinnosti a moˇznost vynutit ji pr ávem pˇredv´ıdaným zp ˚usobem I Vznik nov é (sekund árn´ı) povinnosti I Dalˇs´ı moˇzn é n ásledky:

I neplatnost pr ´avn´ıho ´ukonu – sankce za to, ˇze nen´ı

v souladu se z ´akonem

I _{z ánik pr áva, kter é koresponduje s poruˇsenou}

(45)

´

Funkce pr ´avn´ı odpov ˇednosti

I Repara ˇcn´ı (kompenza ˇcn´ı) – m ˚uˇze m´ıt dvoj´ı formu:

I _{natur ´aln´ı restituce – uveden´ı v pˇredeˇsl´y stav}

I _{odˇskodn ˇen´ı}

I Satisfak ˇcn´ı – zadostiuˇcin ˇen´ı ve vhodn é a úˇceln é

form ˇe (typick ´a pro oblast pr ´ava na ochranu osobnosti)

I Preventivn´ı – p ˚usoben´ı na pˇredch ´azen´ı vzniku

poruˇsen´ı pr ´avn´ı povinnosti

I Represivn´ı – zp ˚usoben´ı ´ujmy tomu, kdo poruˇsil

pr ´avn´ı povinnost

I Informa ˇcn´ı – poskytuje informace o n ´asledc´ıch

protipr ávn´ıho jedn án´ı a protipr ávn´ıch stav ˚u,

(46)

´

Klasifikace pr ´avn´ı odpov ˇednosti

I Vsoukromopr ´avn´ı oblasti vznik ´a odpov ˇednostn´ı

vztah mezi poˇskozen´ym a delikventem; m ˚uˇze j´ıt napˇr. o:

I _{odpov ˇednost za ˇskodu}

I _{odpov ˇednost z prodlen´ı}

I odpov ˇednost z bezd ˚uvodn ´eho obohacen´ı

I odpov ˇednost za vadu v ˇeci

I odpov ˇednost za z ´asah do nehmotn ´eho statku (napˇr.

cti, d ˚ustojnosti, dobr ´eho jm ´ena)

I Veveˇrejnopr ´avn´ı oblasti jde typicky o:

I _{trestn´ı odpov ˇednost}

I _{spr ´avn´ı odpov ˇednost}

(47)

´

Pr ´avn´ı delikty

I Pr ´avn´ım deliktem se rozum´ı poruˇsen´ı ˇci nespln ˇen´ı pr ´avn´ı povinnosti

I Pr ávn´ı delikty m ˚uˇzeme d ˇelit obdobným zp ˚usobem jako druhy pr ávn´ı odpov ˇednosti

I S jednotlivými druhy pr ávn´ıch delikt ˚u se sezn ám´ıme v pr ˚ub ˇehu kurzu: trestn é ˇciny, pˇrestupky, spr ávn´ı delikty atp.

(48)

´

Konstrukce pr ´avn´ıch delikt ˚u I

I U pr ávn´ıch delikt ˚u rozliˇsujeme 4 prvky: objektivn´ı str ánka, objekt, subjekt, subjektivn´ı str ánka I Objektivn´ı str ánka deliktu

I _{jedn án´ı (projev v ˚ule navenek), kter é zp ˚usobuje urˇcitý}

n ´asledek

I _{mezi jedn án´ım a n ásledkem mus´ı být pˇr´ıˇcinn á}

souvislost

I Objekt deliktu – pr ávem chr án ˇený z ájem, na který

(49)

´

Konstrukce pr ´avn´ıch delikt ˚u II

I Subjekt deliktu

I _{ten, kdo se dopust´ı poruˇsen´ı pr ´avn´ı povinnosti a}

kter ému pr ávo pˇrizn áv á zp ˚usobilost k protipr ávn´ımu jedn án´ı

I _{mus´ıme se zabývat ot ázkou, zda se konkr étn´ı}

(fyzick á ˇci pr ávnick á) osoba m ˚uˇze dopustit dan ého deliktu

I fyzick ´e osoby mohou n ´est odpov ˇednost, pouze

pokud dos áhnou urˇcit ého v ˇeku a pokud jsou schopny rozpoznat n ásledky sv ého jedn án´ı a toto jedn án´ı ovl ádnout

(50)

´

Konstrukce pr ´avn´ıch delikt ˚u III

I Subjektivn´ı str ´anka deliktu

I _{rozhoduj´ıc´ı sloˇzkou je zavin ˇen´ı = vnitˇrn´ı psychick´y}

vztah delikventa k jedn ´an´ı a jeho n ´asledku

I _{u zavin ˇen´ı zkoum ´ame dv ˇe sloˇzky: v ˇedom´ı a v ˚uli} I _{rozliˇsujeme n ´asleduj´ıc´ı druhy}_{zavin ˇen´ı:}

I pˇr´ım ´y ´umysl (dolus directus, dolus malus) –

delikvent v´ı, ˇze to, co ˇcin´ı, je protipr ávn´ı, a ˇze m ˚uˇze zp ˚usobit ˇskodlivý n ásledek – a tento n ásledek zp ˚usobit chce

I _{nepˇr´ım ´y ´}_{umysl (dolus eventualis) – delikvent v´ı, ˇze}

to, co ˇcin´ı, je protipr ávn´ı, a ˇze m ˚uˇze zp ˚usobit ˇskodlivý n ásledek – a pro pˇr´ıpad, ˇze se tak stane, je s t´ım srozum ˇen

I _{hrub ´a (v ˇedom ´a) nedbalost (culpa levis) – delikvent}

v´ı, ˇze to, co ˇcin´ı, je protipr ávn´ı, a ˇze m ˚uˇze zp ˚usobit ˇskodlivý n ásledek – a bez pˇrim ˇeˇrených d ˚uvod ˚u se spol éh á na to, ˇze n ásledek nenastane

(51)

´

Subjektivn´ı a objektivn´ı odpov ˇednost

I Subjektivn´ı odpov ˇednost – pˇredpokl ´ad ´a vˇzdy

zavin ˇen é poruˇsen´ı pr ávn´ı povinnosti; uplatn´ı se u n´ı vˇsechny 4 sloˇzky pr ávn´ıch delikt ˚u

I Objektivn´ı odpov ˇednost

I _{odpov ˇednost za protipr ´avn´ı stav, za v´ysledek}

I _{neexistuje u n´ı subjektivn´ı str ´anka (neposuzuje se}

zavin ˇen´ı)

I _{je u n´ı obvykle moˇznost liberace – odpov ˇednost}

napˇr. nenastoup´ı, pokud subjekt prok áˇze, ˇze by ˇskodlivý n ásledek nastal, i kdyby vyvinul veˇsker é úsil´ı, kter é je po n ˇem moˇzn é poˇzadovat

I _{pokud je moˇznost liberace vylouˇcena, jde o absolutn´ı}

(52)

´

Z ´av ˇer

I Dotazy

I Preˇc´ıst pro ilustraci toho, co pr ávo znamen á pro souˇcasn é ˇcesk é myslitele:

Jiˇr´ı Pˇrib á ˇn, Pavel Holl änder a kol., Pr ávo a dobro v ústavn´ı demokracii: Polemick é a kritick é úvahy, Praha: Slon, 2011, s. 27–52.

I Pˇreˇc´ıst k interpretaci pr ´ava:

Jan Wintr. “Vstupn´ı ´uvahy o metodologii interpretace pr ´ava”. In: Vˇsehrd (1. 11. 2010)

URL: http://casopis.vsehrd.cz/2010/11/