Odročení dražebního jednání

60

důsledky, a to vpodobě jejich kárné odpovědnosti za závažný kárný delikt [§ 116 odst. 3 písm. a) a b) EŘ].⁹²

Z povahy věci je vyloučena účast povinného jakožto dražitele. Z hlediska smyslu ustanovení se dražitelem nemůže stát manžel povinného, pokud je dražená nemovitá věc součástí společného jmění manželů. Jazykovým výkladem ustanovení, které obsahuje pouze označení manžela povinného bez dalšího upřesnění, je nicméně nutné dojít kzávěru, že účast manžela povinného je vyloučena i tehdy, pokud nemovitá věc součástí společného jmění není.⁹³ Takové řešení však ve vztahu k manželovi povinného hodnotím jako zbytečně přísné. Není-li postižená nemovitost vrežimu společného jmění manželů, manžel povinného není ani účastníkem exekučního řízení, naopak manžel může mít různou motivaci se dražby účastnit. Proto bych se přikláněl klegislativní úpravě ustanovení v tom smyslu, že účast bude manželovi povinného zapovězena toliko tehdy, je-li dražená nemovitá věc součástí společného jměnímanželů. Dražby se nemůže (znovu) účastnit ani tzv. obmeškaný vydražitel, tedy vydražitel, který vpředchozím kole dražby přes výzvu exekutora nedoplatil nejvyšší podání, čímž výsledek dražby zmařil.

61

spoluvlastníkem, je na ostatních spoluvlastnících, aby své spoluvlastnické právo uplatnili u soudu. Pokud tak neučiní, exekutor bude vdražbě pokračovat, jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí, dle kterého „(…) dovolatelka (pozn.: třetí osoba, spoluvlastník) se mohla v exekučním řízení domoci ochrany svého spoluvlastnického práva jen podáním vylučovací žaloby podle § 267 OSŘ ve spojení s § 52 exekučního řádu. Pokud takovou žalobu nepodala, nic nebránilo prodeji nemovitostí v dražbě a žalovaný (pozn.: vydražitel) k nim řádně nabyl vlastnické právo.“⁹⁴

Aby se soudní exekutor před zahájením dražebního jednání o podání vylučovací žaloby dozvěděl, musí mutřetí osoba doložit, že byla vylučovací žaloba u soudu skutečně podána, a to např. vpodobě stejnopisu žaloby opatřené podacím razítkem. K tomu jsou třetí osoby vyzvány vdražební vyhlášce (viz výše). V praktické rovině tedy uvedené znamená, že třetí osoba musí soudního exekutora aktivně informovat o svém úkonu, který způsobuje odročení dražby. Naopak exekutor nemá povinnost sám zjišťovat, zda vylučovací žaloba byla podána (což by ostatně nebylo ani proveditelné, když za řádné uplatnění práva je považována žaloba podaná též u místně nepříslušného soudu). Soudní exekutor si pouze za předpokladu, má-li o podání vylučovací žaloby pochybnosti, může u soudu neformálně ověřit, zda byla žaloba skutečně podána a zda řízení doposud trvá.⁹⁵

Od řádného uplatnění práva, které nepřipouští exekuci, je však nutné odlišit případy, kdy třetí osoba vylučovací žalobu podá pouze ve snaze docílit vzniku umělých průtahů a ve svém důsledku i zcela zabránit prodeji nemovité věci vdražbě, činí-li tak opakovaně před každým dalším dražebním jednáním. Za situace, kdy je vylučovací žaloba zjevně neopodstatněná a je zřejmé, že žalobě nemůže být vyhověno, soudní exekutor dražební jednání neodročí.⁹⁶ Tento závěr, který brání účelově obstrukčnímu jednání, byl potvrzen Nejvyšším soudem, dle kterého „[p]odání vylučovací žaloby je však důvodem k odložení výkonu rozhodnutí (exekuce) jen tehdy, jestliže na jejím základě skutečně může být rozhodnuto o vyloučení dotčeného majetku z výkonu rozhodnutí (exekuce), tedy nejedná-li se o žalobu zjevně neopodstatněnou; o zjevně neopodstatněnou žalobu by se jednalo, např.

94Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. 22 Cdo 850/2005.

95 JIRSA, J. a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Kniha V. § 251-376 občanského soudního řádu. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, s. 387.

96WOLFOVÁ, J., ŠTIKA, M. Soudní exekuce. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 236.

62

byla-li by podána někým, kdo k jejímu podání není věcně legitimován, byl-li by v ní tvrzen důvod, který nemůže vést k vyloučení majetku apod.“⁹⁷

Byť podání návrhu na zastavení exekuce samo o sobě nevede k odročení dražebního jednání (návrh na zastavení exekuce nemá odkladný účinek co do provedení exekuce), povinní se jeho prostřednictvím před zahájením dražby občas snaží jejímu provedení zamezit. V takovém případě je na soudním exekutorovi, aby před zahájením dražebního jednání předběžně posoudil jeho důvodnost a toliko vpřípadech, kdy je pravděpodobné, že návrhu nazastavení bude vyhověno, dražbu odročil.

Problematičtější situace nastává, pokud spolu snávrhem na zastavení (nebo samostatně) povinný doručí soudnímu exekutorovi návrh na odklad exekuce, když již samotné podání tohoto návrhu zapovídá exekutorovi možnost provedení exekuce, jak vyplývá zust. § 54 odst. 2 EŘ. „Provedením exekuce se rozumí zpeněžení obstaveného majetku a vyplacení výtěžku oprávněnému, dalším oprávněným nebo přihlášeným věřitelům. Exekutor vrámci své pravomoci kpostižení jím zvoleného majetku povinného (§

58) může během odkladu provedení exekuce vydávat další exekuční příkazy postihující další majetek povinného, ale nesmí tento majetek realizovat, tedy zpeněžit a vyplatit oprávněnému.“⁹⁸ Účinky spojené podáním tohoto návrhu pak trvají až do doby, než dojde pravomocnému zamítnutí návrhu na odklad, eventuálně kjejich očekávanému skončení v případě povolení odkladu na určitou dobu.

Určitou zákonem předpokládanou výjimkou je situace, kdy návrh na odklad představuje svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva nebo uplatní-li účastník vnávrhu na odklad stejné okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto (§ 54 odst. 3 EŘ). V takovém případě exekutor exekuci provede a o skutečnostech, jež ho k tomuto rozhodnutí vedly, povinného bezodkladně vyrozumí. K tomuto postupu, obdobně jako v případě zjevně neopodstatněné vylučovací žaloby, však musí soudní exekutor přistupovat nanejvýš uvážlivě, tedy pouze tehdy, kdy je ztvrzených skutečností a doložených listin zcela jisté, že návrh na odklad nemůže uspět.

97Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2573/2007.

98SVOBODA, K., JÍCHA, L., KREJSTA, J., HOZMAN, D., ÚŠELOVÁ, V., KOCINEC, J. a kol. Exekuční řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 385.

63

Jak bylo naznačeno vúvodu kapitoly, musí soudní exekutor kontrolou veřejně dostupného insolvenčního rejstříku⁹⁹ prověřit, zda proti povinnému nebylo zahájeno insolvenční řízení, když právě se zahájením insolvenčního řízení je podle ust. § 46 odst. 7 EŘ ve spojení s ust. § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále jen „IZ“, spojen účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést.Ačkoliv mají soudní exekutoři standardně své informační systémy na internetovou databázi insolvenčního rejstříku dálkovým přístupem napojeny, data jsou zní aktualizována s určitým odstupem. Proto je nezbytné před dražbou ověřit, zda provedení exekuce nebrání insolvenční návrh podaný bezprostředně před jejím zahájením (k čemuž povinní nezřídka přistupují).

Jakkoliv by se zdálo racionálnípravidla umožňující provést exekuci (dražbu) i přes podanou vylučovací žalobu, respektive přes podaný návrh na odklad exekuce, jestliže těmto návrhům zcela jistě nemůže být vyhověno, aplikovat i vpřípadě obstrukčního insolvenčního návrhu, dosavadní soudní praxe takový postup neumožňuje: Nejvyšší soud v případě, kdy „(…) soudní exekutor vsouzené věciv průběhu insolvenčního řízenízjišťoval, kdo se zaregistroval k dražbě, složil jistotu a učinil nejvyšší podání, a jestliže jméno této osoby zveřejnil, vyzval ″ty, kteří mohou podat námitky″ k jejich případnému podání a určil počátek a konec lhůty k podání námitek, činil úkony směřující k udělení příklepua tedy k provedení dražby“ dospěl ktomu, že došlo k porušení zákona, a to konkrétně ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ, a to přestože byl vpředmětné věci podaný insolvenční návrh následně insolvenčním soudem odmítnut.¹⁰⁰

Ve shodě skomentářovou literaturou¹⁰¹ nepovažuji dosavadní praxi jako příliš šťastnou, zejména s ohledem na jednoduchý způsob (spočívající vpodání neúplného insolvenčního návrhu), kterým povinný může konání dražby i opakovaně zmařit. Zde spatřuji prostor klegislativní úpravě střetu exekučního a insolvenčního řízení, zejména pokud jde o zakotvení možnosti exekuci provést, jestliže je zcela zjevné, že insolvenční

99 Veřejný seznam Insolvenční rejstřík [cit. 2022-05-23], dostupný z:

https://isir.justice.cz/isir/common/index.do.

100Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 3794/2012.

101 JIRSA, J. a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Kniha V. § 251-376 občanského soudního řádu. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, s. 388.

64

návrh je povinným podáván pouze za účelem odročení dražby (a jde tedy o případy, že je návrh podáván několikrát za sebou, vždy před zahájením dražebního jednání, a následně soudem odmítán).

Soudnímu exekutorovi vpřípadech, kdy je insolvenčními návrhy mařeno dražební jednání opakovaně, nyní nezbývánež insolvenčnímu soudu navrhnout předběžné opatření ve smyslu ust. § 82 odst. 2 písm. b) IZ, kterým insolvenční soud může v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, a to způsobem stanoveným v předběžném opatření.

Právě předběžné opatření mělo být dle důvodové zprávy jedním zopatření, která mají přispět k efektivnímu zásahu soudu proti pokusům „zneužít transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškození zájmů třetích osob nebo dlužníka. Přitom může jít jak o záměr sledovaný dlužníkem (blokace exekučních řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně), tak o záměr sledovaný jiným insolvenčním navrhovatelem.“¹⁰²

Soudnímu exekutorovi předběžným opatřenímmůže být umožněno provést dražbu s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovité věci byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení. Účinky rozhodnutí insolvenčního soudu o předběžném opatření přitom nastávají již okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dražbu tedy lze provést dříve, než předběžné opatření nabude právní moci.¹⁰³ Dle mé praxe však tento institut není příliš využíván, sohledem na administrativní náročnost zpracování příslušného návrhu a na povinnost složit soudní poplatek, která je s jeho podáním spojena, ve spojení snejistým úspěchem návrhu.