1. Globální informační sítě, digitální revoluce a proměny společnosti
1.1. Digitální revoluce a informační společnost
1.1.4. Vliv globálních informačních sítí na pojetí informace
Cejpek na konci 80. let 20. století spatřoval v kybernetické komunikaci, jež měla následovat po tzv. řečové a dokumentové komunikaci, poslední fázi vývoje lidského způsobu dorozumívání. 106 Množství informací, k nimž má člověk přístup, v kybernetické fázi lidské komunikace rychle roste.
Lidské společenství si je vědomo významu informací. Za účelem zvýšení míry informovanosti využíváme v čím dál tím vyšší míře informačních a komunikačních technologií, v důsledku čehož jsme denně konfrontováni se značným množstvím informací a informačních systémů. Téměř neomezená dosažitelnost dat, a z nich plynoucích informací, jakož i jejich rostoucí množství, klade vyšší nároky na zpracování, třídění a kritické hodnocení informací. S ohledem na vlastní značný objem jsou data čím dál tím častěji zpracovávána i analyzována skrze technologie, respektive k tomu navrženými a určenými počítačovými programy díky automatizovaným procesům. Člověk do uvedeného procesu zasahuje méně a ztrácí tak možnost ovlivnit dílčí výsledky, a tím i podobu konečného rozhodnutí. Příkladem mohou být různé internetové vyhledávače, které na základě předchozího chování uživatele na Internetu nabízí konkrétní výsledek vyhledávání. Řada prohlížečů
ZARSKY, Tal. Z. Transparent Predictions [online]. University of Illinois Law Review. Sv. 2013, č. 4, str. 1511 -
105
1515. Dostupné: https://ssrn.com/abstract=2324240 [Cit. 2022-10-25].
KNAPP, Viktor a kol. Op. cit., str. 7 - 10.
106
však nezveřejňuje algoritmus ani další kritéria, podle kterých dochází k výběru a zobrazení výsledků vyhledávání, což ztěžuje i kontrolu legitimního zásahu do svobody vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace. Způsob našeho počínání na Internetu po nás zanechává určitou stopu - 107 metadata, která mohou představovat i údaje osobní povahy. Tzv. databáze záměrů obsahuje cenná 108 data pro obchodníky i pro státní orgány. Pro podnikatele je zásadní být vidět i ve virtuálním prostředí. Za účelem dosažení zisku musí být jejich zboží a služby na Internetu co nejsnáze k nalezení, neboť běžný uživatel nemá čas dlouze hledat nejvýhodnější produkty a porovnávat často nepřeberné množství nabídek. Vyhledávač zaznamenává dotazy uživatele pod jeho IP adresou, unikátní číselnou řadou, která byla uživateli určena poskytovatelem internetového připojení. Tene přirovnává IP adresu k adresám a telefonním číslům offline světa, a považuje ji za osobní údaj;
objevuje se však i názor, že IP adresa není osobní údaj, protože určuje nikoli konkrétního člověka, nýbrž počítač, z něhož byl zadán požadavek k vyhledání. 109
Velké soubory dat o jednotlivcích jsou k dispozici soukromé sféře, která je využívá především k analýze za účelem prodeje a reklamy. K dispozici jsou však i státním orgánům. Řada států se přitom snaží využít data k předvídání lidského chování s cílem zvýšit bezpečnost státu a jeho obyvatel. Snahy předvídat lidské chování v nejrůznějších oblastech 110 života na základě dat zpracovávaných počítači však mohou vést k zavádějícím výsledkům, které dosud neumíme ověřit. Z prvotně správných dat v oblasti zdravotnictví, bezpečnosti, pojišťovnictví, či jiných oblastech mohou být dovozeny nesprávné závěry s významnými dopady na život jednotlivců, skupin obyvatel i na stát. Pochyby rovněž vyvolává nedostatek transparentnosti prediktivních analýz, která by 111 zaručila alespoň částečnou kontrolu nad výslednými závěry. 112
Srov. případ KinderStart v. Google, 2007. RICE, Denis. Google wins out in challenge to its website rating system
107
[online]. Lexology.com, 12. 10. 2016. Dostupné: http://www.internationallawoffice.com/Newsletters/E-commerce/
USA/Howard-Rice-Nemerovski-Canady-Falk-Rabkin/Google-Wins-Out-in-Challenge-to-its-Website-Rating-System [Cit. 2022-10-26].
Způsob zpracování metadat i funkce internetového vyhledávače řeší: OMER, Tene. What Google Knows: Privacy
108
and Internet Search Engines [online]. Utah Law Review, October 1, 2007. Dostupné: https://ssrn.com/abstract=1021490 [Cit. 2022-10-26]. Ačkoli článek pochází z roku 2007 a Tene se v něm věnuje hrozbě internetových vyhledávačů na soukromí jednotlivců - uživatelů Internetu, identifikuje zároveň i problém mnohem obecnější - nebezpečí ztráty soukromí v důsledku běžných aktivit na webu.
IP adresa může být dynamická nebo statická, statická bývá považována za osobní údaj spíše. IP adresa je osobním
109
údajem, pokud ji můžeme přiřadit k určitému či určitelnému člověku za využití rozumných prostředků, které mají poskytovatelé informačních služeb obvykle k dispozici. OMER, Tene. Op. cit., str. 15 - 18.
ZARSKY, Tal. Op. cit., str. 1505.
110
RADEMACHEROVÁ, Kristina. Je svoboda šířit a přijímat informace ve virtuálním prostředí svobodou virtuální?
111
Jurisprudence, 2018, č. 3, str. 5.
Zakotvení principu transparentnosti v zákonodárství USA se věnuje ZARSKY, Tal. Op. cit., str. 1506 an.
112
Dosažitelností informací odkudkoli díky globálním počítačovým sítím dochází ke stírání kulturních rozdílů. Pojetí soukromí, svobody i bezpečnosti se sjednocuje. Globalizované pojetí se však dostává do konfliktu s chápáním problematiky soukromí, svobody a bezpečnosti ve fyzickém světě uživatelů, kde je tradičně ovlivněno konkrétním státním režimem, náboženstvím, kulturou a dalšími místními specifiky. Globální počítačová síť poskytuje zdání života v jediném globálním světě, který však mimo síť neexistuje. Může to vést ke značné frustraci internetových uživatelů, kteří srovnávají virtuální globální svět s okolním fyzickým světem, který jim klade do cesty různé překážky. V extrémních případech může deziluze přispět k revolucím, revoltám a vzepření se místním neutěšeným podmínkám, jako tomu bylo u tzv. Arabského jara, či v současnosti u mladší 113 generace demonstrujících občanů v Íránu. 114
Otevřenost a neutralita prostředí Internetu umožňuje sdílet nejrůznější informace bez cenzurních zásahů. Negativním aspektem takřka neomezeného sdílení informací je však skutečnost, že se tak děje bez ohledu na jejich chybovost či manipulativní charakter. Požadavky na kritické hodnocení, třídění a zpracování informací jsou nutně vyšší než v minulosti, kdy odpovědným za zveřejněný obsah byl vydavatel. Ten nejen ovlivňoval podobu sdíleného obsahu, nýbrž i jeho auditorium. Podle Lessiga přinesl vznik kyberprostoru 115 „svět, v němž může být každý vydavatelem”. V prostředí globální počítačové sítě se tímto vydavatelem může stát každý, kdo 116 má přístup k počítači připojenému k síti.
Rozpoznání kvalitních a pravdivých informací je pro mnohé uživatele obtížné. Řada z nich se táže, jakým způsobem hodnotit nepřeberné množství informací okolo nich; někteří se neubrání ani pochybám, zda je to ještě v silách jednotlivce. Problematické je i úmyslné 117 šíření nepravdivých informací či informací s pravdivým základem, avšak zasazených do nesprávného kontextu, s cílem manipulovat čtenáře. Objevují se na tzv. dezinformačních webech, jejichž tematika je takřka neomezená a běžně navazuje na konkrétní politickou situaci v dané zemi. Podle
Podle Salema byl rychlý proces digitalizace jedním z hlavních hybatelů událostí v zemích Arabského regionu v
113
letech 2017 - 2021. SALEM, Fadi, Op. cit., str. 4 an.
KEJLOVÁ, Tamara, SVITÁK, Matěj. Írán může potkat osud Sovětského svazu. Nemáme co ztratit, hlásá generace Z
114
a riskuje své životy [online]. ČT24, 26. 10. 2022. Dostupné: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3538284-iran-muze- potkat-osud-sovetskeho-svazu-nemame-co-ztratit-hlasa-generace-z-a-riskuje-sve [2022-10-27].
MATEJKA, Ján. Internet jako objekt práva: hledání rovnováhy autonomie a soukromí [online]. 1. vyd. Praha:
115
CZ.NIC, 2013, str. 187. Dostupné: https://knihy.nic.cz/files/edice/internet_jako_objekt_prava.pdf [Cit. 2022-10-27].
LESSIG, Lawrence. Code. Version 2.0 [online]. New York: Basic Books, 2006, str. 2. Překlad autorka. Dostupné:
116
https://lessig.org/product/codev2/ [Cit. 2022-10-27].
Kritickému hodnocení informací na Internetu ve vztahu k vzdělávání studentů středních škol se zabývá článek
117
Michala Černého. ČERNÝ, Michal. Hodnocení informací [online]. Metodický portál RVP.CZ., 21.12.2020. Dostupné:
https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/22721/hodnoceni-informaci.html [Cit. 2022-10-27].
datového analytika Františka Vrabela na sobě dezinformátoři cíleně pracují a zapojují do svých aktivit i technologie. 118