• Nenhum resultado encontrado

Zákon o kybernetické bezpečnosti a vyhláška o kybernetické bezpečnosti ZKB zvyšuje kybernetickou bezpečnost tím, že vybraným orgánům a osobám ukládá

No documento Disertační práce (páginas 148-151)

2. Kyberprostor a úloha státu na zajištění informační bezpečnosti

2.3. Narušení bezpečnosti informací, služeb a sítí

2.3.5. Přehled vybraných právních předpisů a norem

2.3.5.5. Zákon o kybernetické bezpečnosti a vyhláška o kybernetické bezpečnosti ZKB zvyšuje kybernetickou bezpečnost tím, že vybraným orgánům a osobám ukládá

služeb. Ostatní subjekty mohou hlásit incidenty se závažným dopadem na kontinuitu služeb, které 653 poskytují, dobrovolně. 654

V budoucnu má dojít k rozšíření okruhu povinných subjektů novou směrnicí EU o bezpečnosti sítí a informačních systémů. Získala si pracovní název směrnice NIS2. Přijetí konečného znění směrnice NIS2 se předpokládá na konci roku 2022, přičemž členské státy by měly provést změny v legislativě v průběhu roku 2024. Kromě rozšíření regulovaných odvětví (např. o odpadové hospodářství) i regulovaných služeb (např. nově regulované služby cloud computingu) a změn v identifikaci povinných osob (hledisko minimálního počtu zaměstnanců či minimálního ročního obratu či bilanční sumy roční rozvahy), má směrnice NIS2 rozlišovat mezi povinnými subjekty: subjekty v režimu „essential” budou mít uloženy přísnější povinnosti než ty spadající do režimu „important”. 655

2.3.5.5. Zákon o kybernetické bezpečnosti a vyhláška o kybernetické bezpečnosti

podobu bezpečnostních opatření nebylo možné ponechat z důvodu právní jistoty na povinných orgánech a osobách. 658

Vyhláška o kybernetické bezpečnosti stanoví konkrétní opatření, která mají přispět k zajištění důvěrnosti, celistvosti a dostupnosti informací a služeb. Zajištěním dostupnosti se věnuje např. § 15 této vyhlášky, který specifikuje povinnosti v rámci řízení kontinuity činností.

Charakterem jde o organizační opatření, jejichž cílem je bránit přerušení činnosti povinné osoby a umožnit rychlou reakci na nastalou krizi, jež by ochránila organizaci před závažnými následky lidských chyb či katastrof. Jde o vytvoření určitého systému managerského řízení krizových stavů. Podrobněji konkrétní kroky v rámci prevence a reakce na krizové události rozebírají 659 Smejkal, Sokol a Kodl. K zajištění důvěrnosti i celistvosti informací přispívají technická 660 opatření, jako např. kryptografie a aktivní blokace nežádoucí komunikace, či povinnosti v rámci 661 správy a ověřování identit. Vyhláška uvádí i zařízení a jejich prvky, u nichž je nutné použít 662 nástroj nepřetržité ochrany před malware, či povinnosti při zajišťování dostupnosti informací. 663 664

Významnou povinností, kterou ukládá ZKB, je nutnost hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty bezodkladně po jejich zjištění a vyhodnocení události jako kybernetického bezpečnostního incidentu. Smyslem je umožnit vládnímu i národnímu CERT, jimž jsou incidenty 665 hlášeny, reagovat na nastalou bezpečnostní situaci a koordinovat ochranu kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů a významných sítí. NÚKIB (resp. původně NBÚ) byl zákonem zmocněn i k definování konkrétních parametrů kybernetických 666 bezpečnostních incidentů a způsobu jejich nahlašování. Vyhláška o kybernetické bezpečnosti proto uvádí podmínky: kybernetické bezpečnostní incidenty mají být hodnoceny nejen podle důležitosti

Důvodová zpráva k ZKB. Op. cit., § 6.

658

SMEJKAL, Vladimír, SOKOL, Tomáš, KODL, Jindřich. Op. cit., str. 148.

659

Tamtéž, str. 149 - 160.

660

Srov. § 18 písm. c), d), § 26 vyhlášky o kybernetické bezpečnosti.

661

Srov. § 19 vyhlášky o kybernetické bezpečnosti.

662

Srov. § 21 odst. 1 písm. a) vyhlášky o kybernetické bezpečnosti.

663

Srov. § 27 vyhlášky o kybernetické bezpečnosti. Podrobněji SMEJKAL, Vladimír, SOKOL, Tomáš, KODL,

664

Jindřich. Op. cit., str. 190 an.

Povinnost se týká orgánů a osob zajišťujících významnou síť, jakož i správců a provozovatelů informačního systému

665

kritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastruktury, významného informačního systému a informačního systému základní služby. Srov. § 8 odst. 1 ve spojení s § 3 písm. b) až f) ZKB.

Povinnost hlásit kybernetický bezpečnostní incident s významným dopadem na poskytování jeho služeb má i poskytovatel digitální služby, jestliže disponuje informacemi pro posouzení významu tohoto dopadu. Srov. § 8 odst. 2 ZKB.

§ 28 odst. 2 písm. b) ZKB.

666

chráněných informací a služeb co do složek důvěrnosti, celistvosti (integrity) a dostupnosti.

Jednotlivé kategorie incidentů (I - III.) zohledňují počet dotčených uživatelů, rozsah vzniklé či předpokládané škody, dopady na služby poskytované jinými informačními a komunikačními systémy, jakož i délku trvání incidentů či zeměpisný rozsah dotčené oblasti. Samotná triáda CIA 667 slouží též ke kategorizaci kybernetických bezpečnostních incidentů. 668

Plnění zákonných povinností u vybraných orgánů a osob, jakož i dodržování prováděcích právních předpisů v oblasti kybernetické bezpečnosti, sledují zaměstnanci NÚKIB v rámci výkonu kontroly. 669

ZKB dále upravuje opatření, která provádí NÚKIB k ochraně informačních systémů nebo služeb a sítí elektronických komunikací před hrozbami v oblasti kybernetické bezpečnosti, jakož i ta, jimiž řeší existující kybernetické bezpečnostní incidenty. Jde o varování, reaktivní opatření a ochranná opatření. Podrobněji jsou opatření rozebrána v 3. části této práce. 670

ZKB rovněž upravuje tzv. stav kybernetického nebezpečí, který definuje jako „stav, ve kterém je ve velkém rozsahu ohrožena bezpečnost informací v informačních systémech nebo bezpečnost služeb elektronických komunikací anebo bezpečnost a integrita sítí elektronických komunikací, a tím by mohlo dojít k porušení nebo došlo k ohrožení zájmu České republiky ve smyslu zákona upravujícího ochranu utajovaných informací.” Důvodová zpráva poukazuje na nutnost 671 řešit natolik masivní „ohrožení nebo narušení kybernetické bezpečnosti, že v jeho důsledku mohou být ohroženy nebo dokonce poškozeny fundamentální národní zájmy.” 672 Pokud nebudou stačit běžné mechanismy upravené v ZKB, může ředitel NÚKIB vyhlásit stav kybernetického nebezpečí na maximální dobu 7 dní, kdy je NÚKIB oprávněn vydat rozhodnutí nebo opatření obecné povahy ve smyslu § 13 ZKB, která budou určena i dalším orgánům a osobám. Při vyhlášení stavu 673 kybernetického nebezpečí je tudíž třeba respektovat princip subsidiarity - nelze jej vyhlásit, lze-li nebezpečí odvrátit jinak, tedy typicky opatřeními na ochranu informačních systémů nebo služeb a sítí elektronických komunikací. Z hlediska činnosti NÚKIB upravené v ZKB lze vyhlášení stavu

Srov. § 31 odst. 1 vyhlášky o kybernetické bezpečnosti.

667

§ 31 odst. 3 vyhlášky o kybernetické bezpečnosti.

668

Kontrolu, nápravná opatření a přestupky v oblasti kybernetické bezpečnosti upravuje Hlava V ZKB.

669

§ 11 odst. 2 ZKB.

670

§ 21 odst. 1 ZKB.

671

Důvodová zpráva k ZKB. Op. cit. § 21.

672

§ 21 odst. 4 a 5 ZKB.

673

kybernetického nebezpečí chápat jako prostředek ultima ratio. Dále již přichází na řadu vyhlášení nouzového stavu vládou podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR. 674

Jak uvádí Důvodová zpráva k ZKB, stav kybernetického nebezpečí se nemá dotknout uživatelů informačních systémů, sítí a služeb elektronických komunikací - jeho vyhlášením dojde jen k rozšíření okruhu orgánů a osob, které budou povinny provádět reaktivní opatření vydaná NÚKIB; stav kybernetického nebezpečí proto také není upraven v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon”), neboť práv a povinností občanů ČR se nedotýká. 675

Je nicméně otázkou, zda mezi stavem kybernetického nebezpečí a nouzovým stavem nestojí ještě stav nebezpečí ve smyslu § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (dále jen „krizový zákon”). Podle něj se stav nebezpečí může vyhlásit jako bezodkladné opatření, „jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury.” Lze si představit, že v důsledku kybernetického bezpečnostního incidentu, který postihne např. velkou krajskou nemocnici či jadernou elektrárnu, budou ohroženy životy, zdraví a majetek, intenzita ohrožení však nebude vyhodnocena co do značného rozsahu tak, aby odůvodnila nouzový stav ve smyslu čl. 5 ústavního zákona o bezpečnosti ČR, současně však činnost NÚKIB ve stavu kybernetického nebezpečí nepostačí k odvrácení ohrožení. V takovém případě by bylo jistě na místě vyhlásit stav nebezpečí podle krizového zákona.

No documento Disertační práce (páginas 148-151)